Dali byste přednost pozici ve firmě, která si za cíl klade i prospěch planety a společnosti, anebo byste raději pracovali pro firmu, která sice výrazně škodí svému okolí, ale nabízí dvojnásobný plat? Takzvané ESG faktory, tedy přístup firem k životnímu prostředí, společenské odpovědnosti a řízení podniku, jsou pro stále početnější skupinu uchazečů o zaměstnání důležitým faktorem při rozhodování, jestli do společnosti nastoupí, nebo ne.

Jistě – plat, benefity, prestiž, vzdálenost pracoviště a další faktory stále hrají při rozhodování v tom, kam uchazeč nakonec nastoupí, zásadní roli. Jenže když jde o podobné nabídky nebo nabídku v kontroverzním odvětví, tak při rozhodování mnohdy dojde i na ESG.

Nikdo se nechce chlubit, že pracuje pro společnost, která v cizích zemích zaměstnává děti nebo nadměrně přispívá k znečištění životního prostředí všude tam, kde je na ní zákon příliš krátký. Během svého působení na Fakultě podnikohospodářské VŠE se u mnoha studentů setkávám s názorem, že by v některých odvětvích nepracovali za žádných okolností. Typickým příkladem je hazard, těžba a zpracování ropy, tabákové firmy nebo zbrojní průmysl. A to i když se u posledního jmenovaného odvětví v poslední době ukázalo, jak důležitý je zbrojní průmysl pro obranu svobodného světa.

Studenti mají strach z toho, že by jim práce pro společnosti ze „škodlivých odvětví“ mohla v jejich životopise způsobit kaňku, na základě níž by mohli být ve své budoucí kariéře diskriminováni. Zčásti tomuto strachu rozumím: už se mi doneslo vícero případů, kdy byli uchazeči o zaměstnání ve firmách citlivých na společenskou odpovědnost a udržitelnost poměrně nepříjemně dotazováni ohledně jejich předchozí práce pro tabákový průmysl.

Celé to působí dojmem, že firmy, které dbají na udržitelnost a společenskou odpovědnost, do svého kolektivu jen tak nepřijmou někoho, kdo se někdy „zaprodal“ anebo pro koho „práce pro dobrou věc“ nebyla klíčovým kritériem.

Lidé s vysokou kvalifikací (tedy ti, kteří si v zásadě mohou vybírat, ke komu nastoupí) si ale při výběru svého zaměstnavatele dávají pozor i na jiné věci, které s ESG velmi souvisejí. Nedávno mě na to upozornil jeden vysoce postavený manažer velké telekomunikační společnosti. Ten popsal stav, kdy se jeho firmě dlouhodobě nedaří zvyšovat poměr žen na manažerských pozicích, přičemž u všech jejich přímých konkurentů je zastoupení žen několikanásobně vyšší. Je zřejmé, že mnoho těchto vysoce talentovaných žen raději pracuje u konkurence.

Dejte nám nefinanční data, jinak končíte. Řešením pro malé a střední podniky je digitalizace

Je se ale čemu divit? Kdybych byl ženou, která se chce ucházet o manažerskou pozici ve firmě, kde je 90procentní zastoupení mužů na vedoucích pozicích, pak bych si možná dvakrát rozmyslel, jestli tato skutečnost nehraje v můj neprospěch, a to zejména co se týče možností dalšího kariérního růstu a rozvoje.

Nejde tedy pouze o dopady na životní prostředí nebo společnost jako takovou, ale i například transparentnost firem ohledně genderového složení zaměstnanců, vedení firmy či jakým způsobem firmy ctí meritokracii a spravedlivé odměňování.

Jak si v ESG daná firma stojí, bude navíc brzy pro každého velmi snadné dohledat – příští rok vejde v platnost evropská směrnice, která nařídí značné části velkých společností od roku 2025 každoročně vedle finančních výsledků zveřejňovat i ty nefinanční ve svých zprávách o udržitelném rozvoji (těmto zprávám se v byznysu říká také ESG reporty).

Většina uchazečů samozřejmě dobře ví, že mnoho firem ze své fundamentální podstaty nemůže být zcela zelených nebo nemůže všechen svůj zisk darovat na charitativní účely. To by pak rovnou mohli podnikatelé raději „svůj krám“ zavřít. Je ale čím dál tím více očividné, že pro přilákání určitých talentů do firmy bude nutné být nejen transparentní a komunikovat, jaký dopad na přírodu a společnost firma má, ale mít ve firmě také jasně stanovené, co dělá proto, aby se z pohledu ESG zlepšovala.

Ivan Balogh

Ivan Balogh je strategický konzultant a vyučující na Fakultě podnikohospodářské Vysoké Školy Ekonomické v Praze. Ve své akademické a profesní praxi se zaměřuje na témata ESG reportingu a tvorby ekonomické hodnoty pomocí integrace vhodné ESG strategie do firem.