Ve středočeských Milošovicích na Kutnohorsku stojí Farma Cihlář, kde se selská tradice snoubí s regenerativními postupy. Rodinný podnik se snaží rozvíjet poctivé zemědělství a vyrábí mléčné produkty s respektem k přírodě i zvířatům.
Kromě osvědčeného holštýnského skotu na Farmě Cihlář chovají masné plemeno Aubrac, které pochází z francouzských pastvin. Každý produkt je výsledkem každodenní péče, trpělivosti a hlubokého vztahu k půdě. Právě proto bylo hospodářství před pěti lety oceněno titulem Farma roku.
Historie hospodaření v rodině Cihlářových sahá dále než do 19. století. Na svazích kolem dnešní farmy se dříve nevhodně pěstovala kukuřice a brambory. První jiskra změny přeskočila, když Radek Cihlář sledoval videa amerického farmáře Gaba Browna. Od té chvíle začal měnit zaběhnuté postupy a snaží se přiblížit hospodaření přírodě.
Chemie šla stranou. Na prudkých svazích, které se dříve oraly, dnes neruší půdu žádný pluh. Jsou totiž zatravněné a slouží jako pastviny pro skot. Z celkových 75 hektarů, které farma obhospodařuje, tvoří 50 hektarů právě louky a pastviny. Zbývajících 25 hektarů orné půdy farma už několik let zpracovává téměř bezorebným způsobem.
Hospodaření, které dává smysl
Ačkoli Radek Cihlář původně vystudoval jiný obor, skutečnou vášeň vždy cítil k půdě. Nosí s sebou rýč a pravidelně ho zapichuje do země, aby zkontroloval její stav, přičemž věnuje zvláštní pozornost žížalám. Pro srovnání sleduje půdu sousedů přes silnici, kde se stále oře a kde chybí jakékoliv známky půdního života.
Na Cihlářově farmě žije 120 kusů skotu. Přesto tu krávy nejsou jen čísla ve výkazech a většinu času tráví na pastvinách. Čerstvé mléko míří většinou do mlékárny, část zpracovávají přímo na farmě. A protože zájem zákazníků roste, plánují se rozšiřovat o novou stáj, modernější dojírnu, mlékárnu i bourárnu.
Na farmě Cihlář nenajdete syntetická hnojiva ani chemické koktejly. Spoléhají tu výhradně na organiku, především na kejdu. Plevele u jarního obilí řeší mechanicky, u ozimů si vystačí s jedním postřikem. Fungicidy ani insekticidy nepoužívají vůbec. „Fungicidy likvidují houby. Jenže i ty užitečné,“ říká Radek Cihlář.
Osevní plán farmy je pestrý. Hrách a obilí na senáž střídá ozim, po něm rychlá meziplodina. V sedmiletém cyklu se obilí objeví jen třikrát, zbytek tvoří pícniny a meziplodiny, půda zůstává krytá po celý rok. V členitém terénu kolem Milošovic je to nezbytné, jinak by se voda i živiny rychle ztratily.
Zkoušeli zde i méně tradiční plodiny, například čirok nebo proso. Dál uvažují o špaldě, ale pole nejsou nafukovací. Na všechno zatím není místo.
Hlouběji než pět centimetrů nejdou
Na Farmě Cihlář by rádi využívali zcela bezorebné setí, ale bez vlastní techniky a bez možnosti si ji v okolí pronajmout zatím volí jinou cestu: půdu zpracovávají rotavátorem, a to jen do hloubky pěti centimetrů. Hledají tak rovnováhu mezi ideálem a realitou.
Za největší výzvu v regenerativním zemědělství přitom Radek Cihlář nepovažuje techniku, nýbrž myšlení. „Těžší než regenerovat krajinu je regenerovat hlavy,“ říká.
Výrobky z Farmy Cihlář míří přímo ke koncovým zákazníkům. Každý pátek až neděli se dvůr v Milošovicích promění v rušné tržiště. Lidé přijíždějí z okolních vesnic i chatových oblastí u Sázavy a během víkendu vykoupí vše, co rodina za týden vyrobí. Na pultě je na výběr kolem pětadvaceti druhů mléčných dobrot, od jogurtů až po grilovací sýry. Největším hitem jsou ale korbáčiky a tvaroh.
Celá farma funguje výhradně v rodinném režimu bez zaměstnanců. Radek Cihlář věří, že i malá farma může být výdělečná, pokud člověk najde vlastní cestu a buduje vztah se svými zákazníky. Kdo chce, může se projít po dvoře, pohladit telata nebo si jen popovídat. Zákazníci tu nejsou anonymní.
Na každém kroku je tu cítit úcta k tradici, půdě i lidem. Ať už jde o regenerativní přístup, osobní kontakt se zákazníky nebo rodinnou soudržnost, farma dokazuje, že zemědělství může být víc než jen produkce potravin.
Článek byl publikován na blogu Živá půda.
Aleš Macenauer
Aleš Macenauer působí jako poradce pro vlastníky půdy v projektu Živá půda, který pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji. Zemědělcům pomáhá hospodařit regenerativně a efektivně. Veřejnost zapojuje do monitoringu eroze. U politiků lobbuje za ochranu půdy a regenerativní zemědělství.
