Audio verze článku:

Náraz do prosklené plochy je jednou z nejčastějších příčin, proč v tuzemsku umírají ptáci. Přestože na to Česká společnost ornitologická každoročně upozorňuje, většina firem se k problému nehlásí. A přitom stavebníci mají řešení.

Prosklené pláště budov, výlohy obchodů, zimní zahrady rodinných domů nebo průhledné zastávky hromadné dopravy – všechny tyto stavby pro ptáky mohou představovat smrtelné riziko. Ptačí zrak totiž funguje jinak než ten lidský.

„To, co člověk vnímá jako překážku, může být pro ptáky neviditelnou hrozbou. Ptáci mají na rozdíl od člověka oči umístěné po stranách hlavy, a proto vidí nejostřeji do stran,“ vysvětluje Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické (ČSO).

Břeněk Michálek, správce ptačích parků, a herečka a influencerka Gabriela Heclová, ambasadorka projektu v soutěži E.ON Energy Globe. Foto: poskytnuto společností E.ON
Ptačí park na místě zasypané vesnice vrací život do krajiny na Mostecku. Čeká už jen na dudka

„Navíc často létají velmi rychle, a tak nedokážou průhledné nebo zrcadlící se skleněné plochy včas rozpoznat. Myslí si, že proletí, ale místo toho do nich narazí v plné rychlosti. A následky bývají fatální,“ dodává Viktora, který se zabývá ochranou ptáků ve městech.

Jiřičky narážejí méně

Každý rok se v Česku nárazem do skleněné plochy zabije odhadem jeden milion ptáků. V celé Evropě jde o zhruba sto milionů, a celosvětově vědci hovoří dokonce o více než miliardě ptáků ročně. Nejde tedy o zanedbatelný problém, přesto jej lidé často sotva zaznamenají. Uhynulé ptáky po nárazu odnesou predátoři, nebo je brzy ráno odstraní úklidové služby. ČSO proto vyzývá k mapování těchto nehod prostřednictvím formuláře.

Největší úmrtnost hrozí během podzimní migrace. Při návratu ptáků z teplých krajin na jaře nastupuje druhá vlna, méně „fatální“. Problém zhoršuje skutečnost, že ptáci často táhnou v noci nebo za soumraku, tedy za špatných světelných podmínek.

Pokud jde o nebezpečí týkající se elektrického vedení, poštolky patří k nejpostiženějším druhům. Foto: Kevin Hessey, Unsplash
Sto tisíc ptáků ročně umírá na elektrických vedeních. Energetici výměnu nestíhají, dostali víc času

„Jde o širokou škálu různých druhů ptáků, kteří takto uhynou. Netýká se to tolik vlaštovkovitých, třeba jiřiček. Ty dolétají na hnízdiště nižší rychlostí a jsou to také perfektní vzdušní akrobati,“ říká Gabriela Dobruská, která se v České společnosti ornitologické věnuje osvětě.

UV samolepky nejsou navždy

Řešení, jak ptáky ochránit a skleněné plochy učinit viditelnějšími, existuje několik. Tím nejčastějším jsou různé nálepky či polepy na sklo. Vedle různých siluet ptáků existují i UV samolepky, které jsou pro člověka téměř neviditelné. Obecně by mezery mezi prvky neměly být větší než deset centimetrů.

UV samolepky nyní pár měsíců testují například v Kampusu ČSOB v pražských Radlicích. „Tyto polepy využívají ptačí ‚superschopnost‘. Ultrafialové záření, které lidské oko nevidí, ptáci využívají k přežití každý den: vnímají odrazy UV záření od ostatních ptáků, pavučin nebo křídel hmyzu,“ napsala Blanka Beranová, výkonná ředitelka pro udržitelnost v ČSOB na sociální síti LinkedIn.

Pochvaluje si, že samolepky neomezují průhlednost skla a nebrání propustnosti světla do místností. „Polepy testujeme na několika vybraných místech naší centrály s cílem zvolit optimální řešení,“ dodává. Výsledky pilotního testování ČSOB zatím nezveřejnila.

Gabriela Dobruská z ČSO iniciativu ČSOB vítá a považuje ji v českých podmínkách za poměrně výjimečnou. Podle ní firmy zpravidla dělají, že problém neexistuje. UV samolepky doporučuje ale hlavně na prostory, kde je problém se světelností a nedají se tam dát neprůhledné vzory.

David Ježek na poli U dubu. Foto: Kateřina Hefler
Kde v Česku roste „bio“. Hornaté pohraničí vede díky pastvinám, úrodné regiony na rozvoj čekají

„Je to estetická záležitost, která má ale omezenou životnost. Jednou za dva roky by se měly vyměnit. Navíc v některých situacích nefungují stoprocentně. UV efekt se ztrácí, když světlo dopadá pod určitým úhlem. Zatím nedokážeme přesně říci, proč tomu tak je,“ připouští Dobruská.

Pražské zastávky zohledňují „ptačí faktor“

Na ptáky by se měl brát podle ornitologů zřetel už při projektování velkých prosklených budov. „Primárně jde o omezení reflexe skla, která je bohužel moderní, případně volbu skla s decentním vzorem. Velké plochy se dají ‚rozbít‘ venkovními žaluziemi. Lze také upravit veřejný prostor tak, aby se v průčelí budovy nezrcadlilo stromořadí,“ líčí možnosti Dobruská.

Správně navržené jsou třeba nové pražské zastávky MHD, které mají decentní motiv s drobnými kolečky, takže by se o ně ptáci neměli zabíjet. Daří se také jednání o budoucí podobě Povltavské filharmonie, kde má být „ptačí faktor“ zohledněn.

Produktová manažerka společnosti Saint-Gobain Glass Jaroslava Dlouhá potvrzuje, že ochranu ptáků je vhodné řešit už ve fázi projektu při výběru zasklení. „Trvalé řešení ochrany ptáků před nárazy do skel představuje již přímo ve výrobě leptaný, nebo laserem aplikovaný vzor přímo na vnějším povrchu skla. Jde o testované vzory z drobných teček, které neruší vzhled zasklení a nemá na ně negativní vliv povětrnost, sluneční záření ani čištění ploch. Samotné sklo by mělo mít vždy nízkou úroveň vnější viditelné reflexe, maximálně 15 procent,“ sdělila Dlouhá.

Problematiku podle ní řeší architekti čím dál častěji nejen u skleněných fasád komerčních budov, ale také u rodinných domů s většími prosklenými plochami. „Vhodné je to zejména v blízkosti lesa, vodních ploch či otevřených výhledů do polí. V chráněných oblastech a v pro ptáky rizikových lokalitách odpovídající řešení často vyžadují přímo stavební úřady,“ upřesňuje.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.