Plasty se považují za levný materiál. Zdravotní škody se však do kalkulace jejich ceny nezapočítávají. Jsou všudypřítomné a plastové znečištění roste. Odborný časopis Lancet proto spouští monitoring dopadů plastů na lidské zdraví.
Světoví politici jednají třetím rokem o Globální plastové úmluvě, která by se letos měla dočkat konečného znění. Plastové znečištění po celém světě ale podle expertů na zdraví roste a způsobuje čím dál tím větší problémy. Odborný časopis Lancet proto spolu s několika institucemi spouští monitoring dopadů plastů na lidské zdraví, na který upozornil britský The Guardian.
Za projektem Countdown on Health and Plastics stojí kromě časopisu Lancet odborníci z Boston College, Univerzity v Heidelbergu, z výzkumného ústavu Centre Scientifique de Monaco a australské charitativní organizace Minderoo Foundation.
Zdravotní škody způsobené pouze třemi druhy plastů – polybromovanými difenylethery (PBDE), bisfenolem A (BPA) a di-ethylhexyl ftalátem (DEHP) – vědci vyčíslili během jednoho roku ve 38 zemích celkově na 1,5 bilionu dolarů.
Každým rokem se nyní na světě vyrobí okolo 500 milionů tun plastů ročně, recykluje se jich přitom méně než desetina. Znečišťují celou planetu, přičemž od vrcholu Mount Everestu po nejhlubší oceánský příkop jich už je v ovzduší, půdě, vodě a živých organismech osm miliard tun. A pro lidi představují nebezpečí od kojeneckého věku až po stáří, uvádějí odborníci v první zprávě z nové série v časopise Lancet.
Ropná lobby je proti
Návrhy na omezení výroby plastů zatím narážejí na odpor ropných států, jako je Saúdská Arábie. The Guardian nedávno odhalil, jak ropné státy a lobbisté z plastového průmyslu maří jednání. Více než 98 procent plastů se totiž vyrábí z ropy, plynu, nebo uhlí.
„Víme mnoho o rozsahu a závažnosti dopadů plastového znečištění na zdraví a životní prostředí,“ řekl Philip Landrigan, pediatr a epidemiolog z Boston College a hlavní autor zprávy. Podle něj je nezbytné, aby Globální plastová úmluva obsahovala opatření na ochranu zdraví lidí a planety.
Ropné státy a plastový průmysl tvrdí, že se je třeba zaměřit na recyklaci plastů, nikoli na omezení výroby. Ta narostla od roku 1950 dvěstěkrát. Na rozdíl od papíru, skla, oceli a hliníku však chemicky složité plasty obvykle nelze snadno recyklovat.
V současnosti se tak většina plastů buď spálí, nebo skončí na skládce. V obou případech to přitom obvykle znamená to, že plasty dále škodí životnímu prostředí. „Nyní je jasné, že svět se z krize plastového znečištění recyklací nedostane,“ stojí ve zprávě zveřejněné v Lancetu.
Spousta neprozkoumaných dopadů
V plastech se používá více než 16 tisíc chemických látek, včetně plniv, barviv, zpomalovačů hoření a stabilizátorů. Přesné složení plastů přitom není vždy jasné.
Plastový odpad se navíc často rozkládá na mikroplasty a nanoplasty, které se dostávají do lidského těla ze vzduchu, vody a potravin. Tyto částice vědci nalezli v krvi, mozku, mateřském mléce, placentě, spermatu a kostní dřeni. Jejich dopad na lidské zdraví je zatím do značné míry neprozkoumaný, nicméně vědci doporučují zaujmout preventivní přístup.
Nejnovější analýza v časopise Lancet je začátkem série zpráv, které budou pravidelně sledovat dopad plastů. „Zprávy poskytnou rozhodovacím orgánům po celém světě spolehlivý a nezávislý zdroj dat, který bude sloužit jako podklad pro vývoj účinných opatření zaměřených na řešení znečištění plasty na všech úrovních,“ tvrdí spoluautorka zprávy Margaret Spring.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
