Kdyby EU ukazovala ekonomický smysl nefinančního reportingu, tak ho firmy snáze přijmou, říká expertka

„Podniky z oblasti zelených technologií nebo nemovitostí třeba velmi dobře chápou rizika vyplývající z klimatické změny – už jen kvůli zákoníku práce, protože zkrátka nemůžeme mít ve výrobní hale 45 stupňů,“ uvádí Danka Daubnerová, manažerka Tatra banky pro ESG.

Danka Daubnerová je jednou nejviditelnějších tváří ESG na Slovensku. Z proskleného sídla Tatracentra, které leží přímo naproti prezidentskému paláci v centru Bratislavy, vysvětluje smysl firemní udržitelnosti klientům Tatra banky.

Za osvětu a propagaci udržitelnosti loni získala ocenění Zelená osobnost roku od mezinárodního projektu Green Brands, který hodnotí a oceňuje ekologicky šetrné značky a osobnosti řešící udržitelnost. Pokud firmy vidí v ESG ekonomický smysl, snadněji ho podle Daubnerové pochopí a přijmou.

„Z mého pohledu se komunikace udržitelnosti v rámci celé EU příliš orientovala na reporting, a ne na samotná ESG opatření, což pomohlo vytvořit negativní sentiment k celému tématu,“ říká.

Změny v pravidlech pro zveřejňování zpráv o udržitelnosti výrazně omezí počet firem, na něž se bude povinnost vztahovat. Vy ale data o udržitelnosti od klientů stále potřebujete. Je to pro vás komplikace?

V první řadě je třeba říct, že administrativa kolem standardů ESRS a směrnice CSRD je pro firmy náročná. Na druhé straně má ale nefinanční reporting význam. Pokud máme nějaký cíl, musíme jeho plnění  monitorovat. Jinak neumíme posoudit, zda postupujeme. To, že Evropská unie zařadila v rámci ESG rychlost pět a teď najednou dává zpátečku, není dobré pro důvěryhodnost evropských cílů a strategie udržitelnosti. Možná mohla být původně rychlost nižší, standardy jednodušší, ne tak ambiciózní. Teď by však měla být zachována kontinuita. Plánované změny v pravidlech ESG reportingu označované jako omnibus nepovažuji za šťastné, protože firmy se už s vysokými nároky začaly smiřovat a řešit to. Měly s tím už i nějaké náklady, investovaly do toho a kdo jim to teď zaplatí?

Pokud jde o nás, z pohledu sběru dat nám omnibus situaci zkomplikoval. Zůstal nám v ruce černý Petr, protože naši povinnost reportovat nikdo nezrušil. A k tomu potřebujeme údaje klientů. Požadavek Evropské centrální banky  využívat přednostně živé údaje pořád trvá . Bylo by však logické, aby se to teď změnilo a umožnilo se využívání statistik, protože nedokážeme klienty přesvědčit, aby nám dali údaje, které vlastně nemají.

Co musíte ohledně ESG reportovat?

Kromě reportingu udržitelnosti podle CSRD máme povinnost zohlednit ESG údaje při poskytování každého úvěru a  připravit ESG skóre klienta. Cílem je řídit rizika spojená s udržitelností, které se projeví hlavně z dlouhodobého hlediska, proto to zatím není tak přísné. Klienty se snažíme upozorňovat zejména na rizika, která přináší klimatická změna.Ta probíhá bez ohledu na regulaci a evropskou legislativu a v souvislosti s ní vznikají rizika, která je potřeba řídit.

Jak řešíte nedostatek sběru dat?

Děláme informační a edukační aktivity. Stejně jako v Česku se i na Slovensku daly banky dohromady a vytvořily jednotný dotazník. Ten firmy využívají zejména v případě, že spolupracují s více bankami, které dotazník a informace v něm obsažené mohou sdílet. Zároveň má každá banka svůj vlastní dotazník, který se může od dotazníků ostatních bank lišit.

Jak se na poskytování údajů firmy na Slovensku tváří?

Do značné míry to závisí na naladění majitele nebo vedení společnosti. Jsou firmy, které jsou pozitivně naladěné, ale jsou to většinou ty, které ESG dělají už delší dobu. A pak záleží na odvětví. Podniky z oblasti zelených technologií nebo nemovitostí třeba velmi dobře chápou rizika vyplývající z klimatické změny – už jen kvůli zákoníku práce, protože zkrátka nemůžeme mít ve výrobní hale 45 stupňů.

Na druhé straně je velká část společností, která nefinanční reporting chápe jen jako administrativní zátěž a nespojují si ho s ESG aktivitami, které už dávno dělají. Neuvědomují si, že tuto agendu řeší třeba v rámci energetických úspor. Proto je důležitou součástí mojí práce osvěta, aby klienti pochopili, že jde o trend, ze kterého mohou v budoucnu profitovat a udělat z něj svou konkurenční výhodu.

Pokračují v reportování slovenské firmy, které vypadly z povinnosti reportovat podle CSRD?

Některé ano, protože v tom vidí smysl, některé ne. Snažíme se jim vysvětlit, že nefinanční reporting je jen nástroj, ne cíl. Klimatická změna tady je stále a adaptační opatření je potřeba řešit už jen kvůli rizikům, která s sebou nese.

Jak slovenská vláda vnímá ESG a jak o firemní udržitelnosti s podniky komunikuje?

Slovensko je součástí Evropské unie, takže je to podobné jako v jiných členských zemích. Výhody udržitelnosti komunikuje více soukromý sektor než státní orgány. Z mého pohledu se komunikace udržitelnosti v rámci celé EU příliš orientovala na reporting, a ne na samotná ESG opatření, což pomohlo vytvořit negativní sentiment k celému tématu. Záměr i cíle Green Dealu jsou dobré. Jeho výhody však nebyly vždy dostatečně objasňovány a realizace těchto záměrů nebyla vždy ideální.

Vítám vydání Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), která představuje konkrétní plán, jak využít dekarbonizace jako motoru růstu evropského průmyslu. Věřím, že i tento plán pomůže vybudovat důvěru evropských firem k udržitelnosti.

Každopádně nedostatek fosilních zdrojů a surovin pro průmyslovou výrobu je realitou a my v Evropě se s tím musíme vyrovnat, nic jiného nám ani nezbývá. Jsem ale stále optimista a jsem si jistá, že firmy nakonec nejen najdou cestu k udržitelnosti, ale identifikují i příležitosti, které jim udržitelnost nabízí.