Během tří měsíců lidé po celém Česku odevzdali přes pět tisíc kusů starého nábytku. Recyklovat se ho podařilo více než třetinu. Opětovného využití se však nedočkala ani desetina starých koberců, matrací nebo židlí, ukázal projekt Nábytek v oběhu.
Digitální odpadové tržiště Cyrkl odhaduje, že ročně v tuzemsku vzniká až 350 tisíc tun nábytkářského odpadu. Na hlavu ho tak připadá 33 kilogramů. Projekt Nábytek v oběhu si dal za cíl zjistit, kolik z vyhozeného nábytku by se dalo znovu využít.
V rámci pilotního projektu se během tří měsíců vysbíralo přes 5185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Nejvíce lidé odevzdávali různě velké koberce, židle, matrace a nízké skříňky. Nábytek bylo možné odevzdat na sběrných dvorech, před obchodními domy s nábytkem nebo v reuse centrech v Praze, Brně nebo Českých Budějovicích.
Data získaná z projektu Nábytek v oběhu mají pomoci stanovit pravidla a infrastrukturu pro zavedení Rozšířené odpovědnosti výrobce, která se bude od roku 2030 vztahovat i na nábytkářský sektor. Zjednodušeně řečeno, výrobce bude zodpovídat za ekologickou likvidaci produktu, stejně jako tomu je už nyní například u elektrospotřebičů.
Centra musela nábytek odmítat
Míra recyklace odevzdaného nábytku během projektu dosáhla 37 procent, což organizátory překvapilo. Původně totiž odhadovali recyklaci pouze na deset procent. Z celkového množství odevzdaného nábytku bylo 1887 kusů nábytku ze dřeva nebo z dřevěného kompozitu. Využití dřevěného odpadu ze sběrných dvorů zajistila společnost Kronospan, výrobce desek na bázi dřeva.
Výzkum nicméně také poukázal na nedostatečné kapacity reuse center. Například pražské reuse centrum Sto.re muselo odmítnout přes pět tun nábytku. V rámci projektu tak bylo opětovně použito pouze osm procent nábytku, přestože potenciál k dalšímu využití mělo až 20 procent.
„Výzkum jednoznačně potvrdil, že množství použitelného nábytku značně převyšuje současné kapacity naší nábytkové banky, re-use center a re-use pointu. Takže pokud bychom chtěli reálně dosáhnout využití většího podílu bezvadného nábytku, tak musíme otevřít plnohodnotné celopražské re-use centrum. A zároveň musíme nadále podporovat opravárenské kurzy, abychom vzniku nábytkového odpadu předcházeli,“ uvedla Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy.
Objemný odpad třídí málo lidí
Největší položky objemového odpadu tvořily matrace a koberce. Celkem jich v průběhu projektu lidé odevzdali 1240 kusů. Recyklace matrací je přitom problematická. Jedná se totiž o produkt skládající se z více materiálů, navíc je objemný a těžko se skladuje. Obtížné je i jejich opětovné využití. Reuse centra často matrace z hygienických důvodů nepřijímají.
Téměř všichni lidé odevzdali nechtěný nábytek ve vzdálenosti do 15 kilometrů od místa bydliště. Podle organizátorů projektu to potvrzuje, že dostupnost sběrných míst je klíčovým faktorem, aby se lidé do systému zpětného odběru nábytku zapojili.
„Výstupní data jsou pro nás důležitým zdrojem informací při plánovaní odpadového hospodářství. Dle výzkumu agentury Focus z letošního května třídí odpad ve větší míře 78 procent obyvatel. Zároveň ale pouze 37 procent třídí objemný odpad – tedy právě starý nábytek či koberce. Cílem ministerstva životního prostředí je se na tento segment odpadu zaměřit a zvýšit míru sběru i recyklace,“ uvedl David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí.
Sběr dat probíhal od poloviny března do konce května. Během projektu se vybralo celkem 3783 dotazníků. Nejvíce jich lidé vyplnili na zapojených sběrných dvorech.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
