Většina solárních panelů se dnes dováží z Číny a i proto jsou často terčem kritiky. Snahou je, aby výroba běžela v mnohem větší míře v Evropě, k čemuž se nyní přidávají i bezpečnostní faktory. Jan Palaščák, majitel skupiny Amper, v této souvislosti plánuje rozjet po válce výrobu solárních panelů na Ukrajině.

„Po válce postavíme továrnu na výrobu fotovoltaických panelů na Ukrajině. Nahradit ruský plyn čínskými fotovoltaickými panely není řešení,“ uvádí Palaščák, který je zakladatelem skupiny Amper. Ta se věnuje energetickým úsporám, investicím do obnovitelných zdrojů. Jeho posledním projektem je Co2in,  virtuální měna podložená emisními povolenkami. Loni měla skupina Amper obrat kolem tří set milionů korun, EBITDA dosáhla zhruba šedesáti milionů korun. Do čtyř let Palaščák očekává obrat kolem dvou miliard korun.

Rozvinout výrobu solárních panelů v Evropě má za cíl i loni v únoru vzniklá Evropská solární iniciativa. Cílem je zrychlit rozvoj solární energetiky v Evropě a přispět naplnění evropských klimatických cílů, kdy se Evropská unie zavázala být do roku 2050 klimaticky neutrální. Jedním z plánů iniciativy je dosažení roční výrobní produkce továren pro výrobu solárních panelů v Evropě v objemu 20 gigawattů solárních panelů za rok.

Nyní se k tomuto přidává ještě zmiňované bezpečnostní riziko, kdy spoléhat se na Čínu by se nemuselo dlouhodobě vyplatit. Stejně tak jako nyní Evropa doplácí na svou závislost na ruském plynu.

I v Česku, které je v tomto směru za Evropou pozadu, přitom dochází k velkému nárůstu nových fotovoltaických elektráren. Loni jich bylo podle údajů Solární asociace připojeno 9 321, což je o zhruba tři tisíce více než v roce 2020. Většinu stále tvoří menší střešní výrobny, loni se dokonce průměrná velikost nové elektrárny snížila na 6,7 kWp. I proto nové elektrárny zvýšily meziročně nově nainstalovaný výkon pouze o pětinu.

Do budoucna lze nicméně očekávat, že přibývat budou velké střešní a pozemní elektrárny. Už nyní však jejich pořizování naráží jednak na instalační kapacitu a jednak na nedostatek panelů.

Letos začnou pravděpodobně do sítě dodávat elektřinu první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny. Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s problémy způsobenými covidovou pandemií (vyšší ceny, přepravní náklady a nedostatek zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a obytných domech, uvedla v lednové tiskové zprávě Solární asociace.

Rozvoj obnovitelných zdrojů je nyní kvůli probíhající válce na Ukrajině prioritní. Rusko stojí za dodávkami 40 procent plynu, který se v Evropě spotřebuje. Hlavně díky nim může financovat konflikt, který na Ukrajině rozjelo.

Co je třeba pro podporu většího rozvoje solární energie udělat? „Hlavní kroky, které vláda a parlament musí učinit, je odstranit administrativní bariéry – především v oblasti stavebních a územních řízení – tak, abychom mohli levné solární elektrárny ještě rychleji stavět. Dále velice pomůže zrušení takzvaného měření po fázích, kvůli kterému jsme dnes odkázáni z velké části na solární střídače z Číny. Chceme-li podpořit instalaci evropských technologií, musíme se vrátit k takzvanému součtovému měření,” uvedl dnes na Linkedinu výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Energetická politika ale musí obsahovat i další kroky. „Musíme pár dnů ještě odebírat plyn a dojet topnou sezónu, počítat příští zimu masivně s uhlím, rozjet úspory, rozjet obnovitelné zdroje, rozjet velké jaderné bloky, vývoj malého jádra v Česku a Evropě, vývoj technologií obnovitelných zdrojů v Česku a v Evropě,“ shrnuje Jan Palaščák s tím, že každá z těch věcí bude trvat nějaký čas. „Musíme ale pracovat na všech současně,“ dodává.