Vrchní úředník ministerstva životního prostředí Jaromír Wasserbauer spojený se stranou Motoristé sobě vystupuje kriticky proti klimatické politice Evropské unie, dekarbonizaci či emisním povolenkám. Nedělalo mu ale problémy čerpat dotace, které se z povolenek financují.
Šéf sekce technické ochrany životního prostředí před volbami, v nichž kandidoval za stranu Motoristé sobě, vystupoval jako velký kritik klimatické politiky EU. Emisní povolenky Wasserbauer kritizoval kvůli dopadům na český průmysl, aniž by zmínil, že z výnosů z nich přímo profitují i české domácnosti.
„Tady se hájí takové skvělé mechanismy, pojďme někomu sebrat peníze za něco, co produkují všichni na světě, pojďme jim (našemu průmyslu) vzít nejvíc a pak to tak jako přerozdělíme. To stejné bude jakoby s tím ETS2, teď je to ETS1. Takové přerozdělování peněz vždycky vede k tomu, jak já vysvětluju s oblibou, že jakmile něco někam teče, tak při tom toku se toho taky spoustu ztratí,“ opřel se Wasserbauer do emisních povolenek v předvolení debatě České televize.
Z emisních povolenek přitom Wasserbauer v minulosti získal 195 tisíc korun. Prostřednictvím zmíněného přerozdělování k němu doputovaly v podobě dvou dotací z programu Nová zelená úsporám, který se z jejich výnosů financuje. V roce 2021 čerpal z NZÚ dotaci na domácí dobíjecí stanici elektromobilu a na fotovoltaiku ve výši 155 tisíc korun. V roce 2015 dostal dotaci ve výši 40 tisíc korun na solární systém na ohřev vody a odborný posudek.
„Pohroma pro ekonomiku“
Wasserbauer kritizuje systém, ze kterého sám profitoval. Zároveň čerpal dotace na obnovitelné zdroje energie, které jsou podle programu strany „pohromou pro ekonomiku“. A peníze investoval do dobíjení elektromobilu, přestože boj proti bateriovým vozům byl jedním z nejhlasitějších předvolebních témat strany.
V nedávném vyjádření pro Ekonews je Wasserbauer vůči zeleným technologiím smířlivější než ve svých veřejných vystoupeních. Jeho kritika prý není paušálně namířena proti technologiím jako takovým, ale „proti způsobu, jakým jsou někdy prosazovány na úkor technologické neutrality“. V oblasti energetiky i dopravy se podle svých slov snaží vycházet z věcné zkušenosti a posuzovat jednotlivá opatření podle jejich skutečného přínosu, efektivity a dopadů na běžný život.
„Například dlouhodobě zastávám názor, že fotovoltaika na střechách domů či již zastavěných plochách dává velký smysl a v kombinaci s lokální spotřebou jde o výborné řešení,“ uvedl.
Ve svých veřejných vystoupeních přesto obnovitelné zdroje vykresluje jako strašáka. A to paradoxně i z pohledu dopadu na životní prostředí. V této argumentaci totiž vynechává srovnání s ostatními zdroji energie, zejména s těžbou a spalováním uhlí. Vyhýbá se i jaderné energetice, včetně problematiky jaderného odpadu, pro který je potřeba vybudovat jaderné úložiště. Žádná z uvažovaných obcí přitom jaderné úložiště ve svém sousedství nechce.
Jednou měl elektroauto a ví všechno
Wasserbauerova kritika elektromobility podle něj vychází z vlastní zkušenosti. Dva roky totiž vlastnil Nissan Leaf. „To mi umožnilo získat s touto technologií přímou zkušenost a mluvit o jejích kladech i záporech na základě praxe,“ tvrdil. Elektromobily kritizuje zejména za dojezd. Nissan Leaf má maximální dojezd kolem 340 kilometrů, i když nám není známo, kterou verzí Wasserbauer jezdil. Škoda Enyaq ale snadno zvládne přes pět stovek kilometrů na jedno nabití.
Wasserbauer v předvolebním klání Motoristů vystupoval jako vědecká autorita strany. Dříve totiž vedl laboratoř kovů a koroze na VUT v Brně. Podílel se také na části volebního programu a za stranu kandidoval spolu s Petrem Macinkou v Jihomoravském kraji. Do sněmovny se však nakonec nedostal. Následně ho Macinka přivedl na ministerstvo životního prostředí, kde Wasserbauer získal vysoký úřednický post. Kvůli získání postu musel ze strany Motoristé sobě vystoupit, protože má být podle zákona nezávislým úředníkem.
Program Nová zelená úsporám do loňska rozděloval domácnostem desítky miliard korun na zateplení, fotovoltaiky nebo výměnu kotlů. Ministerstvo životního prostředí pod vedením Motoristů ale pravidlo změnilo. Dotaci budou nově moci získat jen příjemci superdávky. Pro ostatní má být k dispozici bezúročný úvěr, přičemž úroky za žadatele zaplatí stát. Lidé, kteří nyní o program projeví zájem, se tak budou muset zadlužit.
Program primárně financuje Evropská unie. Historicky jsou zdrojem jeho příjmů zmíněné výnosy z emisních povolenek, a to buď přímo, nebo přes Modernizační fond. Peníze z poplatků za emise skleníkových plynů, které platí těžký průmysl, teplárny či uhelné elektrárny, se tak kvůli „takovému přerozdělování“ dostávají k občanům, jako je Jaromír Wasserbauer.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
