Audio verze článku:

Za pět měsíců přichystala koalice ANO, SPD a Motoristů pět kroků, které vracejí české zemědělství hluboko do minulosti. Navíc „betonují“ stav vyhovující úzké skupině agrokorporací.

Vláda Andreje Babiše se rozhodla vrátit české zemědělství do stavu před rokem 1989. Cíleně oslabuje ochranu krajiny před chemizací, půdy před erozí, zvířat před týráním, volně žijících šelem před lovem a práva vlastníků půdy oslabuje na úkor zájmů agrokorporací.

Zatímco čeští farmáři čelí dvojí krizi v podobě nízkých cen komodit a rostoucích nákladů na naftu a hnojiva, ministerstvo zemědělství protežuje selhávající systém na úkor udržitelnosti farem, státního rozpočtu, ochrany přírody i našeho zdraví. Zároveň se projevuje destrukce ministerstva životního prostředí, které mělo tvořit protiváhu vůči produkčním vládním resortům. Resort pod „vedením“ Motoristů ztrácí schopnost odborné oponentury, a problematické návrhy jen pasivně schvaluje.

Dotace chovatelům, kteří týrají zvířata

Podle nového nařízení vlády o poskytování dotací na dobré životní podmínky zvířat budou státní subvence inkasovat i ty chovy, jež dostaly pokutu za týrání zvířat – pokud její výše nepřesáhla 50 tisíc korun. A protože jsou udělované sankce většinou velmi nízké, na větší část chovů zanedbávajících dobré životní podmínky zvířat se sankce nebudou vztahovat vůbec.

Vláda navíc chystá významné škrty ve Státní veterinární správě. Veterinární odbory jsou proto od března ve stávkové pohotovosti. Proklamace Andreje Babiše o ochraně zvířat jsou jen líbivou PR pohádkou určenou pro sociální sítě.

Zákazníci Lidlu si v prvním čtvrtletí roku 2025 odnesli zhruba 400 tisíc tašek se zlevněným ovocem a zeleninou. Foto: Lidl
Lidl loni prodal 1,8 milionu tašek se zlevněnými potravinami, v Penny si ji každý měsíc koupí 44 tisíc lidí

Oslabení ochrany šelem

Ministři životního prostředí Igor Červený a zemědělství Martin Šebestyán se dohodli na přeřazení vlka z kategorie kriticky ohrožený do kategorie ohrožený. Jde o naplnění požadavků, které jen dva týdny před jednáním ministrů společně vznesla koalice Agrární komory, Českomoravské myslivecké jednoty, Zemědělského svazu a Rybářského sdružení. Ministerstva tak bez odborného posouzení přímo přejímají agendu zájmových skupin. Přitom právě velké šelmy jako vlk pomáhají regulovat přemnožené stavy zvěře, která dnes decimuje lesní porosty a brání přirozené obnově lesa.

Plošné rozmetávání jedů po polích

Oba ministři se také dohodli na přípravě pravidel umožňujících povrchovou aplikaci jedů na hraboše. Ta je již několik let zakázána – zemědělci mohou aplikovat rodendicidy přímo do nor hraboše polního – ovšem jen na výjimku. Tyto prudké jedy dokážou prostřednictvím otrávených hrabošů způsobit smrt řady vzácných a chráněných živočichů, či domácích mazlíčků. Sedlákům aplikace těchto drahých přípravků dlouhodobě nepomůže, protože populaci hraboše stejně nevyhubí, ale naopak likviduje hraboší predátory, jako jsou sova, sýček, čáp či volavka. Řešením není intenzifikace, ale naopak pestřejší krajina a omezování monokultur, kterými se hlodavci exponenciálně šíří.

Skládka s plasty. Foto: Getty Images
Komentář: Jen dvě procenta světové filantropie mířila do environmentálních témat. Co s tím?

Zemědělská půda vystavená erozi

Již v únoru vláda zmírnila protierozní ochranu půdy. Doposud bylo třeba erozně ohrožené pole chránit před smyvem ornice 22 metrů širokými travnatými pásy, nově se jejich šíře snížila na naprosto nedostatečné tři metry. Agrární komora navíc prosazuje plošné snížení výměry chráněné půdy z dnešních 65 procent. To má své kořeny v socialismu, kdy jsme zornili obrovskou část luk v pahorkatinách a podhorských oblastech, kde svažitá půda logicky trpí erozí nejvíce. Místo snižování ochrany půdy proto potřebujeme nahrazovat erozně problematické plodiny, jako je kukuřice, krmnými pícninami, svažité pozemky zatravňovat a minimalizovat zpracování půdy – tedy přesný opak ministerských plánů.

Půda do rukou agroholdingů

Poslanci ANO a SPD prosazují v rámci novely zákona o zemědělském půdním fondu omezení svobody vlastníků půdy. Jde o zavedení zákonného předkupního práva k půdě pro její současné uživatele, tedy pachtýře nebo stát. To sice zní hezky, reálně však návrh poslouží největším agroholdingům, které hospodaří nejčastěji na pronajaté půdě. Jde o postsocialistické podniky, dnes často vlastněné korporacemi či oligarchy. Pokud návrh projde, šance drobných či začínajících zemědělců dostat se k půdě klesne na minimum.

Matěj Pomahač Foto: poskytnuto Matějem Pomahačem
Matěj Pomahač

Matěj působí jako konzultant zemědělských technologií ve společností Agdata. Zároveň je spolupředsedou Zelených.