Omezování množství plastů se během koronavirové pandemie dostalo na vedlejší kolej. Obchodní řetězce naopak musely povinně vybavit prodejny množstvím jednorázových plastových rukavic, o desítky procent narostly i počty mikrotenových pytlíků.

„Snažíme se i nadále omezovat plasty a odpad obecně, kde to jen jde. Nicméně současná situace tomu příliš nenahrává a byli jsme nuceni začít některé potraviny balit do plastových sáčků kvůli zvýšené hygienické ochraně,“ shrnuje nynější situaci Luftia Volfová, mluvčí řetězce Globus.

Balit do mikrotenových sáčků začaly obchodní řetězce hlavně pečivo. I přes ujišťování zákazníků, že přenos koronaviru skrze volně prodávané rohlíky nebyl nikdy prokázán a není pravděpodobný, se poptávka přesunula k baleným věcem. Samy prodejny, protože malí pekaři na to většinou neměli kapacitu, si začaly samy balit hlavně rohlíky, ale i některé sladké pečivo.

Jednorázové plastové rukavice musí být na prodejně k dispozici z důvodů nařízení vlády. Výsledkem je ohromný nárůst jejich počtu, protože předtím je u pečiva, kde bývaly, používal jen málokdo.

Za jeden měsíc, jako jindy za rok

„V průběhu dubna jsme spotřebovali zhruba 6,5 milionu rukavic, což je naše standardní roční spotřeba,“ popisuje například Václav Koukolíček, mluvčí Tesca. U sáčků na pečivo a ovoce, zeleninu je podle něj zvýšení maximálně o dvacet procent.

„Zákazníci je využívají ve výrazně vyšší míře než standardně, denně ve všech našich prodejnách spotřebují téměř jeden milion kusů jednorázových rukavic a mikrotenových sáčků,“ potvrzuje stejný trend za německý obchodní řetězec Lidl jeho mluvčí Zuzana Holá. Oproti loňské spotřebě, ještě před zavedením sáčků k opakovanému použití, jde přibližně o třetinu vyšší počet.

Podobně je tomu i v Penny Marketu, kde se na jednu prodejnu spotřebují až tisíce kusů rukavic za den, což při počtu jejich obchodů dělá řádově statisíce kusů za den.

Jedním z důvodů nárůstu spotřeby plastu v Globusu je to, že řetězec začal od počátku koronakrize nabízet zabalené nejen jejich pečivo z vlastní pekárny, ale i maso a uzeniny z řeznických pultů. „Odhadem jde až o stoprocentní nárůst spotřeby rukavic a sáčků,“ uvádí za Globus Volfová.

Návrat do normálu nebude hned

Návrat k běžnému stavu je jen velmi pomalý a hygienická opatření zahrnující i větší balení do plastu budou ještě nějakou dobu trvat.

Jako první začali obchodníci zbavovat plastů zmíněné pečivo, například v Albertu a Penny Marketech. V Globusu se rozvolňují i opatření týkající se masa. Lidl prodej předbaleného pečiva jako jsou rohlíky nebo housky testoval jen v několika prodejnách. „Plošně jsme však tento prodej nezavedli,“ dodává za řetězec Zuzana Holá.

„Zúžili jsme sortiment, ale pečivo jsme nebalili. Tím, že máme zároveň i široký sortiment baleného pečiva, tak si zákazníci sami vybrali, zda chtějí balené nebo nebalené,“ uvádí Koukolíček.

Méně se větší balení do plastu dotklo ovoce a zeleniny, i když zkušenosti obchodníků potvrzují, že tam kde jsou k dispozici obě varianty „bez“ i „s“ si zákazníci častěji vybírají tu balenou.

„Zaznamenali jsme větší poptávku po baleném ovoci a zelenině, které však již zabalené odebíráme od našich dodavatelů. Nové obaly jsme speciálně v souvislosti se současnou situací nepřidávali,“ uvádí například Zuzana Holá za Lidl. Podobně je tomu i v dalších řetězcích.

Priority jsou teď jinde

Jak dlouho budou nynější opatření mající za následek nárůst spotřeby plastů trvat, není nyní jasné a závisí hlavně na vývoji koronavirové pandemie a opatřeních vlády. „Opatření pomalu rozvolňujeme. Znovu postupně otevíráme samoobslužné úseky, odprodeje pomaličku rostou,“ uvádí Volfová za Globus.

Problém s nově nebo ve zvýšené míře používanými jednorázovými plastovými ochrannými pomůckami, jako jsou rukavice, je nejenom jejich obří množství, ale i to, že po pár minutách (maximálně hodinách v případě zaměstnanců) míří do košů na směsný odpad.

Není zde proto ani minimální šance na to, že by se dočkaly alespoň recyklace a možnosti nějakého dalšího života. Do směsného odpadu mají tyto jednorázové pomůcky putovat podle nařízení Státního zdravotního ústavu z počátku karantény.

Všichni obchodníci jinak svorně tvrdí, že na jejich záměru snižovat množství plastů a měnit obaly tak, aby byly buď recyklovatelné anebo přírodě méně škodily, se nic nezměnilo.

„Co se týče výměn obalů pro vlastní výroby za lépe recyklovatelné varianty, toto nikdy zastaveno nebylo, maximálně zpožděno, stále hledáme nové možnosti a zkoušíme. Dodavatelé nám posílají vzorky,“ uvádí Volfová za Globus.

Každopádně snížit celkově vyprodukovaný objem plastů teď bude kvůli zdravotním hlediskům těžší. I když jde „jen“ o rukavice a mikrotenové sáčky, v objemech potřebných do stovek prodejen jednoho obchodního řetězce se může jednat až o desítky tun plastu navíc.

„Krátkodobý nárůst byl v řádech desítek tun,“ potvrzuje za Tesco mluvčí Václav Koukolíček. Ostatní řetězce uvedly, že žádné takové odhady nemají.

Priority jsou nyní jinde. „Ochrana zdraví našich zákazníků i zaměstnanců je na prvním místě, a to i v případě, že opatření budou znamenat více spotřebovaného obalového materiálu,“ uvádí za obchody Albert Jiří Mareček. Jinak ale podle něj snahy o obaly s menším dopadem na životní prostředí pokračují.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.