Colette Sladká

K důkazu, že produkty firmy nepřispívají k odlesňování, stačí fotografie místa a souřadnice.

Colette Sladká je advokátkou a expertkou poradenské společnosti Deloitte na environmentální legislativu jako je EUDR, CBAM či PPWR.

Už jen do letošního prosince mají firmy čas, aby se připravily na plnění nařízení proti odlesňování (EUDR). „Na konci prosince bychom měli mít vše hotové. Odbije půlnoc na 1.ledna a první dodávka, která bude putovat na trhu EU už by měla mít celou náležitou péči za sebou,“ varuje expertka Deloitte Colette Sladká před tím, aby se firmy nespoléhaly na to, že nařízení bude odloženo.

„Tento přístup firem je velmi rizikový. Opravdu se může se stát, že přijde nějaká sankce, výrobek nebude možné dále na trh EU dovážet anebo společnost zjistí, že její dodavatel nechce být v souladu s EUDR a bude ho muset nahradit nějakým jiným. A to je podle mě největší problém, o kterém se nemluví,“ říká expertka poradenské společnosti na problematiku odlesňování.

Dalším nepříliš zmiňovaným rizikem pramenícím z nedostatečné přípravy na tuto legislativu je, že firma si musí se svým dodavatelem sednout a v podstatě si vyjednat nové podmínky.

„Znamená to vyjednání nové smlouvy nebo dodatku a s některými dodavateli sice mají firmy dobré vztahy, ale neumím si představit, že takové dokumenty a údaje, které v rámci EUDR musíte požadovat, vám někdo bude posílat jen na základě dobrého slova. Takže vyjednávání může trvat několik měsíců,“ popisuje Colette Sladká.

Prvním krokem v přípravě nicméně je, že firma si nejprve musí zjistit, zda a kterých produktů se legislativa týká a poté dokázat, že nepřispívá k odlesňování. „Reporting je jen třešinkou na dortu,“ uvádí expertka v podcastu Ekonews.

Obecně se nařízení proti odlesňování týká sedmi komodit jako je dřevo, kakao, káva, kaučuk, hovězí dobytek, sója, palmový olej, ale i řady výrobků. Ne každá „čokoládová tyčinka“ však do regulace spadá, proto si firma musí nejprve projít tzv. HS kódy a porovnat je s těmi uvedenými v příloze číslo I tohoto nařízení. Poté musí začít zjišťovat informace od svých dodavatelů a dostat se až k tomu prvnímu v řadě. K tomu, kde dochází například k těžbě dřeva nebo sběru kakaových bobů. A vyhodnotit, zda existuje vyšší než zanedbatelné riziko nesouladu šarže komodity nebo výrobku s požadavky nařízení. Pokud ano, musí se jej snažit snížit.

Jak dokáže, že v daném místě opravdu k odlesňování nedochází?

„V podstatě stačí fotografie místa s GPS souřadnicemi. Tyto snímky a poloha je kontrolovaná zpětně s nafocenými snímky země, hlavně lesů a ostatních ploch z 2020,“ popisuje Colette Sladká. Zjednodušeně lze takto říci, zda tam byl les a už není. V případě dřeva se pak neposuzuje odlesňování, ale spíše znehodnocení lesa.

V podcastu se dále dozvíte:

  • Jakých přesně komodit se nařízení EUDR týká,
  • Kdy začne platit a pro jaké firmy a na co se chystat nyní,
  • Proč Českem a dalšími zeměmi požadované výjimky nedávají moc smysl,
  • Jak jsou země rozčleněné podle rizika odlesňování a proč třeba Brazílie není tak problematická jako jiné oblasti,
  • Jaká klíčová povinnost pro firmy pramení z EUDR,
  • Jak by měla firma dovážející například čokoládové tyčinky či jiné výrobky spadající pod EUDR postupovat,
  • Kolika firem v Česku se nařízení proti odlesňování může týkat,
  • Jaké jsou sankce za nedodržování nařízení a co bude ještě více problematické než možná sankce,
  • Jaké informace se o svém výrobku z pohledu odlesňování dozví zákazník.

 Partnerem tohoto podcastu je společnost Deloitte.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.