Na Farmě Markových na Znojemsku se pěstuje na dvacet druhů různých plodin. Vedle tradičních obilovin se jedná o olejniny, jako je mák modrý, len olejný a další. Za studena lisují na devět druhů olejů z vlastních semen a poslední tři roky hospodaří na celé výměře regenerativně.
Farmáři Markovi původně začínali s 15 hektary, postupně během let dokoupili dalších sto a zbytek do současných 450 hektarů, na nichž hospodaří, mají v pronájmu. Už před deseti lety si zakoupili secí stroj „strip-till“, kterým se zpracovává půda v pruzích, přičemž v prostorách mezi nimi zůstávají celoročně posklizňové zbytky. Tehdy je k tomu vedla hlavně snaha bojovat se suchem.
Plně regenerativní zemědělství praktikují třetím rokem. S půdou hýbají minimálně, pěstují meziplodiny a radikálně omezili syntetická hnojiva a pesticidy. „K regenerativnímu přístupu jsme se dostali přirozenou cestou. Jasně jsem viděl, že kvalita půdy je tak mnohem lepší, je živější a stejně tak i plodiny jsou chuťově lepší, než když si je někde nakoupíme,“ líčí spolumajitel Jiří Marek.
„Je to trochu na úkor výnosů, ty jsou tak deset procent pod tím, čeho dosahují intenzivní zemědělci v okolí. Ale my máme zase nižší náklady, odhadem o 30 procent,“ vysvětluje Marek. „Potřeba hnojení klesla téměř o polovinu, půdní mikroflóra roste,“ dodává zemědělec.
Zhruba deset procent produkce tvoří mák. Specifický je tím, že patří mezi zdejší nejnáročnější plodiny a přitahuje řadu škůdců. „V regenerativním zemědělství je ale škůdců obecně méně. Když se intenzivně hnojí, tak jim plodiny více voní a přitahuje je to,“ je přesvědčen farmář.
Makový olej na pleť a na knedlíky
Z máku se lisuje olej, nebo se přímo balí pro spotřebitele. Může se použít v péči o pleť, ale také do sladkých jídel, třeba do ovesné kaše nebo na ovocné knedlíky. „Je to alternativa másla, makový olej je mnohem stravitelnější. Máslo leží v žaludku, ale po makovém oleji v něm máte jako v pokojíčku,“ říká s nadsázkou farmář.
Mák modrý má podle něj i spoustu zajímavých nutričních benefitů, například z pohledu množství vápníku či hořčíku. Pokud například někdo trpí osteoporózou, může mu jeho konzumace pomoci zmírnit obtíže. Častý mýtus, že zvýšená konzumace máku může přivodit intoxikaci, Marek vyvrací.
Lidem se někdy podle Marka pletou dva druhy máku. Ten modrý – potravinářský – a ten druhý technický, který se pěstuje v zahraničí za účelem získání opiových alkaloidů, například morfinu. Zdrojem alkaloidů ale nejsou semínka, nýbrž makovice. „Náš potravinářský mák nemá ani desetinu těch prvků. Na chuť je sladký, má krásně modrou barvu. Technický mák se pozná podle toho, že je šedý až hnědavý a chutná nahořkle,“ vysvětluje farmář.
Některé tuzemské firmy často technický mák do svých výrobků přimíchávají, protože je levnější. Mák tepelně upraví, protože to alkaloidy eliminuje, ale výsledkem je chuťově poznamenaný „pajcovaný“ produkt. „Testovali jsme mák z obchodních řetězců a na technický mák narazíte prakticky všude. Náš český mák má oproti němu minimální množství alkaloidů mezi 0,1 a 0,2 ppm, což je povoleno. Z makových koláčů vám ale opravdu nic nehrozí, to byste museli sníst několik kilogramů máku denně,“ dodává.
Regenerativní zemědělství v Česku
Regenerativních zemědělců jsou v tuzemsku desítky a jejich počet pozvolna stoupá. Tento způsob hospodaření dlouhodobě podporuje i potravinářská společnost Nestlé, která usiluje o zvýšení podílu surovin z regenerativního zemědělství ve své výrobě. Letos chce v Česku získat první dodavatele.
Podle ESG manažerky Nestlé Martiny Šilhánové, která se tématu věnuje už čtvrtým rokem, je u nás situace horší než třeba na západě či v Polsku, ale zlepšuje se. Pro Nestlé jsou nejdůležitější suroviny, jako řepkový olej, pšenice, kukuřice nebo cukr. Suroviny z regenerativního zemědělství využívá už dnes, například sóju pro výrobu v severočeské Krupce, ale ta pochází ze Srbska.
Celosvětově má Nestlé za cíl dosáhnout do roku 2030 toho, aby polovina surovin potřebných pro výrobu pocházela z regenerativního zemědělství. Týká se to hlavně kakaa, kávy či sójy. Důvodem je, že řada plodin trpí klimatickou změnou a přechod na způsob hospodaření šetrnější k půdě je cestou, jak si tyto plodiny udržet i do budoucna.
Vadí mu, že do Česka se často dovážejí různá exotická semínka – třeba chia z Latinské Ameriky, což jsou semínka šalvěje hispánské – místo abychom konzumovali lokální potraviny s podobným benefitem. „Člověk by měl jíst potraviny z okruhu, kam si dojde, takže ideálně třeba 200 kilometrů,“ myslí si Marek.
Dobré pro holuby i pro lidi
Mezi další plodiny Farmy Markových patří třeba čočka, lnička, ostropestřec mariánský, konopí, světlice barvířská nebo len olejný, ze kterého rovněž lisují olej a zbylé výlisky lze použít jako krmivo pro zvířata. „Konkurence je obrovská, nikdo vás nenechá s cenou vystřelit do nebeských výšin, ale jsem rád, že nemusíme dávat plodiny jen do výkupu, daří se nám je prodávat napřímo. Například naše výlisky odebírá regenerativní statek Mitrovsky Angus. Sediment zase přidávají do krmných směsí, které se díky tomu spojí a kuřata šrot lépe žerou,“ vysvětluje Marek. „Když se dává zvířatům kvalitní krmivo, mají pak kvalitnější maso,“ dodává.
Aby farma ekonomicky fungovala, nemůže záviset jen na prodeji do výkupu. Například pšenice, řepka či oves tvoří asi polovinu tržeb. Zbývající část produkce se dále zpracovává a prodává „ze dvora“, v malých prodejnách nebo v e-shopu. Rostoucí kategorií jsou krmné směsi pro ptactvo.
„Poštovní holubi s našimi směsmi vyhrávají přední místa na mezinárodních soutěžích. Rozhodně to má pozitivní vliv na jejich výkonnost, protože jsou nutričně bohatší. Platí to i pro lidi. Kdyby se kvalitně stravovali, nemuseli by neustále běhat do lékárny,“ je přesvědčen Marek.
Když kořeny komunikují
Kvalitu plodin připisuje regenerativnímu hospodaření, které podporuje rozvoj houbové mikroflóry a vláken, jež si mezi sebou umějí předávat vodu, živiny a další informace. „Je to až na stovky metrů daleko,“ podotýká. Taková půda si podle něj daleko lépe poradí s případným pesticidem i přívalovým deštěm.
Díky regenerativnímu přístupu na polích erozi vůbec neznají. Proto je větším zastáncem regenerativního přístupu než ekologického, kdy se syntetická hnojiva nesmějí používat, zato se s půdou neustále hýbá. I to je ale podle Marka lepší než v Česku široce rozšířené intenzivní zemědělství na velkých plochách.
„To je jako ve fabrice. Na semínko dáte mořidlo, následně každých čtrnáct dní něco stříkáte a aplikujete až do sklizně. Myslím, že velké zemědělské podniky přinutí ke změně pouze legislativa a tlak na snížení uhlíkové stopy,“ myslí si Marek.
Farmář si z regenerativního hospodaření odnáší i řadu zkušeností. Podle něj je nezbytné počítat s přechodnou dobou, kdy si půda na nový přístup „zvyká“ a výnosy jsou nižší, což může trvat i tři až pět let. Klíčové je také vystihnout optimální termín setí.
„Pokud se s půdou nehýbe, tak zejména na jaře zůstává dlouho mokrá a studená a rostliny v ní nechtějí moc růst. Klíčové je nezaset moc brzo, což je náročné na nervy, když ostatní vedle vás už mají vzcházející porost a vy musíte ještě třeba čtrnáct dní počkat,“ popisuje farmář.
Partnerem tohoto článku je společnost Nestlé.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
