Roky se táhnoucí případ odpadové společnosti AVE a města Čáslavi o poplatky za ukládání odpadů na tamní skládku se nyní dostává do další fáze. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila stíhání firmy pro trestný čin zkrácení daní a poplatků v souvislosti s nakládání s odpady.

O společnost AVE jde podle serveru lidovky.cz, policie jména nezveřejnila. „Více informací poskytovat nebude,“ uvedl Jaroslav Ibehej z tiskového oddělení NCOZ.

O případu AVE versus Čáslav, o  problémech spojených s ukládáním odpadů na skládky a snahou poplatky obcházet nejen v Čáslavi, loni Ekonews psalo v sérii několika článků (všechny najdete na webu v přehledném e-booku).

Ve zkratce jde o to, že odpadové firmy vlastnící či provozující skládky musí odvádět obci a Státnímu fondu životního prostředí zákonem dané poplatky. Ty mají mimo jiné obyvatelům měst a vesnic v sousedství skládek kompenzovat újmu s tím spojenou. Skládky smrdí, míří na ně řady kamiónů s odpadky, v okolí poletují igeliťáky a výjimkou nejsou požáry i znečištění vod v okolí.

Celkově nejde o malé peníze, které mají odpadové společnosti odvádět. Roční kompenzace obcím se vyplácejí v desítkách milionů, záleží na navezené velikosti hory odpadků. Pro příklad, na skládku u středočeské Čáslavi bylo v roce 2019 uloženo 402 tisíc tun odpadu, za což město vyinkasovalo 17,7 milionu. Starosta a jeho lidé ovšem spočítali, že měli dostat o 326 milionů více, odpadová společnost jim totiž zaplatila jen za devět procent uložených odpadů.

Čáslav pokračuje v boji o stamiliony s odpadovou AVE. Případ šetří policie

Pro výpočet správné výše kompenzace je klíčové, do jaké „kolonky“ se materiál navezený na skládku zapíše: podle toho se pak odvádějí poplatky. Čáslav tvrdí, že při součtu všech prostředků, které nedostala zaplacené, jde o 1,4 miliardy a o další 2,3 miliardy měl podle tvrzení města na tamní skládce přijít Státní fond životního prostředí (SFŽP).

Čísla vyčíslená policií jsou nižší. Server Lidovky.cz píše, že státu měla celkem vzniknout škoda 2,3 miliardy korun. Další stovky milionů firma údajně neodvedla dotčeným obcím. V případě Čáslavi má jít téměř o miliardu korun, škoda 437 milionů vznikla Benátkám nad Jizerou, Hořovice přišly o 33 milionů a Mšeno o 16 milionů korun.

AVE odváděla méně díky tomu, že část odpadů zařazovala do kolonky „konstrukční prvky“ a z nich poplatky neplatila. Tento termín přitom ani tehdy zákon neznal. V zákoně se objevoval (dnes už je znění jiné, pozn. aut.) pouze pojem „technické zabezpečení skládky“, kdy mohl provozovatel až dvacet procent odpadu použít na zpevnění tělesa skládky, budování cest a podobně – a neplatit z nich poplatky.

„Terénní úpravy“ skládek a chybějící poplatky za 2,6 miliardy. A recyklační linky stále chybí, kritizuje NKÚ Česko za odpady

Například ve zmíněném roce 2019 odpadová společnost AVE vykázala u Čáslavi jako technické zabezpečení skládky pět procent odpadů a jako „konstrukční prvky“ více než osmdesát procent. Jinými slovy na skládce bylo tento rok uloženo podle propočtů města 402 tisíc tun odpadků, ale zpoplatněno jen devět procent z nich. Za zbytek firma podle města nezaplatila.

Používanou praxi s konstrukčními prvky odhalila i Česká inspekce životního prostředí (ČIZP). Ta sice nemá pravomoc na kontrolu odváděných poplatků, ale všímá si toho, jak jsou odpady zaevidovány. A podobně jako obec i úředníci z inspekce narazili na nesrovnalosti ve vykazování, které dále ovlivňují odváděnou výši poplatků. ČIZP pokutoval AVE kvůli špatné evidenci odpadů v posledních deseti letech opakovaně. Odpadová společnost se zpravidla odvolává, případ jde dále na ministerstvo životního prostředí a z něj k soudům. Tam mnoho let se táhnoucích sporů leží dodnes.

Firma AVE se totiž dlouhodobě brání, že vše vykázala správně. Společnost patří od roku 2013 patří pod křídla skupiny EP Industries Daniela Křetínského. Čtvrtinový podíl v odpadové společnosti drží také Kaprain Industrial Holding Karla Pražáka, bývalého manažera PPF, který i po odchodu se skupinou spolupracoval na některých operacích.