Pivo v plastové lahvi se na českém trhu objevilo před čtyřiadvaceti lety. V poslední době však jeho nabídka klesá, nedávno se PET lahví vzdal Plzeňský Prazdroj. Zato v plechovkách se piva prodává čím dál víc.
Prazdroj přestal stáčet piva do plastových obalů koncem loňského roku. Více než 70 procent produkce piva plní plzeňský pivovar do vratných a znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skla.
„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí. Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu,“ uvádí ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.
Podobná čísla objemu piva ve vratných obalech uvádí Pivovar Staropramen. Ten však s prodejem piva v PET lahvích zatím nekončí.
„Společnost Pivovary Staropramen prozatím k problematice PET lahví přistoupila trošku jiným způsobem. V roce 2020 jsme na trh uvedli inovovanou PET lahev s 30procentním podílem recyklátu. Tím jsme nejen splnili, ale dokonce přesáhli cíl stanovený Evropskou unií pro rok 2025, kdy má podíl PET v plastových lahvích dosahovat 25 procent. Zatím jsme se tedy rozhodli konzumentům tento obal neodepřít,“ uvádí mluvčí společnosti Staropramen Denisa Mylbachová.
Nedůstojné pivo v plastu
Plastové lahve jsou coby obal pro pivo na ústupu již několik let. „Podíl PET lahví na tuzemském trhu postupně klesá, ke konci minulého roku dosahoval deseti procent,“ uvádí Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
Již v roce 2018 se na pozici druhého nejčastějšího obalu pro pivo dostaly hliníkové plechovky a jejich podíl už dosáhl podle analytické společnosti Nielsen více než pětiny. Část pivovarů navíc se stáčením do PET lahví ani nezačala.
„Nemusíme řešit aktuální trend rušení PET lahví na balení piva, pivo jsme do plastu nikdy balit nezačali. Pivo podle nás do plastu nepatří, protože je to pro tak skvělý nápoj nedůstojné. Další hledisko je ekologické,“ vysvětluje postoj Pivovaru Bernard jeho mluvčí Radek Tulis.
Dalším důvodem je otázka zachování kvality piva. „PET lahve jsou pro dlouhodobější uchovávání tak citlivého nápoje, jako je pivo, zcela nevyhovující. Propouštějí k němu světlo a kyslík, takže pivo v PET lahvích nevyhnutelně stárne a ztrácí říz a pitelnost,“ vysvětluje Luboš Spálovský, mluvčí Pivovaru Svijany.
Ke stáčení do plastových lahví nikdy nepřistoupil ani Budějovický Budvar. „Vždy jsme vnímali, že PET lahve nejsou nejvhodnějším obalem, a to jak z hlediska uchování vysoké kvality piva, tak z hlediska správné recyklace,“ uvádí za pivovar Barbora Bláhová.
Čistý materiál
Pivovarnictví podle Martiny Ferencové zatím PET lahve úplně nezavrhuje. „Část pivovarů s PET lahvemi stále počítá, zvláště pro piva s nižší stupňovitostí dodávaná na trh v lahvích o objemu jeden a půl až dva litry. Pro minipivovary jde o významnou část jejich prodejů,“ vysvětluje.
Přesto se v pivovarech nové plnicí linky pořizují spíš pro hliníkové plechovky. Pivovar Svijany stáčí do plechovek dvanáct procent své produkce, Budějovický Budvar 25 procent. „Vzhledem k neustále stoupající poptávce napříč všemi trhy nemáme do budoucna v plánu od plechovek upustit. Plechovka je čistý mono materiál, aluminium, který se dá znovu zpracovávat do nových plechovek téměř do nekonečna,“ uvádí Robert Chrt manažer pro strategii a business development v Budějovickém Budvaru.
Společnost Eko-kom, která v tuzemsku organizuje svoz odpadu, odhaduje loňskou produkci plechovek na dvanáct tisíc tun. Podle její mluvčí Lucie Müllerové spotřeba plechovek v posledních pěti letech roste lineárně.
Podle Ivo Kropáčka, odpadového experta z Hnutí Duha, pivovary udělaly ohledně PET lahví krok správným směrem, ale nárůst prodeje piva v plechovkách považuje za problematický. „Kontejnery na sběr hliníkových plechovek po městech najdeme spíše sporadicky, čemuž odpovídá nízká míra vytřídění hliníkových plechovek. Ty ve velké míře končí na skládkách, kde způsobují ztrátu cenného materiálu a přispívají ke klimatickým změnám,“ popisuje. Vytříděnost hliníku se podle Inciativy pro zálohování, které se účastní i pivovary jako Prazdroj či Heineken lehce přes třicet procent.
Hliník se recyklovat dá, ale sbírá se ho málo
Výroba hliníku je navíc energeticky náročná, vyžaduje povrchovou těžbu a během zpracování se do ovzduší uvolňují škodliviny. Nicméně tento materiál má i značné výhody. Recyklovaný hliník neztrácí na hodnotě a dá se používat dokola. Zároveň výroba nových plechovek z těch vytříděných spotřebuje méně energie.
Podle Eko-komu počet nádob na třídění kovu každoročně narůstá. „Mezi čtvrtým kvartálem roku 2020 a třetím kvartálem roku 2021 se podařilo sběrnou síť rozšířit o dalších téměř 28 800 kontejnerů a popelnic. Kromě toho v řadě obcí mohou lidé třídit pomocí pytlových sběrů a kovy mohou odkládat také do sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin, kterých jsou po celé České republice stovky,“ uvádí Müllerová s tím, že hlavní problém třídění hliníkových obalů spočívá zejména v tom, že je jich na český trh uváděno stále relativně malé množství oproti ostatním typům obalů.
Do roku 2025 mají členské státy Evropské unie povinnost zajistit minimálně 50procentní recyklaci hliníku. Pro Česko ale bylo schváleno odložení cíle. „Menší celkové množství a odlišná skladba hliníkových obalů jsou pak specifikem českého trhu, který historicky více využívá v nápojovém segmentu vratných skleněných obalů a teprve v současnosti přechází na hliníkové plechovky,“ vysvětluje Müllerová.
Jak se český trh přibližuje tomu evropskému, spolu s tím narůstá efektivita třídění a sběru. „Splnění cíle pro rok 2025 tak bude obtížné pro hliníkové obaly jako celek, ačkoli pro samotné nápojové plechovky by byl cíl dosažitelný,“ dodává mluvčí Eko-komu.
Čtěte také Zálohy na PETky znamenají větší diskomfort, ale musíme se chovat zodpovědně, říká šéf Kofoly
Pomoc se očekává od zálohování
Sběru hliníkových plechovek by mohl značně pomoci zálohovací systém, o jehož zavedení se v tuzemsku uvažuje. „Zálohové systémy dosahují vytřídění až 98 procent,“ upozorňuje Kropáček z Hnutí Duha.
„Vratný systém na pivní lahve u nás skvěle funguje a lidé jsou na něj zvyklí. Jako pivovarníci můžeme proto využít těchto dlouholetých zkušeností. Navíc vnímáme požadavky k naplnění recyklačních cílů EU i prioritu nové vlády otevírající cestu k zavedení zálohového systému pro PET a plechovky,“ uvádí Ferencová. V rámci Českého svazu pivovarů a sladoven loni vznikla pracovní skupina, která se tématem zálohování bude zabývat detailněji.
Naději v zálohovacím systému vidí rovněž pivovary. „Systém vratných PET a nápojových plechovek je řešením legislativních požadavků EU, především je ale smysluplný pro úsporu přírodních zdrojů a energie, pro efektivnější odpadové hospodářství a je přínosem pro čistší životní prostředí,“ myslí si Radek Tulis z Pivovaru Bernard.
„V případě zavedení zálohového systému bude možné ze starých plechovek vyrábět téměř beze zbytku nové plechovky,“ potvrzuje Kalousová za Plzeňský Prazdroj. V jeho plechovkách je dnes zhruba čtyřicet procent recyklátu. Na trhu je ho ale podle výrobců nedostatek, což chtějí změnit mimo jiné zálohovým systémem. Motivace pivovarů ale i dalších nápojářů využívat recyklát je vedena i snahou o snížení uhlíkové stopy, kterou budou muset za několik let v rámci pravidel ESG reportovat a hlavně snižovat.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
