Evropská komise připravuje nová pravidla pro welfare zvířat na půdě Evropské unie. Chovatelé prasat jsou přechodu na život bez klecí otevření. Naopak u chovatelů králíků nová pravidla narážejí na odpor.
Klece s hospodářskými zvířaty by měly zmizet z Evropské unie. Zatímco v případě slepic se již chovy pomalu mění na bezklecové, Evropská komise chce z klecí vysvobodit také chovné prasnice, králíky, kachny, husy, křepelky a telata. Příští rok hodlá po dlouhých odkladech začít s reformou pravidel týkajících se welfare zvířat.
Zákaz klecových chovů, k němuž se zavazuje čím dál tím více zemí, je prioritou. Eurokomisař pro welfare zvířat Olivér Várhelyi tím mimo jiné reaguje na přání 1,4 milionu Evropanů, kteří podpořili evropskou občanskou iniciativu Konec doby klecové.
Každý stát má jiná pravidla
Letos v červnu vypsala Evropská komise veřejnou výzvu k podávání důkazů a konzultací ohledně toho, jak jsou nastavena pravidla welfare zvířat na evropských farmách. Získala podněty od občanů, firem a nevládních organizací. Sešlo se jí téměř 800 odpovědí, přičemž výzva bude otevřena až do letošního prosince.
„Klece brání zvířatům v přirozeném chování, jako je hledání potravy, socializace a volný pohyb. Tyto omezené systémy chovu způsobují chronický stres, špatný zdravotní stav a celkové utrpení. Výsledné špatné životní podmínky zvířat vyvolávají závažné etické obavy a mají negativní ekonomické důsledky, protože je podkopávána důvěra spotřebitelů,“ stojí ve zdůvodnění výzvy.
Komisi vadí také fakt, že každý stát EU má pro chov hospodářských zvířat jiné standardy. „Veřejnost stále více vyžaduje humánnější zacházení se zvířaty, což se projevuje v rozvoji režimů kvality EU,“ píše se v dokumentu.
„V reakci na očekávání občanů zavedlo několik členských států přísnější vnitrostátní předpisy, které odhalují legislativní mezery EU a vytvářejí nerovné podmínky pro zemědělce a potravinářské podniky na celém jednotném trhu. Složitost a překrývání stávajících pravidel negativně ovlivňuje jejich uplatňování, kontrolu a prosazování,“ upozorňuje zpráva. Proto chce EU podmínky chovů sjednotit na celoevropské úrovni. Návrh nové legislativy má být hotov do konce příštího roku.
Prasnice jsou v klecích prý jen čtvrtinu života
Komise výslovně uvádí, že nové, humánnější chovy pravděpodobně bez klecí se nebudou týkat jen slepic, ale také větších hospodářských zvířat, jako jsou prasata nebo králíci. „Prakticky veškerá prasata, která se v Česku chovají na výkrm, jsou chována ve skupinách a za celý život se s nějakou individuální klecí nesetkají. Jediné místo, kde je omezen pohyb, je u prasnic, a to jen ve dvou krátkých úsecích – v době od porodu do odstavu, kdy má u sebe prasnice selata, a potom v době připouštění,“ říká Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat.
Po celou dobu březosti jsou potom prasnice ve skupinách s možností volného pohybu. „Ze svého života stráví v klecích jen 25 procent času,“ odhaduje Stibal.
Nyní bývá prasnice prvních 28 dní po porodu od selat oddělená v menší kleci, aby je nezalehla, a z této klece selata kojí. Pro chovatele prasat by bezklecový chov znamenal, že bude nutné porodny prasat přestavět s výjimkou těch několika málo chovatelů, kteří již prasnice na volno mají.
„S tím souvisí i otázka kapacity, protože aby volné porodní kotce fungovaly a neznamenaly obrovské zvýšení ztrát selat, musí se zásadně zvětšit. Místo současných zhruba 4,2 metru čtverečního přibližně na 6,5 metru čtverečního. Bez tohoto zvětšení by namísto zlepšení welfare došlo k masakru (protože by prasnice některá selata zalehla, pozn. aut.). Počet uhynulých selat by se skokově zvýšil,“ varuje Stibal.
V Kalifornii ceny stouply o pětinu
Zvětšení plochy kotců podle Stibala zároveň znamená, že se chovatelům přibližně o 40 procent sníží kapacita chovu. „Přitom postavit nové stáje je v Česku prakticky neproveditelné. Komplikované a dlouhé stavební řízení a obstrukce ze strany veřejnosti to prakticky vylučují. Proto je potřeba počítat s tím, že dojde k dalšímu snížení počtu prasnic a výroby vepřového masa,“ upozorňuje Stibal.
To bude podle jeho slov téměř jistě znamenat zdražení vepřového masa. Podle propočtu Svazu chovatelů prasat jen náklady na přestavbu kotců dosáhnou jedné miliardy korun. „I v případě, že by s nimi pomohl nějakým podílem stát, stále to hodně zatíží chovatele. A zvýší se i provozní náklady,“ vysvětluje Stibal.
„V Kalifornii vstoupil na začátku letošního roku v platnost zákaz prodeje masa z jiných chovů než těch s volnými porodními kotci. Cena vepřového masa se okamžitě zvýšila o 20 procent. Podobný vývoj předpokládáme i u nás,“ odhaduje Stibal.
Dodává, že často se mluví o zlepšení welfare zvířat, ale nikde se nemluví o tom, kolik to bude stát. „A také o tom, že to v každém případě zaplatíme všichni. Chovatelé budou, pro mnohé překvapivě, těmi prvními, kdo lepší welfare přivítají. Jen si musí být jisti, že to někdo za výrazně vyšší ceny koupí,“ tvrdí Stibal.
Na otázku, zda budou chovatelé prasat proti zákazu klecí protestovat, odpovídá, že spíše nikoli. „Pokud by ale mělo dojít k jednostrannému zákazu v Česku nebo některých vybraných zemích, protesty by byly nevyhnutelné… a také pochopitelné,“ míní Stibal.
Slepice jsou dál než králíci
Pro chovatele králíků by byl zákaz klecí mnohem razantnější změnou. Naprostá většina zvířat, více než 90 procent, se totiž po celou dobu života chová v klecových boxech. Loni zveřejněná investigace mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) odhaluje, že na farmách po celé Evropě žije v klecích přibližně 70 milionů králíků.
Králíci se tísní v tak malých klecích, že se nemohou protáhnout, skákat nebo se zvednout na zadní nohy, což je jejich přirozené chování. Někteří na záběrech CIWF z frustrace okusovali dráty a jiní byli zavření v klecích spolu s mrtvými druhy.
Oproti tomu u slepičí drůbeže se již věci hýbou směrem k životu bez klecí, a to ještě před účinností připravované směrnice. V roce 2020 byl v Česku díky veřejnému zájmu a tlaku na politiky schválen zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Některé supermarkety dokonce už vejce z klecí přestaly prodávat, jiné skončí letos.
Například Billa na prodej vajec z bezklecových chovů přešla loni a tento závazek ještě rozšiřuje. „Když vypisujeme výběrové řízení na výrobek privátní značky obsahující vejce, jedním z požadavků je použití vejce z bezklecových chovů. U produktů privátních značek, kde máme mandát a produkt obsahuje vejce, již 40 z 69 těchto produktů obsahuje vejce z bezklecových chovů,“ říká Dana Bratánková, mluvčí Billy v Česku.
Podobně k věci přistoupilo vedení řetězce Albert. „Závazek do konce roku 2025 splníme,“ ujistil mluvčí Jiří Mareček. Také Kaufland údajně splní svůj závazek ukončení prodeje klecových vajec do konce letošního roku. Česko se tak přidává ke státům západní Evropy, jako jsou Německo, Belgie, Rakousko nebo Velká Británie, které již na bezklecové chovy slepic přešly.
Lepší welfare, lepší maso
Romana Šonková, zástupkyně organizace Compassion in World Farming v Česku, Ekonews sdělila, že předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová potvrdila, že Komise pracuje na strategii pro chov hospodářských zvířat. Zároveň probíhají konzultace se zainteresovanými stranami.
„Nemáme důvod pochybovat o tom, že první návrhy budou skutečně předloženy podle plánu v příštím roce. Stále však není jasné, kterých druhů hospodářských zvířat se to bude týkat. Po zveřejnění návrhů bude trvat přibližně 18 měsíců, než Evropská rada a Evropský parlament tyto návrhy projednají, vypořádají připomínky a přijmou. Poté budou následovat přechodná období, aby zemědělci mohli své chovy nové legislativě přizpůsobit,“ přibližuje Šonková.
Zástupci chovatelů prasat v EU proti zákazu porodních klecí podle Romany Šonkové nevystoupili, a dokonce vyzvali Evropskou komisi, aby urychlila práci na harmonizaci požadavků na alternativní systémy. „Oproti tomu Evropská asociace chovatelů králíků ve svém příspěvku do odborné konzultace vyhlášené Komisí uvedla, že se staví proti plošnému zákazu klecí, zejména u samic, a požaduje financování přechodu na neklecové chovy a dlouhá přechodná období,“ podotýká Šonková.
Dodává, že hospodářská zvířata jsou vnímaví, citliví tvorové schopní prožívat stres, strach, bolest i radost. „To, že zvířata v kleci trpí, dokazuje velké množství vědeckých poznatků,“ připomíná Šonková.
Bezklecový chov má podle jejích slov výrazný pozitivní dopad na welfare hospodářských zvířat, umožňuje jim totiž přirozenější chování, snižuje stres a zdravotní problémy. Největší potenciál pro welfare zvířat mají ekologické chovy, pastevní chovy a chovy s výběhem. „Zlepšení welfare se může promítnout i do kvality masa zejména díky nižší stresové zátěži a zlepšení svalového vývoje,“ uvádí Šonková.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
