Nadace Tipsport dlouhodobě podporuje sportovní kluby v projektech vedoucích k lepšímu zacházení s odpady nebo šetření vodou. V minulé grantové výzvě finančně pomohla několika klubům při budování jejich zavlažovacích systémů.
Když bylo sucho, fotbalový klub TJ Sokol Hněvkovice zatím pokaždé volal dobrovolné hasiče. „Přijeli, pokropili hřiště pitnou vodou z vodovodního řadu a hráli jsme,“ popisuje místopředseda klubu z Havlíčkobrodska Petr Rajdl. Teď už se ale těší, až bude dostavěná retenční nádrž na dvacet kubíků vody. TJ Sokol Hněvkovice na ni získal sto tisíc korun od Nadace Tipsport, která sportovní kluby dlouhodobě podporuje v projektech vedoucích k udržitelnosti.
„Zavlažování zásadně ovlivňuje kvalitu hrací plochy. Je kriticky důležité pro udržení bezpečného povrchu, který chrání hráče před zraněními, a to jak těmi akutními, tak chronickými,“ vysvětluje Rajdl. „Dosud jsme hřiště nijak nezavlažovali, což bylo a zatím stále je značným limitujícím faktorem pro jeho kvalitu,“ dodává.
Zalévání vyjde na 150 tisíc ročně
Udržet hrací plochu v dobrém stavu vyžaduje velké množství vody, což stojí spoustu peněz, jimiž menší sportovní kluby neoplývají. I proto hledají způsoby, jak s vodou hospodařit udržitelněji. Patří k nim zavádění moderních zavlažovacích systémů, které výrazně sníží spotřebu, a promyšlenější využívání dešťové vody. I na tuto oblast se zaměřuje Nadace Tipsport, která letos podpořila hospodaření s vodou ve zmíněných Hněvkovicích, v FK Rudná, FK Svatá nebo SK Bezděkov.
„Dešťová voda je pro trávník díky své teplotě a složení kvalitnější než z vodovodního řadu,“ uvádí Marek Novotný, předseda středočeského Fotbalového klubu Rudná. Klub v letních měsících spotřebuje minimálně 20 kubíků vody denně, tedy 20 tisíc litrů.
„Ročně nás zavlažování vyjde zhruba na 150 tisíc korun,“ popisuje Novotný. Přestože klub má retenční nádrž, napouští ji pitnou vodou, což je podle Novotného dlouhodobě neudržitelné. Je potřeba více využívat dešťovku.
FK Rudná chce díky podpoře Nadace Tipsport do retenční nádrže zachytávat i srážkovou vodu. „Plánujeme využít vodní vpusti na pozemku, které se částečně napouštějí dešťovou vodou, a napojit je do retenční nádrže. Tím snížíme spotřebu vody z vodovodního řadu,“ vysvětluje Marek Novotný.
„Rádi bychom regulovali jak jednotlivé přítoky ze vpustí a z vodovodního řadu, tak samotné zavlažování elektronicky. Cílem je, abychom prioritně využívali dešťovou vodu a teprve zbytek potřebné vody by se odčerpával z vodovodního řadu,“ dodává Novotný.
Klub odhaduje, že by v létě mohl snížit spotřebu vody o 30 až 40 procent, na jaře a na podzim by mohl zavlažovat výhradně dešťovou vodou. Investice ve výši 200 tisíc korun by se klubu měla vrátit zhruba za čtyři roky. Sto tisíc přitom FK Rudná dostal od Nadace Tipsport coby grantovu podporu, což je maximální možná částka, kterou lze získat.
Hřiště dostávalo více zabrat
SK Hněvkovice a FK Svatá zatím zavlažovací systém neměly, takže začínají budováním retenčních nádrží. „V posledních letech nám přibylo dalších šest týmů a s tím už hřiště dostávalo více zabrat. Museli jsme proto vzhledem k hrací ploše přistoupit ke změnám,“ uvádí předseda FK Svatá Jiří Kvasnička. Částku potřebnou na výstavbu nádrže odhaduje každý z těchto dvou klubů zhruba na 160 tisíc korun.
„Začínáme v podstatě od začátku. Takže posupujeme od první myšlenky jak a kde přes nákup hadic, kačen a těsnění až po pořízení nádrže podle velikosti. Bude s tím pravděpodobně spojená i oprava střechy a lepší využití dešťové vody,“ popisuje Kvasnička z FK Svatá, který získal podporu ve výši 48 tisíc korun.
„Dosud nás stojí neustálé hnojení a snaha o zvelebení hrací plochy nemalé finanční prostředky, a především spousty hodin dobrovolnické práce členů klubu, což by se díky závlaze mohlo zlepšit. Naopak lze očekávat nutnost častějšího sekání,“ vypočítává Rajdl z Hněvkovic.
Úspora může dosáhnout 40 procent
SK Bezděkov z Roudnice nad Labem už zavlažovací systém má. Vedení klubu ale vadí vysoká spotřeba vody i náklady na elektřinu. Chtějí proto přejít na úspornější systém.
V současnosti hřiště zavlažují pomocí rotačních postřikovačů, což je podle předsedy klubu Bedřicha Matouška časově náročné a vede k nerovnoměrnému rozložení vody. Fotbalové hřiště spotřebuje na jeden závlahový cyklus 26 až 30 kubíků vody. Při frekvenci tří cyklů týdně během čtyř měsíců se spotřeba vyšplhá až na 1500 kubíků za sezonu.
„Roční náklady se pohybují v řádu vyšších desítek tisíc korun ročně. Při denní spotřebě 30 kubíků a ceně 80 korun za kubík se náklady na vodu za sezonu mohou vyšplhat na 70 až 90 tisíc korun. K tomu je nutné přičíst náklady na elektřinu pohánějící čerpadlo,“ popisuje Matoušek.
V Bezděkově se proto chystají přejít na automatický závlahový systém s výsuvnými postřikovači, které zajistí rovnoměrné pokrytí plochy. „V rámci modernizace chceme vybudovat retenční nádrž, díky čemuž můžeme dosáhnout až 40procentní úspory vody,“ odhaduje Matoušek.
Ceny automatických systémů se v závislosti na velikosti hřiště a zdroji vody pohybují v rozmezí 300 až 600 tisíc korun. „Z našeho pohledu se jedná o velkou investici, která spolkne většinu našeho ročního rozpočtu. Proto chceme závlahový systém budovat postupně po menších částech. I tak to pro nás ale bude finančně velmi náročné,“ dodává Matoušek. SK Bezděkov chce zároveň vybudovat menší tréninkovou plochu s umělým povrchem, aby fotbalisté hlavní hřiště tolik nezatěžovali.
Partnerem tohoto článku je Nadace Tipsport.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
