Shrňme si, co ve skutečnosti politici jako pan Havlíček či paní Schillerová z hnutí ANO, zástupci Motoristů a další nabízejí, když slibují, že nezavedou emisní povolenky na vytápění a dopravu.
Nezavedením emisních povolenek na vytápění a dopravu (systému ETS2) by se v první řadě dál znevýhodňovali ti, kdo topí elektřinou nebo dálkovým teplem. Na tyto způsoby už dnes dopadají povolenky v systému ETS1, které se nepřímo promítají do cen tepla, a tudíž i do výdajů domácností.
Pokud by se jiné způsoby vytápění nutnosti platit za povolenky vyhnuly, vznikl by pocit, že jsou „levnější“, i když ve skutečnosti znečišťují víc. To by mohlo vést k chybným rozhodnutím – například k odpojování od dálkového tepla jen proto, že se tím ušetří na poplatcích za emise.
Dalším dopadem nezavedení systému ETS2 by bylo to, že by stát přišel o desítky miliard korun z klimatického fondu Evropské unie, který má pomáhat lidem s nižšími příjmy při investicích do snižování emisí. Nejde tedy jen o to, že by Česko „nevybralo peníze“ z ETS2, ale přišlo by o desítky miliard, které by nám – v rámci solidarity – mohl poskytnout rozpočet EU.
Hrozily by navíc vysoké pokuty za porušení evropské legislativy. Ty se odvíjejí od ekonomického dopadu porušení pravidel a mohou být velmi citelné.
A nadto by šlo o krok, který by přímo oslaboval Unii, jejíž fungování stojí na dodržování společně dohodnutých pravidel. To zahrnuje i riziko, že až bude naše země potřebovat, aby ostatní jasně dodržovali pravidla, postaví se k tomu tak, jak nyní někteří politici navrhují pro Česko v případě emisních povolenek.
Peníze pro sociálně slabší
Zvláště pozoruhodné je, „v čí prospěch“ tito politici proti ETS2 bojují. Peníze vybrané z prodeje emisních povolenek se totiž musejí v plném rozsahu vrátit coby investice do čisté mobility nebo do snižování spotřeby fosilních paliv při vytápění budov. A co je zásadní, jejich část musí směřovat k sociálně slabším domácnostem. Dohled nad tímto procesem navíc vykonává Evropská komise, která program schvaluje.
Jinými slovy: pokud člověk brázdí republiku v obrovském SUV nebo v nelegálně upraveném závodním autě, zaplatí vyšší cenu za benzin a vybrané prostředky se přesunou k těm, kteří mají peněz méně. A ti si za ně zateplí dům, změní vytápění nebo si koupí úspornější auto (dle toho, jaké programy vlády zavedou). Do podpory chudších domácností se tak dostane více peněz, než kolik tito lidé sami odvedou, a tudíž – finančně řečeno – na tom tato část společnosti vydělá.
Někdo může namítnout, že takové přerozdělení je zbytečné. Jenomže cílem ETS2 není přerozdělovat peníze, ale snižovat emise. A to je v zájmu nás všech. To, že tento mechanismus zároveň pomáhá ekonomicky slabším skupinám, není jeho primárním účelem, ale logickou a správnou součástí jeho nastavení.
Z tohoto pohledu kroutím hlavou nad tím, když pan Havlíček a spol. hrají svou politickou hru tak, že povolenkami děsí zejména voliče s nižšími příjmy. Právě oni by totiž z tohoto systému mohli mít větší prospěch než jen „snížení rizik“ spojených s globálním oteplováním. Pro mě osobně je to jen další důkaz toho, jak se politické jednání může odchylovat od reality – a často i přímo od zájmů těch, které tito politici údajně hájí.