Ministerstvo životního prostředí slíbilo kompenzaci za přípravu projektů těm, kteří loni těsně nestihli podat žádost o dotaci v programu Nová zelená úsporám. Mělo jít o „pomoc“ lidem, kteří se kvůli nečekanému konci programu ocitli ve finančních problémech. Resort tím ale dal prostor vydělat i některým „šikovným“ poradcům a firmám.
Paní Pavlína M. (redakce na přání změnila její jméno, pozn. aut.) si chtěla zažádat o dotaci Oprav dům po babičce z programu Nová zelená úsporám. Smlouvu s poradcem Přemyslem Zemanem, který působí v ostravské firmě Werder design, podepsala těsně před listopadovým vyčerpáním prostředků. Když záhy ministerstvo pro životní prostředí ukončilo příjmu žádostí do programu, poradce jí sliboval, že se program v lednu zase rozjede. Současná vláda ho však v tehdejší podobě ukončila.
Zeman po podpisu smlouvy dostal od Pavlíny M. 60 tisíc korun za vypracování podkladů pro podání žádosti a její sepsání. Po úspěšném získání dotace měl podle smlouvy, kterou mají Ekonews k dispozici, dostat ještě osm procent ze státní podpory.
Ve smlouvě stojí, že pokud se žádost o dotaci nestihne podat do čtyř měsíců, Pavlína M. dostane obnos zpět. Poradce ale kvůli vleklým debatám o budoucí podobě programu a prodlevám při tvorbě projektové dokumentace termín nestihl. Částku však ženě odmítl vrátit.
Kvůli poradci padla na dno
Mezitím ministerstvo životního prostředí oznámilo, že bude občany kompenzovat za prostředky vynaložené na projekt a další potřebné podklady. Poradce v tu chvíli „ožil“ a za administraci žádosti si řekl o dalších 25 tisíc korun navíc. Pavlína je zaplatila.
„Bála jsem se, že se žádosti o kompenzace rychle vyčerpají. V tu chvíli už jsem byla 60 tisíc korun v minusu za posudek a projekt, které jsou mi k ničemu,“ líčí vývoj událostí. „Musím říci, že zastavení dotací mě zasáhlo, ale co mě naprosto zdrtilo, bylo chování člověka, který mi měl pomáhat. Když vše klapalo, odpovídal mi během pěti minut, a najednou ticho. Odmítl mi vrátit peníze a ještě si řekl o víc, padla jsem kvůli tomu na dno a týden se nemohla vzpamatovat,“ dodává.
Nyní vůbec neví, jak má pokračovat. S vidinou dotace už pořídila nová okna, dům je ale neobyvatelný. Žije s rodiči.
Její známá se ocitla v podobné situaci kvůli témuž poradci. Zeman jí peníze, které se sám ve smlouvě zavázal vrátit, nechce dát zpět a zároveň si řekl o 25 tisíc korun navíc. „Ještě mě tlačil, že když mu peníze nepošlu, tak skončí v insolvenci,“ líčí žena podobnou zkušenost.
Poradci ale 25 tisíc nezaplatila. „Nemám už ani z čeho. Obrátila jsem se na právníka a poslala mu předžalobní výzvu, aby vrátil těch 60 tisíc korun, protože nenaplnil podmínky smlouvy,“ říká žena, která si rovněž nepřála zveřejnit své jméno. Zeman Ekonews po telefonu sdělil, že „případně odpoví přes e-mail“. K tomu do uzávěrky tohoto článku nedošlo.
„Nehorázných“ 25 tisíc
Předseda Asociace energetických specialistů Roman Šubrt uvádí, že vždy záleží na dohodě s klientem a specialistou, popsaná praxe se mu ale nelíbí. „Z mého pohledu se jedná o nemorální řešení problému. My jsme například žádosti o kompenzace zpracovávali zcela zdarma v rámci naší předchozí dohody s klientem. Pokud by se mělo jednat o částku 25 tisíc korun, tak je to dle mého názoru zcela nehorázné. Dle mého soudu je cena této práce okolo pěti tisíc korun,“ sdělil Šubrt Ekonews.
„Nemornální“ chování poradců však facebookové skupiny zaměřené na NZÚ popisují často. Zakladatelka skupiny Nová zelená úsporám (pro ty, co nestihli podat žádost) Jana Konečná příběhy shromáždila a odeslala na vědomí Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) a ministerstvu životního prostředí.
Státní fond životního prostředí tvrdí, že s podobnou praxí nic nezmůže. „Je čistě na rozhodnutí každého žadatele, zda si žádost podá sám, nebo využije služeb třetí osoby. SFŽP ČR nemůže vstupovat do odběratelsko-dodavatelských vztahů. Posuzuje vždy splnění podmínek výzvy a doložené způsobilé výdaje,“ sdělila mluvčí fondu.
Špatně nastavená kompenzace
Podle experta na zelené dotace, který si nepřál být citován, je celá kompenzace špatně nastavená. Státu navíc nic nepřináší, což neplatilo pro původní program Nová zelená úsporám, kde se investice skrze program státu vrací, například ve formě daní.
„Dotaci fakticky bez podmínek si chytře vydupalo několik firem, které se jejich přípravou živí. Každá má připraveny vyšší stovky ‚nestihnutých‘ projektů a peníze za přípravu jim fakticky spadnou do kapsy. Stačí rychle ‚domastit‘ průkazy energetické náročnosti budov a peníze se sypou,“ řekl Ekonews insider. „Je bohužel spousta firem, které i po uzavření programu nabíraly žadatele a balamutily klienty, že vše bude pokračovat dál,“ dodal.
Jak Ekonews popsaly už dříve, většina žadatelů, kteří dotace těsně nestihli podat, by uvítala spíše kompenzaci za už vynaložené prostředky do úprav. Ty totiž museli začít provádět v předstihu, aby splnili náročné podmínky dotace. Jde například o výměnu vyhovujících oken, či strhávání podlah pro podlahové topení, pro které by se jinak třeba vůbec nerozhodli.
„Spokojila bych se klidně třeba jen s třetinou původní dotace. Na domě dělám sama, abych ušetřila. Stačilo by mi jen to, aby byl dům obyvatelný. Obejdu se i bez kuchyně,“ shrnuje Pavlína M.
Kompenzace za 200 milionů
Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí do 15. dubna. Uplatnit lze doklady s datem od 1. září 2025 do 15. dubna 2026. Maximální výše dotace činí až 50 tisíc korun pro projekty renovace rodinného domu a až 100 tisíc korun pro bytové domy. Na kompenzace je ve výzvě připraveno 200 milionů korun.
„V případě potřeby může být alokace podle disponibility prostředků z Národního plánu obnovy navýšena. K dnešnímu dni evidujeme 3425 žádostí, které nyní procházejí schvalovacím řízením,“ napsala tisková mluvčí SFŽP Stanislava Beyerová.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
