Rakouská metropole vyhradila některé hřbitovní plochy k zahradničení. Letos přibylo deset záhonů, kde si zájemci mohou vypěstovat vlastní bio zeleninu. Tento způsob „urban gardeningu“ se v Česku zatím neprovozuje.
Projekt, který umožňuje pěstovat vlastní zeleninu na vybraných hřbitovních pozemcích, spustila městská společnost Friedhöfe Wien na jaře 2023 na hřbitovech Zentralfriedhof a Südwest. Zájemci o zahradničení musejí být majiteli hrobu na některém ze 46 hřbitovů spravovaných městem.
Čísla zatím vypadají slibně. Zhruba tři čtvrtiny „zahradníků“ z minulých let si záhony rezervovalo i na letošní sezonu. Letos se díky zájmu projekt rozšířil i na další plochy, například na hřbitov Neustift v 18. městském obvodu.
„Tato iniciativa ukazuje, že naše hřbitovy nejsou jen místy posledního odpočinku – jsou to i místa pro setkávání a společné úsilí o ochranu životního prostředí,“ uvádí jednatelka Friedhöfe Wien Renate Niklasová.
Urban gardening na hřbitovních plochách slouží i jako forma relaxace a vyrovnání se se ztrátou blízkých. Deset nových záhonů o rozloze 24 metrů čtverečních s předem vysázenou bio zeleninou dostali vybraní jedinci do péče v květnu. Služba stojí ročně 149 eur (necelé čtyři tisíce korun) a zahrnuje zapůjčení zahradního nářadí i odborné poradenství od zahradnické společnosti Ackerhelden.
S kremací přibylo místa
Podobný projekt jako v Rakousku mají také v Berlíně. Jedná se o Nový hřbitov sv. Jakuba ve čtvrti Neukölln, kde se naposledy pohřbívalo v roce 2016. S rozmachem kremace ubylo nároků na plochu, takže se kolem roku 2019 hřbitov s pomocí organizace Prinzessinnengarten Kollektiv Berlin přeměnil na komunitní zahradu.
Na pozemku je 500 hrobů, kterým se ale nebude obnovovat nájem. Hřbitovní plochy jsou z pietních důvodů chráněny před komerčním developmentem a průmyslovým využitím, takže komunitní zahrada se nabízí jako možné využití. Péče o pozemky a údržba hrobů navíc stojí nemalé peníze a jsou financovány z poplatků za pohřbívání. Tímto způsobem se tedy může projekt spolufinancovat.
Zájem by byl i v Česku
V Česku má hřbitovní „zahradničení“ podobu spíše malých záhonků na hrobech bez náhrobních kamenů. Podle propagátora přírodního pohřbívání, hrobníka a správce hřbitova Adama Vokáče by zájem o jeho praktikování byl, ale patříme v tomto ohledu spíše ke konzervativním zemím.
„Všímám si potřeby lidí u hrobů něco pěstovat, většinou jde o okrasné rostliny. Ale třeba na přírodním pohřebišti v Ďáblicích to ani nelze. Ctíme prostor přírody, je tam přirozená louka a les,“ říká Vokáč. Urban gardening na hřbitovech je ale podle něj jinak skvělý nápad a rád o něm s lidmi diskutuje.
Na ďáblickém Lučním hřbitově, který slouží k přírodním pohřbům, je zároveň zakázáno používání umělých květin a dekorací. Hřbitovní ozdoby totiž vytvářejí spoustu odpadu, který končí na skládce nebo ve spalovně.
V Česku jsou obecně s pohřbíváním spojena velmi přísná pravidla. Sám Vokáč se nejvíce soustředí na to, aby se postupně podařilo prosadit přírodní pohřby bez rakve, jen v rubáši. Zároveň propaguje terramaci, tedy kompostování nebožtíků. Případně navrhuje alespoň možnost zkompostované ostatky dovézt z Německa, kde je terramace povolena, a uložit je v Česku do země bez rakve.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
