Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, je zároveň členkou ekonomického týmu Ústředního krizového štábu, který by měl radit vládě, jak překonat následky koronavirové krize. Je také jedna z mála, která byla ochotna odpovědět na dotazy k tomu, zda se bude Česko snažit využít peníze, poskytované nyní na podporu ekonomiky, i na zelené investice.

Evropská unie požaduje, aby vládami přijímané ekonomické pobídky byly v souladu s Green Deal, Zelenou dohodou. Souhlasíte s tím a budete tento přístup podporovat i v rámci poradního orgánu, jehož jste členem?

Ekonomická krize, která je následkem řešení koronavirové nákazy, vytváří jedinečný prostor, abychom se posunuli směrem k ekonomické produkci s vyšší přidanou hodnotou, například prostřednictvím investic do chytrých technologií, šetrných k životnímu prostředí. Green Deal může a měl by mít pozitivní dopad dalece nad rámec ekologických témat, se kterými je nejčastěji spojován. Musí se zdůrazňovat témata ekonomická, která ve skutečnosti vůbec nemusí být v rozporu s ekologickými požadavky. Stejně tak převážně opomíjený bezpečnostní rozměr, zejména v oblasti zvýšení soběstačnosti a odolnosti evropské ekonomiky. Bude-li Green Deal pojat vyváženým mixem uvedených témat, zaslouží si podporu.

Jak by podle vás konkrétní stimuly ekonomiky odpovídající Green Deal, měly vypadat, alespoň v hrubých rysech?

Prioritu by měl mít boj se suchem. Základním pravidlem by měla být decentralizace, neboť každý region je odlišný a potřebuje jiná adaptační opatření ve vztahu ke změně klimatu. Stimulovat bychom měli především udržitelné hospodaření v krajině a zemědělskou produkci s vyšší přidanou hodnotou. Další oblastí by jednoznačně měla být mobilizace výzkumu a podpora inovací a obecně navýšení role vzdělávání.

Je něco, co budete v této oblasti prosazovat konkrétně vy?

Za mě je to jednoznačně inovace, zásadní podpora moderního vzdělávání. Dále soustředění se na produkci s maximální přidanou hodnotou, a to i v zemědělství, podpora udržitelného hospodaření v krajině, především opatření zaměřená na kvalitu půdy a řešení sucha.

Inovace byly, a i v budoucnosti musí být, hnacím motorem evropské ekonomiky. Dlouhodobě se mimořádně vyplácí právě produkce výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Zvládnutí neustále narůstající spotřeby energie je navíc mimořádně důležité z hlediska bezpečnosti. I v případě zásadních bezpečnostních hrozeb musíme být schopni udržet třeba i sníženou produkci bez závislosti na okolním prostředí. Dále potřebujeme nejen snížit závislost na Číně v oblasti produkce běžného spotřebního zboží, ale musíme udržet náskok v sofistikovaných oblastech.

Konkrétně Česko je příliš závislé na uhlí, což nám připomíná i poslední zpráva Evropské komise z letošního února. Budete prosazovat nějakou rychlejší změnu, útlum v této oblasti?

Nejsem odborníkem na energetiku, takže se na problém dívám především perspektivou ekonoma. Na uhlí je samozřejmě Česko aktuálně závislé a má to své historické důvody, které nespočívají jen v nesmyslném soustředění se minulého režimu na těžký průmysl. Než dospějeme k další předělové technologické změně, musíme využívat mix způsobů produkce energie. V současnosti jsme čistými vývozci elektrické energie. Útlum těžby uhlí nastane přirozeně kombinací vysokých nákladů na těžbu, ukončením životnosti jednotlivých uhelných elektráren i vyčerpáním některých ložisek. Řešením je udržení stabilní domácí produkce zajišťující minimálně nezbytné dodávky i v případě velkých krizí, tedy mix produkce z uhelných, vodních, solárních a větrných elektráren.

Mělo by podle vás dojít k dostavbě jaderných bloků anebo bychom se měli ubírat čistě cestou podpory obnovitelných zdrojů?

Výstavba jaderných bloků je aktuálně zcela nejistá investice s obrovskými a předem téměř nepredikovatelnými náklady. Bez výjimky u všech aktuálně realizovaných staveb jaderných bloků dochází k obrovským zdržením a někdy i k násobnému navýšení ceny. Pakliže by k výstavě přesto mělo dojít, zásadním předpokladem musí být zohlednění bezpečnostních aspektů.

Vybudování tak technologicky náročného projektu s sebou automaticky nese vysokou závislost na zemi původu stavitele. Pokud by měla být jaderná produkce založena na ruské technologii, je daleko bezpečnější výstavba výrazně levnějších plynových kogeneračních elektráren, byť závislých na dovozu zemního plynu. Jakmile by byla podmínkou dodávka západní technologie, jsem přesvědčena, že lobbování za dostavbu jaderných bloků by velmi zesláblo.

Jakou podobu by případně podpora obnovitelných zdrojů u nás měla mít?

Velmi bych se přimlouvala za decentralizovanou produkci energií v kombinaci s maximální podporou projektů, jako je takzvané smart city. Ty v kombinaci moderních informačních technologií a obnovitelných zdrojů energie dokáží zvýšit jak životní komfort, tak místní odolnost vůči výkyvům. Smysl má i podpora drobných spotřebitelů. Instalace solárních panelů, či ekologického vytápění a ohřevu vody je právě teď jednou z cest, jak podpořit místní firmy a zaměstnanost.

Dalším článkem Green Dealu je podpora e-mobility. Jak by měla vypadat větší podpora u nás?

Do budoucna to je nepochybně jeden ze způsobů dopravy, i když na to, aby byl skutečně rentabilní a smysluplný, bude nezbytná místní produkce a skladování energie. Bude-li mít majitel domku na stodole malou solární elektrárnu a technologie umožní nabíjení vozidla doma, trh si sám takovou mobilitu upřednostní. A jsme znovu u inovací.

Jak by měla podle vás vypadat podpora v zemědělství?

V tuto chvíli se všechno odvíjí od kvality půdy. Je tedy třeba začít masivně podporovat zemědělce, kteří hospodaří v krajině udržitelným způsobem, stejně tak jako zemědělskou produkci s vyšší přidanou hodnotou. Největší aktuální hrozba je sucho a my musíme okamžitě podpořit zadržení vody v krajině. Zadržení vody v diverzifikované krajině jako si ještě pamatují naši předci.

Mělo by podle vás dojít k podpoře lokálního dodavatelského řetězce? A jakou cestou, například vyšší zdanění výrobků s vyšší uhlíkovou stopou?

Ano, ale samotné vyšší zdanění je výsostně politická otázka. Určitě bych preferovala spíše snížení daňové zátěže malých lokálních producentů, protože přesně to je jeden ze způsobů podpory ekologicky šetrnější produkce. Vyššímu zdanění se ale určitě nevyhneme taky, v ekonomice obecně chybí férové zohlednění externalit. Rekultivaci krajiny po uhelné těžbě, nebo asanaci staré jaderné elektrárny prostě musí někdo zaplatit, a nezapočítání nákladů do spotřeby deformuje trh. A tedy i chování spotřebitelů.

V EU také sílí hlasy po tom, aby stát nepomáhal firmám, které neplní „zelené cíle“, respektive, aby se k nim zavázaly, pokud do nich stát peníze naleje, například do aerolinek. Souhlasíte s tím?

Z mého pohledu je důležité, aby stát z peněz daňových poplatníků pomáhal firmám, které platí daně v České republice, a ne v daňových rájích. Druhým pravidlem je, že peníze daňových poplatníků by měly být používány pouze na záchranu podniků, které byly zdravé před krizí. 

Zachraňovat ze státních prostředků se má to, co má smysl do budoucna. Nemůžeme se snažit zachránit ekonomiku Česka podporou výroby 20. století, musíme se dívat do budoucna. A tam výroba není gigantická a masová, ale moderní, customizovaná a chytrá.

Co je Green Deal
Green Deal je balíček opatření Evropské komise, který byl představen 11. prosince 2019 a který by měl občanům a společnostem v EU zajistit přechod na udržitelnější, ekologičtější hospodářství. Mezi navrhovaná opatření patří snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a inovací či strategie posílení lokální spotřeby a ochrana přírodního prostředí evropského kontinentu. Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst bez současného zvyšování využívání přírodních zdrojů.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.