Bolševník je invazivní rostlina, která nejen v Litvě, ale i v Česku a dalších zemích, vytlačuje od 50. let původní flóru a škodí životnímu prostředí. Právě ta se stala příměrem, s pomocí něhož litevští umělci v těchto dnech, kdy se ve Vilniusu chystá summit NATO, poukazují na ekocidu, kterou páchá Rusko na Ukrajině.

Projekt tamních umělců s názvem „Invazivní druhy“ chce zvýšit povědomí o ničivém dopadu vojenských akcí na biologickou rozmanitost a původní vegetaci a zároveň upozornit na dlouhodobé důsledky, kterým čelí okupovaná území.

Instalace je k vidění na terase muzea MO ve Vilniusu, hlavním městě Litvy, ve dnech od 6. do 16. července. Autory jsou tři mladí umělci Agnė Stirnė, Oskaras Stirna a Eglė Plytnikaitė, zapojení do nevládní organizace Ancient Woods Foundation. Jejím cílem je chránit staré litevské lesy a divokou přírodu v nich.

Instalace odkazuje na zdevastované pole na Ukrajině, kde je země spálená dělostřeleckou palbou a kmeny stromů jsou ohořelé. „Invaze zanechávají hluboké jizvy v každém živém organismu. Stejně jako bolševník Sosnowského, který blokuje slunce a zabíjí původní druhy pod sebou, ruská invaze nyní ničí lidi, přírodu a kulturu Ukrajiny pod jejím temným stínem,“ uvedla Eglė Plytnikaitė, jedna z autorek instalace.

„Tato invaze je nám bolestně známá, protože jsme mnohokrát zažili ruskou agresi a její důsledky pociťujeme dodnes. V instalaci ‚Invazivní druhy‘ hovoříme o důsledcích invaze pro celý živý svět. Vojenská invaze se dotýká každého – přírody i lidí – a bude trvat generace, než se zahojí rány, které zanechá, jak v lesní půdě, tak v našich srdcích,“ dodala.

Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilets nedávno podle tamních médií vyčíslil environmentální katastrofu způsobenou válkou na zhruba 50 miliard dolarů. Během roku intenzivního válčení bylo podle ukrajinského Státního inspektorátu pro životní prostředí zdokumentováno 2300 zločinů proti životnímu prostředí.

„Ekocida na Ukrajině. Až zvítězíme, budeme žádat Rusko o kompenzaci i pro životní prostředí,“ říká právnička

Podle ukrajinské expertky na humanitární právo Nataliie Hendel, se kterou Ekonews letos v březnu dělaly rozhovor, orgány vymáhající právo iniciovaly více než sedm desítek soudních řízení souvisejících s ničením životního prostředí v důsledku invaze ruských vojsk. Deset z nich je přímo vedeno jako „ekocida“.

Dalším příkladem se stane zřejmě protržení přehrady Kachovka, ke kterému došlo počátkem června. Voda spláchla vesnice, pole, přirodní rezervace a vše včetně znečišťění jako jsou oleje a chemie na polích odnesla do Černého moře, píše ve své zprávě CNN a zároveň přibližuje, jak se vyvíjí v mezinárodním právu pohled právě na ekocidu.

„Celkem je válkou a vyhynutím ohroženo téměř 600 druhů živočichů a 750 druhů rostlin. Ozbrojený konflikt zničil téměř třetinu ukrajinských lesů. Nejméně 23 tisíc hektarů lesů bylo zcela vypáleno. Hluk ruší migraci některých druhů, stejně jako jejich rozmnožování. Dochází i ke kontaminaci lesní půdy pohonnými hmotami a dalšími toxickými látkami,“ vypočítala Hendel.

Kdo záměrně ubližuje přírodě, zaslouží si trest. Europoslanci chtějí přidat ekocidu na seznam zločinů

Podle tiskové zprávy litevské organizace Ancient Woods Foundation je nyní obsazeno na Ukrajině Ruskem osm přírodních rezervací a deset národních parků. Ruský útok údajně zasáhl 1,24 milionu hektarů ekologických oblastí. Kromě toho byly v důsledku invaze zdevastovány tři miliony hektarů lesů, z nichž 450 000 hektarů bylo na frontě nebo na dobytém území.

Bolševník, u nás zvaný velkolepý, funguje podobně. V 50. letech se rozšířil z Kavkazu do Evropy, ale i do USA či Kanady. „Pro svůj elegantní a výjimečný vzhled byl dlouhou dobu šířen jako okrasná rostlina, než se od jeho pěstování začalo upouštět kvůli obsaženým fytotoxickým látkám, které mohou u citlivých osob způsobit popáleniny až třetího stupně,“ píší autoři z ministerstva životního prostředí ve své příručce „Zásady regulace pro bolševník velkolepý v České republice“. A dodávají, že zároveň byl prokázán jeho negativní vliv na biodiverzitu a je proto v Evropě řazen do první desítky invazivních druhů.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.