Evropská komise představila klimaticko-energetický legislativní balíček s názvem „Fit for 55“, který má pomoci naplnit unijní cíl snížit do roku 2030 emise o 55 procent. Bude to mít vliv na všechny klíčové sektory. Návrh však ještě musí schválit Evropský parlament a členské státy.

Auta zcela bez emisí do roku 2035

Návrh Evropské komise počítá s tím, že by nová auta od roku 2035 nemohla produkovat žádné emise oxidu uhličitého. To znamená, že by se od tohoto data vyráběla už jen auta, která emise neprodukují, tedy například elektromobily, s jejichž vývojem jsou automobilky nejdále. Unie také plánuje podporovat výstavbu dobíjecí infrastruktury.

Systém emisního obchodování

Zhruba čtyřicet procent emisí vytvořených EU pokrývá systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Skrze tržní mechanismus určuje cenu za každou tunu emisí z energetiky, průmyslu a z vnitrostátní letecké dopravy. Systém stanovuje limit celkových emisí, které by se postupem časem měly snižovat. Evropská komise navíc plánuje systém rozšířit o sektor námořní dopravy.

Systém obchodování s emisními povolenkami se bude od roku 2026 vztahovat také na silniční dopravu, což znamená, že za znečišťování se bude platit. To má podpořit používání ekologičtějších paliv a investice do čistých technologií.

Podle komise návrh vyvolal znepokojení mezi členskými státy, kdy například Polsko a někteří zákonodárci EU upozornili na možný dopad na nejchudší domácnosti v Evropě. Některé průmyslové subjekty jako Eurogas či think tank Agora Energiewende však tento krok podporují. Evropská komise nicméně v reakci na možné dopady na nejchudší domácnosti zavádí nový sociální fond.

Fond sociální politiky a klimatu

Právě kvůli možnému sociálnímu dopadu nového balíčku plánuje Evropská komise zavést nový sociální fond týkající se klimatu. Ten bude disponovat částkou ve výši 25 procent očekávaných výnosů generovaných emisním obchodováním v sektorech silniční dopravy a budov. Prostředky z fondu mají členským státům sloužit ke kompenzaci nákladů na energie nebo mobility pro nízkopříjmové spotřebitele. Evropská komise uvádí, že na financování renovace budov, přístupu k mobilitě s nulovými a nízkými emisemi nebo na podporu příjmů poskytne v průběhu sedmi let 72,2 miliardy eur.

Kromě obytných budov musí být také renovovány veřejné budovy, aby se v nich více využívala energie z obnovitelných zdrojů a zvýšila se jejich energetická účinnost. V Česku zatím stát v tomto směru hodně pokulhává.

Komise navrhuje pro členské státy následující:

  • uložit členským státům povinnost renovovat alespoň tři procenta celkové podlahové plochy všech veřejných budov ročně
  • stanovit pro využívání obnovitelných zdrojů energie v budovách referenční hodnotu 49 procent do roku 2030
  • uložit členským státům povinnost zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení o +1,1 procentního bodu ročně až do roku 2030.

Uhlíkové clo

Vzniká takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), tedy uhlíkové clo. Nový mechanismus by měl zabránit potenciálnímu „úniku uhlíku“, který je spojen s přemístěním výroby za hranice kvůli zvýšenému tlaku na snižování emisí v EU. Mechanismus by měl být slučitelný s pravidly Světové obchodní organizace. Návrh již vyvolal obavy na straně obchodních partnerů i rozvojových zemí, neboť aktuální plány pro ně nezahrnují žádné výjimky.

Nařízení o sdílení úsilí

Změny se týkají i nařízení o sdílení úsilí (ESR). To zastřešuje emise ze sektorů nespadajících pod systém emisních povolenek. Jde především o dopravu, budovy, odpady a zemědělství. Nařízení o sdíleném úsilí určuje závazné emisní cíle pro jednotlivé členské státy EU. Česká republika měla dosud za cíl snížit v období 2021-2030 emise v těchto sektorech o čtrnáct procent oproti roku 2005. Nový návrh zvyšuje český cíl na 26 procent. Sektory budov a silniční dopravy ale budou nyní spadat zároveň pod nový systém obchodování s emisemi paralelní s ETS.

Jeho zavedení pro některé emisně náročné produkty, například cement, hliník, ocel a další, má zabránit znevýhodnění evropských firem oproti dodavatelům ze zemí s nižšími emisními limity.

Legislativní balík připravený Evropskou komisí bude postoupen ke schválení Evropské radě a Evropskému parlamentu. Ani aktuálně představená legislativa není dostatečným příspěvkem Evropské unie k dosažení cíle Pařížské dohody udržet zvýšení globální teploty do konce století co nejblíže hranici 1,5°C.

„Legislativní balík Fit for 55 je výrazným posunem směrem k dekarbonizaci Evropy. Je ale škoda, že jeho předmětem není cíl ve výši 65 procent navrhovaný původně Evropským parlamentem. Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států. Jednání o finální podobě představené legislativy budou probíhat i v době českého předsednictví EU. Máme tak jedinečnou příležitost přispět k tomu, že případné změny dnešního návrhu budou směřovat spíše k větší klimatické zodpovědnosti a nikoli naopak,“ uvedla Jitka Martínková z Klimatické koalice.