Váté písky u Bzence nemusí být za pár let jediným místem v Česku, které nese přízvisko Moravská sahara. Nejnovější dokument výzkumného střediska Evropské unie upozorňuje, že se vysušování krajiny a dezertifikace začínají týkat čím dál tím častěji i míst, kde v minulosti nedostatek vody nebyl problém.
Dezertifikace se nejvíce týká v Evropské unii Španělska, Kypru a Řecka, jak tento týden uvedlo ve zprávě Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre, JRC), vědecký útvar Evropské komise poskytující nezávislé poradenství. Ve Španělsku zasahuje 53 procent území, na Kypru 45 procent a v Řecku 36 procent.
Na poušť se tak v Evropské unii zvolna mění asi 530 tisíc kilometrů čtverečních, na nichž žije asi 42 milionů lidí. Pro další milion kilometrů čtverečních navíc platí zvýšené riziko, přičemž některé z těchto oblastí dříve nebyly považovány za suchá. Právě do této kategorie patří některá místa v Česku, kde dezertifikace ohrožuje necelá dvě procenta území.
Půda bude sušší
Na to, že se v Evropské unii nadále zhoršuje kvalita půdy, upozornila již zpráva z roku 2022. A to ať už kvůli zmíněné dezertifikaci, erozím nebo nadměrnému zemědělskému využívání. Největší plochu degradované půdy má opět Španělsko (56 tisíc kilometrů čtverečních) následované Itálií a Maďarskem. Vzhledem ke své velikosti na tom není dobře ani Slovensko se šesti tisíci kilometrů čtverečních.
Situace se navíc kvůli klimatické změně bude v brzké době zhoršovat. Do roku 2040 se mají podle modelů některé oblasti přeměnit na suché, polosuché a subhumidní neboli vlhce polosuché. Celkem jich má v Unii přibýt podle odhadů 200 až 400 tisíc kilometrů čtverečních.
Největší „vysušování“ se očekává v jižní Evropě a na Balkánském poloostrově, postiženy však budou i mnohem severněji položené státy. V tuzemsku by se podle projekce mohly suché oblasti v roce 2040 vyskytovat nejen na Moravě jako dosud, ale i v Čechách.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
