Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy. 

Evropské lesy jsou v ohrožení, trápí je sucho, požáry nebo kůrovec. Kvůli vlně veder, nedostatku vody v krajině a kůrovcové kalamitě chřadnou i ty české. Vyplývá to například z dat organizace Člověk v tísni. Nejhůře jsou na tom podle environmentálního poradce organizace Jakuba Zeleného lesy v Českém Švýcarsku, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. „Mají nízkou fotosyntetickou aktivitu a jsou masivně napadeny kůrovcem,“ vysvětlil. 

Podle dat projektu Česko v datech pak není v dobrém stavu až 80 procent jehličnanů starších 59 let. O jejich špatné kondici vypovídá tak zvaná defoliace, tedy úbytek jehličí. „Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen dvě procenta, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak třináct procent,uvádí projekt.

Jedná se o dlouhodobější trend, už v roce 2018 tehdejší náměstek ministra pro životní prostředí Vladimír Dolejský označil stav českých lesů za „ekologickou katastrofu“. Ta se prohloubila letos ještě rozsáhlým požárem v Českém Švýcarsku. 

Lesy jsou přitom jedním z pomocníků v boji s klimatickou změnou, protože zachycují emise. Podle dat Evropské komise evropské lesy zachytí každý rok asi desetinu emisí skleníkových plynů vypuštěných v EU. Unie proto pracuje na řadě opatření, která mají evropské lesy ochránit.

„Jízdní řád“ evropských kroků představuje Lesní strategie EU do roku 2030. Strategie zahrnuje například plán vysadit nejméně tři miliardy stromů do konce současné dekády. Podle webu MapMyTree, který má výsadbu monitorovat, se zatím podařilo zasadit přes šest milionů stromů. 

Strategie cílí zejména na hospodaření na lesnické půdě a využívání dřeva a přináší řadu principů, podle kterých by se hospodaření mělo řídit. Mezi nimi je například tak zvaný kaskádový princip využívání dřeva, tedy využívání kvalitního dřeva na výrobky jako například hudební nástroje, a nikoliv k výrobě energie. Dále má skončit získávání dřevní biomasy z původních lesních porostů. 

Lesníci by měli při hospodaření brát na půdu ohled a například se vyhýbat používání těžké techniky, po které je půda zhutněná, což není dobré pro obnovu lesa. Proměnit by se měla i těžba dřeva tak, aby byla k celému lesnímu ekosystému citlivější.

Příroda přichází rychle o rozmanitost. Na vině je intenzivní zemědělství, pesticidy i klimatická změna

Miliardy z dotací

K citlivému a udržitelnému hospodaření chce Evropská unie lesníky motivovat i finančně. Jsou jim tak k dispozici peníze z evropských fondů a podpora v rámci společné zemědělské politiky. 

Na hospodaření v lesích budou moci lesníci využít prostředky například z Operačního programu Životní prostředí. Ministerstvo aktuálně připravuje výzvu, do které se budou moci přihlásit žadatelé o dotace na obnovu a zvýšení odolnosti lesů, tedy třeba na změnu druhového složení a struktury porostů v nich.

„Alokace činí zhruba 4,5 miliardy korun, ale jedná se o společnou alokaci pro řadu různých aktivit, kdy majorita prostředků půjde spíše do zadržování vody v krajině,“ upřesnilo výzvu pro redakci ministerstvo životního prostředí. 

Neznamená to ale, že by finanční podpora lesů byla v českém dotačním prostředí upozaděna. Programy zaměřené na podporu lesů má totiž v Česku v gesci zejména resort zemědělství.  

„V rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 plánuje ministerstvo zemědělství na podpory v lesním hospodářství vynaložit cca 208 milionů eur celkových veřejných výdajů, to je více než  pět miliard korun,“ sdělil resort redakci. 

Omezte více pesticidy, vyzývá Evropská unie. Česko ale ani přesně neví, kolik jich spotřebuje

Není les jako les

Lesnická strategie, respektive její návrh z pera Evropské komise, se ovšem dočkal rozporuplných reakcí jak od europoslanců a členských států, tak od samotných zástupců lesnického a dřevařského sektoru. 

Kritika směřovala zejména na to, že se návrh Komise soustředí především na environmentální roli lesů a ignoruje ty ostatní. Lesy totiž nepohlcují jen emise, ale mají další nejen environmentální funkce – lidé se do nich chodí procházet, slouží k získávání dřeva jako materiálu a podle dat z roku 2018 lesnicko-dřevařský sektor v EU zaměstnává na 2,1 milionu lidí.  

Upozorňují na to i europoslanci ve zprávě, kterou k lesnické strategii přijali v září. Právě europarlamentní zpráva přináší podle Konfederace vlastníků evropských lesů na rozdíl od původního návrhu unijní exekutivy vyvážený přístup a bere ohled na všechny funkce lesa od environmentální až po ekonomickou.

„(Zpráva) zdůrazňuje, že rozdílnost lesů vyžaduje rozdílný přístup k hospodaření,“ kvituje také Konfederace. 

„Vzhledem k rozlehlosti EU se stav a potřeby lesů v jednotlivých zemích výrazně liší, jednotný celoevropský přístup by proto nebyl vhodný,“ souhlasí europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR). 

Europoslankyně pak na strategii vítá, že dokument bere v potaz rozdělení pravomocí mezi EU na jedné straně a členské země na straně druhé. „Bere v potaz rozdělení pravomocí v lesnické politice, což je důležité pro správné fungování této oblasti. Jsou to právě členské státy, které mají největší možnosti, a tedy vliv ovlivňovat stav lesů ve svých zemích,“ dodala. 

Pozitivního ohlasu se dokument dočkal i od europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP). „Každá země má jiný přístup, ale máme všichni jeden společný cíl – aby byly lesy zdravé, neubývalo jich, aby plnily svou funkci environmentální, aby mohly pohlcovat uhlík, aby tedy splňovaly cíle pro boj proti změnám klimatu, aby byly  zároveň ekonomicky využitelné a také, aby nám přinášely radost a možnost odpočinku. Myslím, že to dokáží, když budou mít ochranu a když budou mít lesníci naši podporu. To všechno je v této strategii obsaženo a těším se, že ji budeme naplňovat,“ řekla. 

V centru pozornosti by měli být ale podle zprávy europoslanců kromě členských států také vlastníci a správci lesů, kteří ono hospodaření, na které se strategie zaměřuje, vykonávají v praxi.

„Připomínáme, že 60 procent lesů v EU je v soukromém vlastnictví, přičemž značnou část majitelů tvoří malí vlastníci (…) a zdůrazňujeme, že vlastníci lesů potřebují pro hospodaření velkou míru flexibility,“ píší europoslanci ve zprávě. 

Pohltit emise

Na programu EU je také nařízení k obhospodařování půdy a lesů. Podle návrhu nařízení z pera unijní exekutivy by se měly členské státy postarat o to, aby byly emise z tohoto odvětví kompenzovány likvidací emisí CO2. Nařízení přináší nový cíl pohlcování do roku 2030, to by se mělo rovnat 310 milionům tun ekvivalentu CO2. 

Na pozici k nařízení se europoslanci už také shodli a nyní jednají s Radou EU v tak zvaných trialozích pod taktovkou českého předsednictví a tříbí finální podobu nařízení. 

Trialogy odstartovaly 8. září a české předsednictví má ambici dovést vyjednávání do zdárného konce do 6. listopadu, tedy do začátku klimatické konference Organizace spojených národů (OSN) COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu. 

„Naším cílem je nalezení shody mezi Evropským parlamentem a Radou co nejrychleji – pokud by se to povedlo před konferencí COP27, bylo by to skvělé. Na druhou stranu je třeba si uvědomit provázanost celého balíčku Fit For 55 a nutnost dohodnout se na všech aspektech,“ sdělilo ministerstvo životního prostředí redakci. 

Pozice členských států a europarlamentu k legislativě se ale tradičně – obzvlášť v otázkách spojených s klimatickou politikou – liší a vyjednávání nebude snadné. Podle Vrecionové jsou tak trialogy zatím „otevřenou otázkou“, bližší je jí ovšem pozice z druhé strany pomyslného jednacího stolu. 

„Těžko říct, k jaké dohodě se v trialozích dojde. Obecně je mi většinou bližší realističtější pozice Rady, než ideologicky a částečně až utopicky nastavena pozice Evropského parlamentu,“ řekla. 

Kromě strategie a nařízení k obhospodařování půdy jde do finále také nařízení, podle kterého se na evropském trhu nebudou moct prodávat některé výrobky, které přispívají k odlesňování. Jde zejména o palmový olej, sóju, kávu, kakao a dřevo. Europoslanci se v září shodli na své pozici ke Komisí navržené legislativě, ta tak může také zamířit do jednání v rámci trialogů.

Článek byl publikován na webu EurActiv.cz.