Magistrát chce nakonec veřejné osvětlení modernizovat jinak. V lednu totiž deset tisíc lidí podepsalo petici proti výměně sodíkových lamp za nové LED. Bojí se dopadů na přírodu i zdraví lidí. Stará svítidla přitom obsahují jedovatou rtuť a čeká je zákaz.
Praha se stejně jako ostatní tuzemská města pustila v posledních letech do modernizace veřejného osvětlení. Staré sodíkové výbojky čeká příští rok zákaz prodeje ze strany Evropské unie, protože obsahují jedovatou rtuť. Podobně už se před třemi lety přestaly prodávat tyčové zářivky do domácností.
Hlavní město dosud vyměnilo přibližně čtrnáct procent z celkových zhruba 140 tisíc lamp. V praxi se mění i odstín světla. LED svítidla mají studenější barvu, a tedy i vyšší chromatičnost vyjádřenou v kelvinech. Právě zrychlení výměny však na začátku roku vyvolalo odpor části Pražanů.
Náměstek pražského primátora pro kritickou infrastrukturu Michal Hroza (TOP 09) včera představil nové podmínky výměny. Na tiskové konferenci je potvrdil také Tomáš Jílek, předseda představenstva městské firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má výměnu na starosti.
Více stmívání i teplejší světlo
V metropoli se nově budou instalovat světla se svítivostí 2700 kelvinů, tedy teplé odstíny žluté. Prozatím je THMP používaly v rezidenčních oblastech. Světla o svítivosti 3000 kelvinů zůstanou na místech s hustým provozem nebo vysokou kriminalitou.
Starší LED svítidla se 4000 kelviny se přesunou na rychlostní komunikace, nebo je THMP úplně odstraní. Více se také budou světla stmívat v nočních hodinách ve vybraných oblastech. Nově půjde o snížení až o šedesát procent.
Vznikne nová pozice světelného ombudsmana. Nezávislá odborná autorita bude řešit podněty obyvatel nad rámec pravidel daných platnými normami. Posuzovat bude také světelné znečištění způsobené jinak než veřejným osvětlením. Vzniknout by mělo i kontaktní místo pro občany.
„Uvědomujeme si, že existují případy jdoucí nad rámec platných pravidel. Víme, že v životě jsou situace, které se do žádných norem nevejdou. Proto vznikne světelný ombudsman Prahy,“ uvedl Hroza.
Aktualizace se dočká i koncepce veřejného osvětlení z roku 2022. THMP navíc hodlají zahájit debatu s ministerstvem životního prostředí ohledně normy o omezování nežádoucích účinků osvětlení. Část z koncepce zpřístupní THMP pomocí map veřejnosti.
„Cílem je, aby měli Pražané přehled o tom, jaké změny se jich konkrétně jejich čtvrti a ulice týkají a kdy je mohou očekávat. Chceme tím zajistit vyšší srozumitelnost probíhajících změn a větší transparentnost,“ dodal náměstek primátora.
Chtějí pozastavení výměny osvětlení
Změny magistrát oznámil poté, co lednovou petici Chraňme pražskou noc online podepsalo přes deset tisíc lidí a ve čtvrtek ji projedná zastupitelstvo. Za iniciativou stojí například prodejce interiérového osvětlení Hynek Medřický nebo Kristýna Drápalová, zastupitelka politické strany Praha sobě.
„Žádáme o projednání problému světelného znečištění a rušivého světla v Praze a o přijetí opatření, která zajistí ochranu zdraví obyvatel, životního prostředí a kvality nočního prostředí v souladu s dlouhodobě akceptovaným stavem vědeckého poznání a platnou legislativou,“ uvádí text petice.
Podepsaní požadují pozastavení výměny a zahájení odborné debaty. Chtějí také úpravu již instalovaných svítidel a revizi normy omezující světelné znečištění. Kritizují především používání bílého LED světla a jeho možné dopady na zdraví obyvatel, stejně jako na městskou faunu a flóru.
Magistrát petentům ustoupil ve chvíli, kdy THMP spustily webové stránky oranzovebryle.cz. Ty mají být prostorem, „kde se na světlo díváme bez zkreslení a kde dáváme přednost ověřeným informacím před politikou strachu“. Ostře se tak vyhranily vůči iniciativě Chraňme pražskou noc.
Iniciativa nicméně zůstává nespokojená i po ohlášených změnách. Autoři petice minulý pátek pro redakci Pražské drbny uvedli, že navržené úpravy jsou nedostatečné. Podle nich je snížení svítivosti jen kosmetické a ani stmívání v nočních hodinách problém nevyřeší. Nadále také volají po odborné debatě při úpravách koncepce.
Sedm institucí varuje před riziky
Na možné negativní dopady minulý týden společně upozornili také odborníci z Národního ústavu duševního zdraví, Přírodovědecké fakulty UK, České zemědělské univerzity, České společnosti pro osvětlování, regionální skupina Brno, Astronomického ústavu AV ČR a Fakulty stavební ČVUT. Plošná výměna osvětlení za LED svítidla s vyšším podílem modré složky může podle vědců mít negativní dopady nejen na noční ekosystémy, ale i na spánek a duševní i fyzické zdraví lidí.
„V přírodě působí noční osvětlení jako rušivý faktor, který narušuje biorytmy živočichů i rostlin, ovlivňuje jejich chování a rozmnožování, snižuje odolnost k dalším stresovým faktorům a má potenciál spouštět změny v ekosystémech. Umělé světlo v nočních hodinách, zejména pokud obsahuje vyšší podíl krátkovlnné modré složky, může tyto procesy narušovat,” vysvětluje Hana Konrádová z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.
Podle Tomáše Peltana z Katedry plánování krajiny a sídel Fakulty životního prostředí ČZU mohou být LED světla dobrou náhradou za předpokladu, že jsou používána s omezeným zastoupením modré složky a s teplotou chromatičnosti kolem 2000 kelvinů.
Na Prahu 6 chodily desítky stížností
Výměna veřejného osvětlení se letos dotkla také městské části Praha 6, zejména Dejvic, Bubenče a Hanspaulky. Na radnici podle radního pro životní prostředí a klima Petra Palackého (Zelení) začaly přicházet desítky stížností a dotazů od obyvatel.
„Je to věc, kterou občané vnímají velmi citlivě a obrací se zcela logicky na městskou část jako svého nejbližšího komunikačního partnera z hlediska samosprávy,“ vysvětluje radní.
Podle něj jde o komplexní problematiku, v níž se střetává několik veřejných zájmů. „Jedním je bezpečnost. Chceme, aby ulice byly dostatečně osvětlené, což snižuje riziko nehod nebo trestné činnosti. Dalším je energetická efektivita a úspora nákladů. Souvisí to jak s provozními, tak investičními výdaji města, a také s klimatickými cíli Prahy,“ popisuje.
Zároveň ale radní zdůrazňuje, že je třeba zohledňovat ochranu životního prostředí i zdraví obyvatel. „Z hlediska modré složky světla platí, že čím nižší je její podíl, tím lépe pro spánek lidí, růst stromů a život v ulicích. Celkově tedy jde o složitou rovnováhu mezi bezpečím, úsporami, ochranou přírody a kvalitou života obyvatel,“ dodává radní.
Městské části toho moc neovlivní
Rada městské části proto minulý týden vyzvala magistrát i ministerstvo životního prostředí k revizi standardů veřejného osvětlení. „Máme tři základní požadavky: snížit chromatičnost nově instalovaných svítidel, iniciovat širší odbornou debatu a vytvořit srozumitelný kanál, kterým budou moci občané řešit své konkrétní stížnosti,“ shrnuje.
Rozhodnutí magistrátu radní vítá, zároveň upozorňuje na přetrvávající problémy. „Vyjádření města ukazuje, že THMP nadále bude v některých případech instalovat svítidla s chromatičností 3000 kelvinů, a to na dopravně vytížených komunikacích, přičemž není zřejmé, o které přesně se bude jednat,“ doplňuje.
Radní dále upozorňuje, že z hlediska omezení modré složky světla je teplotu 2700 kelvinů nutné vnímat jako maximální možnou, přičemž ideálně by měla být teplota instalovaných svítidel ještě výrazně nižší.
Samy městské části mohou ovlivnit v tomto ohledu jen málo. „Zavázali jsme se proto, že alespoň na našich vlastních projektech, například na dětských hřištích, ve vnitroblocích nebo u budov ve správě městské části, budeme tato pravidla dodržovat, v parcích pak s preferencí ještě nižších hodnot,“ říká Palacký.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
