Podniky zpracovávající použitý textil sužují rostoucí náklady a nízké výkupní ceny. Prostředky mělo přinést zavedení rozšířené odpovědnosti výrobce, ale to se zpozdilo. Ministerstvo životního prostředí situaci zachraňuje dotací, která je ale už z poloviny vyčerpaná.
Firmy, které v tuzemsku zajišťují sběr, třídění a recyklaci textilu, se potýkají s finančními problémy. „Náklady na svoz a recyklaci textilu výrazně převyšují poplatky, které od obcí dostáváme, a tato situace je již neudržitelná… Abychom předešli úplnému zastavení svozu textilu ve Vaší obci, obracíme se na Vás s naléhavou žádostí o finanční dar,“ uvádí na svých webových stránkách sociální družstvo Diakonie Broumov, jeden z českých provozovatelů textilních kontejnerů.
Situace se pro firmy zhoršila po zavedení povinného sběru textilního odpadu začátkem tohoto roku. Množství svezeného materiálu narostlo, avšak jeho kvalita i odbyt klesly. Finance navíc, které má do odvětví přinést rozšířená odpovědnost výrobce (EPR), zatím chybějí. Zavedení EPR spočívá v tom, že každý výrobce má platit za likvidaci zboží po konci jeho životnosti. Tímto způsobem to již dlouho funguje například v oblasti elektroniky.
Špatné načasování
„Od ledna začala platit povinnost obcí zajistit separovaný sběr použitého textilu, což mělo být kompenzováno zavedením EPR. Tyto dvě změny se však časově nepotkaly. EPR se opozdilo kvůli složitému schvalovacímu procesu v Evropské komisi a následné transkripce do české legislativy,“ vysvětluje Tomáš Tykva, ředitel Asociace recyklace použitého textilu (Aretex).
Evropská unie schválila rozšířenou odpovědnost výrobce letos v září. Členské státy mají směrnici implementovat nejpozději do června roku 2027, přičemž nová pravidla pro výrobce v textilním a obuvnickém sektoru by měla začít platit do jara 2028.
Na finančních potížích sběrných firem se podle Tykvy podílí klesající kvalita textilního zboží. „Stále akcelerující trend fast fashion způsobuje, že čím dál větší část svezeného materiálu nelze použít jako oblečení a musí se recyklovat nebo v horším případě odvézt na skládku,“ dodává.
Situaci komplikuje i přesycený trh s použitým textilem v EU. „Ceny výkupní suroviny jsou velmi nízké a poptávka je minimální,“ potvrzuje Lukáš Killar, jednatel společnosti Dimatex. Firma nyní pracuje na žádosti o dotaci z ministerstva životního prostředí.
Problém nicméně není nový. Ekonews již před třemi roky upozorňovaly, že systém není dobře připraven, a komplikace provázejí povinný sběr textilu od začátku roku.
Polovina dotace už téměř padla
Přetížení a podfinancování sektoru registruje i ministerstvo životního prostředí. „Problémy firem může způsobovat zvýšené množství textilního odpadu po zavedení povinného třídění textilu v obcích, snížení kvality vytříděného textilu, velmi nízké ceny vytříděných textilních materiálů na globálním trhu, ale i vysoké ceny energií,“ uvádí Veronika Krejčí, tisková mluvčí resortu životního prostředí.
Ministerstvo proto v říjnu letošního roku spustilo dotační výzvu s rozpočtem 80 milionů korun. Aktuálně eviduje pět žádostí v celkové hodnotě 41 milionů. „Jde o zavedené organizace, které v Česku provozují tisíce sběrných kontejnerů, třídicí linky i logistická centra. Kromě samotného sběru a třídění textilu zajišťují také jeho další využití – například dodávky do sociálních šatníků, chráněných dílen, dobročinných projektů či second handů,“ popisuje žadatelé Krejčí.
Ministerstvo odhaduje počet společností, které zpracovávají textil, na sedm až osm. Ročně zpracují přibližně 40 tisíc tun textilu, přičemž dotace činí dvě koruny na kilogram recyklovaného textilního materiálu, který byl předán k opětovnému použití či materiálovému využití.
„Jeden projekt za šest milionů korun již byl proplacen, ostatní žádosti jsou ve fázi hodnocení,“ dodává Krejčí. Zda se celková alokace navýší, ministerstvo neupřesnilo. Žadatelé mohou podávat žádosti až do června 2027.
Jak zvýšit poptávku po recyklátech
Mezi žadateli je i Diakonie Broumov, která přes nepříznivou finanční situaci na začátku příštího roku plánuje spustit vlastní linku na recyklaci textilu. „O podporu jsme požádali a prostředky jsme získali. Jedná se však o podporu v rámci pravidel de minimis, tedy maximálně 300 tisíc eur (v přepočtu 7,5 milionu korun, pozn. aut.) za tři roky. To nás výrazně omezuje,“ říká předseda družstva Pavel Hendrichovský.
„Program nám pomůže překlenout období do zavedení EPR, nepokrývá ale rostoucí náklady na naši činnost. Budeme muset hledat další cesty,“ dodává.
Žádost o dotaci podává i společnost Potex. „Situace není problematická pouze v Česku, ale napříč celou Evropskou unií. Firmy zpracovávající použitý textil jsou blízko krachu. Dotační výzva od ministerstva životního prostředí není řešením, ale v současné situaci velkou pomocí,“ uvádí Lenka Harcubová, jednatelka Potexu.
Společnost Dimatex žádost o finanční podporu připravuje také. Podle Killara je současná pomoc státu adekvátní, nicméně klíčová bude větší poptávka po recyklátech. „Pomohlo by zvýšení poptávky po recyklátech z textilu ze strany zadavatelů, tedy státu, měst, firem. Často vítězí nejnižší cena, kterou ale s recyklátem nejsou firmy schopny nabídnout,“ uvádí Killar.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
