Klimatická změna ztrojnásobila počet obětí vlny veder, která Evropu postihla koncem června. Aktuální studie uvádí, že horko způsobilo ve dvanácti velkoměstech 2300 úmrtí, z nichž 1500 přisuzuje přímo klimatické krizi.
Prudký nárůst teplot v Evropě mezi 23. červnem a 2. červencem opět upozornil na to, že problém extrémních veder dopadá na zdravotní systémy čím dál tím palčivěji. Vědci z Granthamova Institutu při londýnské Imperial College v nové aktuální analýze spočítali, že nedávná vedra měla na svědomí úmrtí 2300 lidí ve dvanácti evropských velkoměstech. Patnáct set z těchto úmrtí přitom připisují vlivu klimatické změny. Na nejnovější analýzu upozornil britský server The Guardian.
Nejhůře dopadli obyvatelé italského Milána, kde za zmíněných deset dnů do 2. července zemřelo kvůli vedru 499 lidí. Vědci 317 z nich přisoudili klimatické změně. Následovaly Paříž a Barcelona.
Nejvíc trpí staří lidé
„Tato studie ukazuje, proč se vlny veder označují za tiché zabijáky,“ prohlásil pro The Guardian Malcolm Mistry, epidemiolog z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a spoluautor studie. „Očekává se, že v důsledku vysokých teplot zemřely tisíce dalších lidí,“ dodal.
Rychlá analýza organizace World Weather Attribution, která už déle než dekádu zprostředkovává bleskové studie extrémních výkyvů počasí, zatím nebyla předložena k odbornému posouzení. Používá však zavedené metody měření i vyhodnocování, přičemž dvě třetin úmrtí vědci přisoudili klimatické změně.
Extrémní vedra jsou podle nich „podceňovanou“ hrozbou, protože většina obětí zemřela mimo dohled veřejnosti v domovech a nemocnicích a s malým mediálním pokrytím. „Vlny veder nezanechávají stopu ničení jako lesní požáry nebo bouře,“ řekl serveru The Guardian Ben Clarke, klimatolog z Imperial College London a spoluautor studie. „Změna o pouhé dva nebo tři stupně Celsia může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí pro tisíce lidí, “ dodal.
Nejvyšší úmrtnost měli starší lidé, přičemž 88 procent úmrtí způsobených klimatem připadlo na osoby starší 65 let. Předchozí studie odhadovaly, že v Evropě každoročně zemře v důsledku horka přibližně 44 tisíc lidí. Vědci naznačují, že počet 2300 obětí ve dvanácti městech v důsledku jediné vlny veder by mohl znamenat, že letošní léto bude obzvláště nebezpečné.
Nejteplejší červen ve Středomoří
Vědci použili k odhadu úmrtnosti epidemiologické modely, v nichž porovnali počet obětí desetidenního období s hypotetickým světem, ve kterém by lidé neoteplovali planetu spalováním fosilních paliv. Vztahy mezi teplotou a úmrtností, které použili ve svých modelech, nicméně odvodili z údajů o úmrtnosti v daných městech do roku 2019, a proto nemusí plně zachycovat, jak se lidé v jednotlivých městech v průběhu času adaptovali na teplejší počasí.
Evropský program Copernicus pro monitoring počasí upozornil, že minulý měsíc byl třetím nejteplejším červnem v historii měření na celém světě. Průměrná denní teplota mořské hladiny ve Středomoří byla navíc v červnu nejvyšší, jaká kdy byla v tomto regionu zaznamenána, a to 27 °C.
Copernicus také zaznamenal výrazný nárůst nebezpečných „tropických nocí“, kdy noční teploty neklesají pod 20 °C, což je pro lidi únavné. V některých částech Španělska bylo minulý měsíc až 24 tropických nocí, což je o 18 víc, než činí červnový průměr.
Samantha Burgessová z programu Copernicus upozornila, že rekordní teploty ve Středomoří výrazně zesilují tepelný stres v dalších zemích Evropy. „V oteplujícím se světě budou vlny veder pravděpodobně častější, intenzivnější a budou mít dopad na více lidí po celé Evropě,“ řekla serveru The Guardian.
„Tropické“ Česko
Tropických dnů a nocí přibývá také v Česku. Například Brno mezi lety 1991 až 2020 průměrně zaznamenalo 20 tropických dnů. V roce 2035 by se jich v oblasti mohlo vyskytovat až třicet. V Plzni bylo mezi lety 1991 až 2020 v průměru zaznamenáno 16 tropických dní ročně. Za deset lety by jich město mohlo zažít až 25. Průměr Pardubic za stejné období činí přibližně 17 tropických dní, za deset lety by se mohl zvýšit k téměř 26 tropickým dnům.
„Horko má vliv na kardiovaskulární zdraví, kvalitu spánku i duševní pohodu. V těle se například zvyšuje hladina kortizolu, což se může projevit větší podrážděností nebo agresivitou,“ uvedla lékařka Marie Bourne v rozhovoru pro Ekonews.
Nejteplejším místem v Česku je centrum Prahy. Hlavní město dosahuje teplot přibližně až o tři stupně vyšší, než je průměr zbytku republiky. Výskyt vysokých nočních teplot podporují tepelné ostrovy ve městech, které vznikají především v oblastech s velkou zástavbou a nedostatkem zeleně.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
