Nové nařízení „EU deforestation regulation“ má zakázat dovoz šesti zemědělských komodit a výrobků z nich, pokud pocházejí z nelegálně odlesněné půdy. Dotkne se to i produktů z nich. Evropský parlament o něm má hlasovat v září.

Na palubě obří nákladní lodi Crimson Ace, která 11. května dorazila z Brazílie do amsterdamského přístavu, se nacházelo více než 60 tisíc tun sóji. Rozebrali si ji obchodníci a část pravděpodobně skončila i v Česku. Slouží hlavně jako krmivo pro hospodářská zvířata. Je přitom dost dobře možné, že část z ní vyrostla v místech, kde ještě nedávno bujel tropický deštný les.

Hnutí Greenpeace spolu s dalšími aktivisty v přístavu zablokovali vrata zdymadla, jimiž měla Crimson Ace vplout do nizozemského přístavu. Už nějakou dobu bojují za to, aby Evropská unie přijala opatření omezující dovoz produktů z odlesněné půdy. Zatím bezúspěšně.

Když se kácí tropický les, Evropa s tím nechce mít nic společného

Evropská unie se nehodlá nadále podílet na globálním odlesňování. Loni v listopadu proto předložila Evropská komise členským státům návrh nařízení označeného jako EU DR – Deforestation Regulation. Jeho cílem je v rámci evropského trhu omezit obchodování se šesti komoditami, které mohou být spojovány s nenávratnou likvidací lesů.

„Jedná se o palmový olej, sóju, dřevo, hovězí maso, kávu, kakao a výrobky z těchto surovin, jako jsou kůže, čokoláda nebo nábytek. Toto zboží bude podle návrhu do budoucna označováno jako ‚deforestation-free‘, v opačném případě nebude možné s ním obchodovat na evropském trhu. To znamená, že se návrh vztahuje jak na zboží ze třetích zemí, tak také na zboží evropského původu,“ vysvětluje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zákaz se má týkat komodit vypěstovaných na území vykáceném po 31. prosinci 2020. Podobné nařízení se už dnes vztahuje na obchodování se dřevem (EUTR – Timber Regulation).

„V tropech je těžba dřeva skoro vždy výběrová, čili les zůstává poškozen, ale stojí. Donedávna to byl hlavní faktor poškozování tropických lesů, jenže to je minulostí. Dnes je hlavním problémem přeměna na zemědělskou půdu,“ upozorňuje Vojtěch Novotný, český tropický biolog, který mimo jiné zkoumá dopad odlesňování na ztrátu biodiverzity na Papui Nové Guinei.

Původ komodit se má sledovat v celém dodavatelském řetězci. Výrobci krmiv či potravin a velcí obchodníci, kteří chtějí prodávat své zboží na evropském trhu, by tak do budoucna museli vědět, kde jednotlivé komodity konkrétně vznikly. „Například pokud k nám někdo dováží krmivo pro hospodářská zvířata z Nizozemska, bude muset ověřovat původ sóji v této směsi a zda lze surovinu skutečně označit jako takzvaně deforestation-free,” vysvětluje Doležal z Agrární komory.

Ověřování původu by mohly pomoci systémy na bázi blockchainu

Dosledovatelnost do místa původu je podstatnou součástí nařízení, pokud se Evropa chce skutečně vyhnout komoditám z odlesněné půdy. Zatím ale neexistují podrobné informace o tom, jak by to mělo fungovat. Michal Rezek, regionální šéf globální certifikační agentury Preffered by Nature, považuje nařízení za přelomové a opatření na dohledatelnost za revoluční. Agentura patří k největším v oboru a mimo jiné se zabývá auditem a certifikací obchodovaného dřeva.

Podle něj by se mohly využít digitální technologie v podobě blockchainu. Používá je například výrobce obuvi Puma, když zjišťuje původ kůže, ze které vyrábí boty. „Systémy na bázi blockchainové technologie by mohly zajistit transparentnost trasování. Bude potřeba, aby firmy dodaly i geolokaci, kde byla komodita sklizená, a dobu sklizně, aby se vědělo, jestli to bylo v části, kde se odlesňuje,“ popisuje Rezek.

V takto vytvořených databázích by pak byl původ nezpochybnitelně dohledatelný. „Pokud to firmy nedělají, jako auditoři jsme v situaci, kdy nás mohou podvádět,“ konstatuje Rezek.

Český tunel pro nelegální dřevo

Kontrolovatelnost v řetězci obchodníků je neméně důležitá. Ta v případě regulace obchodu se dřevem, která funguje od roku 2013, chybí. Dochází tak k praktikám, kdy nelegální komoditu uvede na trh Evropské unie malá neznámá firma v některém státě se slabším vynucováním nařízení a přeprodá ji velkému obchodníkovi. Tam se stopa ztrácí. Velký obchodník už nenese zodpovědnost a nemusí se bát postihu.

„Česko k zemím s horší kontrolou úřadů v případě dřeva patří. Slouží jako tranzitní země pro nelegální dřevo, které jde do Evropy přes chorvatské přístavy,” říká Rezek. Odkazuje se přitom na dva roky starou vyšetřovací zprávu neziskové organizace Environmental Investigation Agency.

Není přitom jisté, že se požadavek na transparentní trasování do konečné podoby nařízení dostane. „Mezinárodní korporace (proti tomu) lobbují… a evropské vlády ze zemí bohatých na lesy hrozí, že oslabí části zákona, aby nepřidělávaly práci svým lesnickým firmám,“ uvedla ve své nedávné tiskové zprávě k problematice nezisková organizace Greenpeace ČR. Ta postoje velkých hráčů zmapovala ve své loňské studii.

Kvůli ekologičtějšímu pěstování sóji zdraží vepřové

Českým zemědělcům a potravinářům by nařízení zvýšilo náklady. Podle vyjádření ministerstva zemědělství nicméně Česko návrh podporuje. „Je důležité, aby nařízení přispělo k výše uvedenému cíli a současně neznamenalo neúměrnou administrativní a finanční zátěž pro subjekty, které budou s danými komoditami obchodovat, stejně jako pro kontrolní orgány členských států,“ dodává mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Zemědělců se týká hlavně sója, která se přimíchává do krmných směsí prasatům. „V Evropě se bohužel neprodukují bílkovinná krmiva, a proto je malou, ale významnou součástí krmiv prakticky vždy sója, která se dováží ze Severní nebo Jižní Ameriky,“ říká Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat. V Evropě podle něj sóju vzhledem ke klimatickým a půdním podmínkám téměř nikdo nepěstuje.

Jakmile nařízení začne platit, dovoz sóji se nejspíše prodraží. „Návrh se tak může odrazit ve spotřebitelských cenách například olejů, masa a masných výrobků,“ dodává Doležal z Agrární komory.

Ekologové jsou pro to, aby se komodit kontrolovalo mnohem víc

Zákaz dovozu komodit k zastavení odlesňování přímo nepovede, jen by mohl v přísné podobě umožnit EU se na něm nepodílet. Všechny strany pak donutí k přenastavení obchodních kanálů.

„Když se zavedlo nařízení na dřevo, část dovozních firem přišla o své trhy, protože na dodržování nařízení nedbaly. Pár firem v USA, kde mají podobnou legislativu jako EUTR, zkrachovala. Samozřejmě se dá říct, že když to nekoupí Evropa, tak to koupí Čína. Ale myšlenka ochrany lesů se šíří dál. Podobnou legislativu jako EUTR přijalo i Japonsko a Korea,“ vyzdvihuje Rezek.

Zastánci nového nařízení by ho rádi co nejvíc zpřísnili. Aktivisté jako Greenpeace nebo European Climate Foundation nyní lobbují v Evropském parlamentu za to, aby do legislativy přibyl také zákaz na komodity z dalších cenných ekosystémů ničených kvůli zemědělské produkci – mokřadů, rašelinišť a savan.

„Jinak se zemědělská expanze přesune z pralesů na tyto ekosystémy,“ uvedla Delara Burkhardtová, německá sociálně demokratická poslankyně Evropského parlamentu a stínová zpravodajka pro nařízení o odlesňování. Organizace Greenpeace navíc kritizuje, že nařízení vynechává mnoho produktů, které mají velký dopad na přírodu, jako je vepřové či kuřecí maso, kukuřice a kaučuk či rýže.

Podle agentury Preffered by Nature chybí v návrhu EUDR rovněž požadavek na dodržování lidských práv při produkci vybraných zemědělských komodit. A stejně tak podmínka, aby exportér zaplatil v zemi původu veškeré poplatky a daně a nevyhýbal se jim třeba formou korupce.

Odlesňování jako cesta k blahobytu

Rozvoji zemědělství v méně vyspělých zemích nelze bránit. „Ze strany EU jde o farizejský přístup. Velká část lesů v Evropě je dnes v oblastech zcela nevhodných pro zemědělství. Kde to vhodné bylo, jsou lesy už několik set let vytěženy, dnes pokrývají 40 procent plochy. Brazílie je pokryta lesem z více než 60 procent. Je zcela pochopitelné, že lidé v Brazílii chtějí mít podobnou životní úroveň jako Evropané. Tu jim však lesy nezajistí. Proto je jejich snaha o odlesňování a zemědělské využití plochy pochopitelná, čímž neříkám, že správná. Je třeba hledat řešení, která budou řešit základy problému a ne až důsledky,“ připojuje svůj soukromý názor Stibal.

Podobně hovoří Vojtěch Novotný. „Rozhodně bych nebyl pro silné omezení lokálního zemědělství. Jednak je zdrojem ekonomického pokroku malých farmářů, jednak i faktorem zabezpečení výživy,“ říká. Podle něj je zemědělství výsostně politické téma jak v EU, tak v rozvojových zemích, kde je zemědělců v populaci mnohem víc. „Zastavení odlesňování by muselo v těchto zemích přinést i ekonomické výsledky, třeba přes uhlíkové kredity,“ nastiňuje.

Situaci aktuálně komplikuje válka na Ukrajině, kde se mimo jiné pěstují krmiva pro evropská hospodářská zvířata. Bude jich teď nedostatek a zdraží, koneckonců už se to děje. Finální pozici k návrhu nařízení o odlesňování si mají schválit členské státy na konci června. Zároveň ho projednává Evropský parlament, který by na plénu měl hlasovat v září. Pak nastoupí takzvaný trialog – dohadování mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí.

Jitka Vlková

Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.