Omezení obdělávání půdy a větší pěstování krycích plodin vede k lepší funkci půdy. A to jak na ekologických, tak na konvenčních farmách. Naopak na způsobu hospodaření záleží méně, ukazuje studie nizozemských vědců publikovaná v časopisu Science.
Tým výzkumníků z Wageningenské univerzity, která v oblasti zemědělství a lesnictví byla loni podle QS World University Rankings nejlepší na světě, zkoumal půdu na 53 polích v Nizozemsku. Některá patřila farmářům hospodařícím konvenčně, jiná těm zaměřeným na ekologické hospodaření.
Vědci na každém poli odebrali vzorky půdy a vedli rozhovory se zemědělci, aby zjistili, jakým způsobem na půdě hospodaří, jak často a hluboko půdu obdělávají, zda střídají plodiny, ponechávají na půdě zbytky rostlin a zda pěstují krycí plodiny.
Následně porovnávali, na kterých polích byla půda nejzdravější. Zdravou půdu přitom výzkumníci ve studii označují jako „multifunkční“, která má kyprou, drobivou strukturu, dokáže regulovat proudění vody a patogenů nebo rychle rozkládá organickou hmotu. Taková půda je podle nich klíčová pro pěstování zdravých plodin a zadržování většího množství uhlíku. Na studii upozornil webový magazín Anthropocene.
Zdravější půda je s uhlíkem
Prvním důležitým zjištěním studie bylo, že čím intenzivněji zemědělci do půdy zasahovali, tím nižší byla její multifunkčnost, a to jak na konvenčních, tak na ekologických farmách. Na polích, která farmáři pravidelně obdělávali, byla půda méně zdravá: tyto půdy měly pomalejší rychlost rozkladu a byly méně schopné vsakovat vodu, píše Anthropocene.
Naopak na farmách, jejichž pole zemědělci obdělávali zřídka nebo vůbec a používali neinvazivní metody hospodaření, jako je pěstování krycích plodin s travinami a luštěninami, byla funkčnost půdy vyšší. Zdravější půdy navíc obsahovaly vyšší množství organického uhlíku. To podle vědců naznačuje, že nenarušování půdy a její doplňování krycími plodinami vytváří hmotu, která může přispívat ke zvýšení její funkčnosti.
Na zdraví půdy má tak větší vliv to, jak s ní zemědělci hospodaří, než systém. „Naopak kategorie zemědělského systému [ekologický versus konvenční] nejsou silnými prediktory zdraví půdy,“ řekl magazínu Anthropocene Kyle Mason-Jones, mladší profesor půdních mikrobiálních interakcí na Univerzitě Eberharda Karla v německém Tübingenu, jeden z autorů studie. To naznačuje, že některé charakteristické znaky ekologického zemědělství, jako je omezení pesticidů a syntetických hnojiv, nemusí mít na funkčnost půdy takový vliv, jak se očekávalo.
Ekologické farmy nebyly lepší
Druhým důležitým zjištěním studie bylo, že multifunkčnost půdy nebyla na ekologických farmách vyšší. A výzkumníky překvapilo, protože bylo v rozporu s očekáváním týmu.
Ekologické farmy mají podle nich v průměru nižší intenzitu hospodaření, ale způsoby jejich hospodaření jsou rozmanité. V mnoha případech zemědělci půdu intenzivně obhospodařují, jak vysvětlil Mason-Jones. To může vysvětlovat, proč se ekologické zemědělství neprojevilo na lepším stavu půdy ve všech oblastech. „Je možné provozovat velmi intenzivní ekologické zemědělství, které nemusí nutně přinášet výhody pro zdraví půdy,“ tvrdí Mason-Jones.
Ekologické zemědělství by potenciálně mohlo snížit znečištění ekosystému pesticidy a syntetickými hnojivy. Pokud se však podíváme pouze na funkci půdy, zdá se, že týchž přínosů by bylo možné dosáhnout i na neekologických farmách.
Výnosy s otazníkem
To je klíčový závěr studie: farmy nemusejí nutně projít mnohaletým přechodem na ekologickou produkci, aby měly zdravější půdu. Podle výzkumníků lze mnoha věcí dosáhnout hned zavedením lepších opatření pro hospodaření s půdou.
Otázkou zemědělských opatření s nižšími zásahy nicméně zůstává, zda mohou skutečně přinést rovnocenné výnosy. Studie sice přímo neměřila výnosy plodin z 53 farem, ale v rámci rozsáhlejšího víceletého výzkumného projektu bylo provedeno dálkové snímání, které měřilo „úroveň zeleně“ jako ukazatel produktivity rostlin.
Podle Mason-Jonese je zajímavé, že tato data neodhalila žádné negativní účinky na produktivitu na farmách, kde se používaly metody s nižší intenzitou. „V této oblasti je ovšem zapotřebí dalšího výzkumu,“ upozorňuje.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
