Dezinformace o klimatu se opakují dokola už desítky let, mění se jen ti, co je šíří, říká zakladatel Klimatomluvy

Z vědeckého pohled dnes neexistuje žádný kvalitní argument vyvracející zásadní vliv člověka na změnu klimatu. „Dá se ale útočit na pocitové záležitosti, například otázkou, co je člověk proti přírodě nebo proti velikosti vesmíru,“ popisuje v podcastu Ekonews vědec Daniel Kortus strategii dezinformátorů.

Kortus loni na podzim spustil na sociálních sítích svůj projekt Klimatomluva, kde vyvrací a vysvětluje nejčastější mýty o klimatické změně. Původně měl s projektem trochu jiný záměr – chtěl přinášet víc vědeckého kontextu do veřejné debaty o klimatu. Pak ale narazil na Filipa Turka a motoristy, kteří systematicky šíří dezinformace o klimatu.

„Přijde mi nebezpečné dělat, že klimatická změna neexistuje. Dopady pak budou mnohem tvrdší, než když se na ně připravíme, říká ve Ve Varu, v novém videocastu Ekonews.

Podle něj ten, kdo se tématu skutečně věnuje, nemůže základní vědecké poznatky popírat. „Filip Turek je dostatečně inteligentní na to, aby si dokázal přečíst vědecké články, které jasně potvrzují, že za změnou klimatu stojí člověk,“ myslí si.

Motoristé se často odkazují na organizaci Clintel (Climate Intelligence Foundation), jejíž spoluzakladatel Guus Berkhout pracoval celý život pro fosilní průmysl a která popírá vliv člověka na klima. Jejím šéfem se stal loni na podzim exprezident a jeden z nejznámějších klimaskeptiků v Česku, Václav Klaus.

„Clintel je relativně malý, ale hodně hlasitý. Dokáže se dostat i do českých televizních stanic. V jednom předvolebním pořadu byl klimatický panel OSN srovnáván s Clintelem a obě organizace byly stavěny na stejnou úroveň. Novináři tak, zřejmě často nevědomky, přispívají k šíření dojmu, že Clintel je věrohodná organizace zaměstnávající vědce, což tak ale není,“ vysvětluje.

Co je vědecký konsensus

Relevantní data o klimatické změně vycházejí z vědeckého konsensu, který je také terčem motoristů a snaží se ho znevěrohodnit. Vědecký konsensus je ale podle Kortuse náročný proces, který nevzniká z názorů jednotlivých vědců, ale dlouhodobě na základě výsledků vědeckých studií podložených daty.

Vědci spolu komunikují prostřednictvím odborných publikací. Vědecké články procházejí před zveřejněním náročným recenzním řízením. Probíhá to tak, že anonymní vědci z daného oboru text nejprve hodnotí z pohledu faktické správnosti, dívají se na to, jestli neobsahuje statistické chyby, jestli závěry neodporují znalostem, které už máme nebo zda je text přínosný.

„Recenzní řízení může trvat klidně rok nebo dva. Do vědeckého konsensu se pak počítají jen články, které v náročném recenzním řízení obstály,“ popisuje Kortus. Když se pak vyhodnotí všechny články, kterých mohou být desítky tisíc, 99,9 % z nich ukazuje na člověka jako na hlavní příčinu současné změny klimatu. Zbylých 0,1 procenta je skeptických nebo neutrálních.

Debata má být věcná, ne postavená na lži

Z vědeckého konsensu o klimatu vychází i evropská klimatická politika, která EU stanovuje cíl klimatické neutrality do roku 2050. I ta je motoristům trnem v oku. Dekarbonizaci považují za nesmysl. Podle Kortuse je debata o konkrétních opatřeních namístě, má být ale věcná. „Nemá být postavena na lžích a manipulacích,“ naráží na styl politiky motoristů. „Pro mě jsou nevolitelní. Už jen to, že lžou o faktických věcech znamená, že jejich motivace zjenvnění není vylepšení našeho života a nutí mě přemýšlet, že když lžou o tomhle, o čem všem ještě,“ míní.

Klimatická politika EU naráží na odpor části průmyslu, zejména těžkého, kvůli komplikované cestě ke snižování emisí. Přechod na zelenou ekonomiku s sebou však nese i byznysové příležitosti. V roce 2023 tvořily technologie související s dekarbonizací pětinu exportu. Pokud budou aktuální globální trendy pokračovat, do konce desetiletí to má být přibližně 33 procent. Jde navíc o export finálních produktů jako jsou například kolejová vozidla nebo tepelná čerpadla, která jsou firmy schopné prodat s vyšší marží, což se může pozitivně projevit i v růstu mezd.

V podcastu se dále dozvíte:

• Kdy se poprvé rozhodl, že bude na dezinformace motoristů reagovat?
• Jaké narativy motoristé nejčastější používají?
• Jak vnímá roli Jaromíra Wassebauera, který jako odborník na korozi vystupuje jako vědecká autorita motoristů?
• Proč klimatologové v této dezinformační době nevystupují veřejně na obranu své práce?
• V čem vidí nebezpečí útoků na vědu?
• Jak hodnotí úroveň debaty o klimatické změně v Česku?
• Existuje v Česku politická strana, která má ambici věnovat se tématu klimatu zodpovědně?
• Jaké má další plány s projektem Klimatomluva?