Expertů na udržitelnost ve firmách přibylo. Největší vlna zájmu ale teprve přijde

Irena Buřívalová|2022-11-27T22:22:25+01:0028. listopadu 2022| ESG| , , , |

Celospolečenská poptávka po větší udržitelnosti firem stejně jako povinný nefinanční reporting podle nové evropské směrnice vytvářejí zvýšený zájem o pracovníky a manažery v oboru „udržitelnosti“. Zejména mnohým větším společnostem se v posledním roce dařilo tyto pozice obsazovat a týmy rozšiřovat. Obecně je ale na trhu kvalifikovaných lidí nedostatek.

Reporting na základě parametrů ESG (Environmental, Social a Governance, pozn.aut.) podle evropské směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) bude pro velké firmy povinný od ledna 2024 a pro střední až od roku 2026 s možností dvouleté výjimky. Velké firmy zároveň zkušenosti s nefinančními zprávami už mají.

Datový analytik Tomáš Ervín Dombrovský z LMC, kam patří i portál Jobs.cz, si tudíž myslí, že bude ještě chvíli trvat, než obor vyzraje a začnou vznikat specializované pozice. „Myslím, že v menších firmách se tato agenda zatím ‚schovává‘ pod HR či financemi, ve větších to může řešit oddělení CSR či komunikace,“ myslí si Dombrovský s tím, že podobným vývojem si prošel třeba i obor IT, kde je dnes řada specializovaných vývojářských pozic, pro které před časem neexistoval ani název.

„Je to ve fázi zrodu. Jakmile firmám přibydou praktické povinnosti, tak se obor bude rozvíjet a objeví se i různé akademie a vzdělávací programy,“ je přesvědčen analytik.

To, že agenda udržitelnosti bývá aktuálně často rozprostřena do více oddělení vnímá jako problém například auditorská společnost PwC, podle které to neumožňuje efektivní řízení ESG aktivit. I proto podle partnera PwC Jana Brázdy vzniká čím dál více poptávka po specializované pozici CSO manažerek a manažerů (Chief Sustainability Officer).

„Už třicet procent velkých světových firem má CSO manažera s poměrně rozsáhlými kompetencemi, v dalších 50 procentech firem alespoň existuje podobná pozice s omezenými pravomocemi,“ říká  Brázda. Zájem o vytváření podobných pozic přitom výrazně vzrostl teprve nedávno. „Za poslední rok bylo vytvořeno více specializovaných CSO pozic než za předchozích pět let dohromady,“ připomíná Brázda, co vyplývá ze studie „Empowered Chief Sustainibility Officers“ zaměřené na činnost CSO manažerů, kterou PwC provedla mezi více než 1600 firmami v 62 zemích světa včetně České republiky. Vyplývá z ní také, že v Evropě má CSO 35 procent firem, zatímco v Severní Americe je to 48 procent společností.

Nemůžeme být zelení v červených číslech, říká expertka na udržitelné poradenství

Headhunterka Pavla Gloserová ze společnosti Odgers Berndtson rovněž registruje růst zájmu o manažery udržitelnosti, nicméně si myslí, že vynikající stratég sám mnoho nezmůže. „Celý top management by měl agendu jasně definovat, určit jí prioritu a říci všem lidem, co bude v jejich firmě to žádoucí ‚zelené chování‘ a dostat je do DNA firemní kultury,“ myslí si Gloserová.

Dění kolem udržitelnosti jí připomíná, jak se firmy vypořádávají s diverzitou. „Některé si to „odškrtnou“ tím, že reportují, jiné agendu přihodí do portfolia CSR a dbají na zelenou filantropii vně firmy,“ popisuje zkušenost z trhu Gloserová.

Nadnárodní firmy to mají snazší

V pokročilé fázi jsou z hlediska náboru a „zásoby“ expertů na udržitelnost například v auditorských společnostech, které firmám pomáhají s nefinančními reporty. Například Alice Machová vede v EY samostatný tým „Climate Change Sustainability Services“, který má dvanáct konzultantů. Na ESG projektech ale v Česku pracují ještě dvě desítky dalších expertů z oblasti energetiky, dotací, udržitelných financí či ESG v bankovnictví a pojišťovnictví. Práce často probíhá i v mezinárodních týmech.

„Kvalita kandidátu po odborné stránce bývá výborná, ale to, co se u nás většinou musí rychle doučit, je pracovat v poměrně vysokém tempu na vícero projektech najednou, vést projekt management či veřejně prezentovat,“ říká Machová. O udržitelná školení se jim pak firma postará v rámci dílčích témat jako jsou EU taxonomie, směrnice CSRD či cirkulární ekonomika. V rámci firmy také mohou pracovníci získávat „udržitelné odznaky“ od bronzových po zlaté. Od letošního roku zároveň EY nabízí zdarma pro všechny zaměstnance studium „Masters in Sustainability“ což je program, který EY otevřelo s podporou americké Hult International Business School.

Zmatky kolem ESG ratingu. Proč ho může mít „špinavá" firma lepší než ta ekologičtější?

Mezi velké společnosti, pro které nefinanční „ESG“ reporting bude brzo povinný, patří i mobilní operátoři. Například Vodafone podle šéfky udržitelnosti a komunikace Zuzany Holé nemá tým příliš velký, ale aktuálně nikoho neshánějí. „Agendu včetně reportingu zastřešuji já (spolu s vedením korporátní komunikace a Nadace Vodafone) se dvěma kolegyněmi, které se však obě kromě udržitelného podnikání věnují ještě další agendě,“ říká Holá.

Zároveň jsou podle ní udržitelná opatření realizována přímo v jednotlivých odborných odděleních, která s týmem udržitelného podnikání úzce spolupracují na auditech, komunikaci i reportingu, i když to z názvu pozic jednotlivých zaměstnanců přímo nevyplývá.

Sama si k problematice postupně došla přirozeně, skrze osobní přesvědčení. „Vzdělávala jsem se průběžně a stále vzdělávám, protože bez znalostí aktuálního vývoje to ani v tomhle oboru nejde. V počátcích pomohla práce pro mezinárodní firmu a metodiky vypracované zahraniční centrálou, ale pak jde hlavně o samostudium a networking. Kromě toho jsem před pár lety absolvovala certifikovaný kurz od GRI (Global Reporting Initiative) a nedávno kurz Business Sustainability Management na University of Cambridge Institute for Sustainability Leadership,“ líčí manažerka vlastní cestu k udržitelnosti.

Hlavní je zápal

Agenda narůstá i developerům, kteří se pro své projekty čím dál častěji snaží získat udržitelné certifikace jako jsou LEED či BREEAM. Ve společnosti Skanska se o tyto záležitosti stará desetičlenný tým. „Se vzrůstajícími požadavky legislativy, klientů i celospolečenského rozvoje k udržitelnějšímu bydlení se tým bude určitě zvětšovat i když už teď je docela početný,“ říká Miroslav Kobera „Green Business Manager“ Skansky, podle kterého vůbec není lehké najít na pracovním trhu lidi se zkušenostmi. „Proto nové lidi učíme za jízdy, hledáme v nich zápal pro společný cíl, kterým je vytvářet produkt s trvalou hodnotou šetrný k přírodě,“ líčí situaci.

Důležitá je podle něj i chuť rozvíjet se. „Evropská legislativa nabírá na rozsáhlosti, proniká víc a víc do fungování států i firem, proto se potřebujete pořád vzdělávat. Není to ale raketová věda, proto bych řekl, že všichni, kdo mají zájem, mohou využít své dosavadní znalosti a propojovat je s principy udržitelného rozvoje,“ shrnuje.

Polovina velkých firem nezná nebo skrývá svou uhlíkovou stopu, zjistila první zpráva iniciativy

V Plzeňském Prazdroji zase tým pro udržitelnost aktuálně zahrnuje čtyři pracovníky a studentku na dlouhodobé stáži. „Naší ambicí není, aby tým nějak zásadně rostl – cílem je primárně sladit práci našich kolegů a kolegyň v dalších odděleních napříč Prazdrojem,“ říká o své roli Ivan Tučník „Sustainability & Integrated Projects Lead“ s tím, že oddělení zahrnuje zkušeného projektového manažera, bioložku nebo expertku na reporting s rozsáhlou zkušeností ve firemní filantropii.

Jednotlivé pilíře udržitelné strategie ale vedou členové týmů, které jsou pro dané oblasti nejdůležitější. Například oddělení výroby řeší oblast spotřeby vody a emisí v pivovarech a oddělení nákupu zase oblast emisí v širším dodavatelském řetězci. „U témat, které mají přesah napříč celou společností, vytváříme na míru týmy složené z členů různých oddělení,“ popisuje Tučník.

„Tím, že máme jasnou strategii, přímá zkušenost s agendou udržitelnosti nemusí být vždy nutná – dovednosti a praktické zkušenosti z jiných oborů, zápal pro věc a vůle posouvat věci dopředu často stačí,“ shrnuje manažer předpoklady pro uchazeče.

I v státních a polostátních firmách začínají brát environmentální požadavky vážně. Například v ČEZ funguje pod vedením Kateřiny Bohuslavové udržitelný tým už přes rok. Problematiku řeší i provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Podle mluvčího Lukáše Hrabala se udržitelnosti věnuje „specializovaný tým“, který aktuálně další odborníky nepoptává.

„Kromě interního týmu využíváme také externí poradce. Jde o společnost PwC Česká republika, kterou jsme vybrali na základě výběrového řízení. Přestože povinnost nefinančního reportingu má ČEPS počínaje rokem 2025, připravujeme se na tuto skutečnost s předstihem již nyní,“ ujišťuje Hrabal.

Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.

Přejít nahoru