Na tuzemský trh s fotovoltaikou dorazila letos vlna insolvencí. Mezi hlavní důvody patří ochlazení poptávky spojené s návratem cen elektřiny k normálu. Do potíží se dostaly desítky firem, například Solek, Woltair, Nanosun, GEEN Holding či GoldenSun.
Energetický Holding Malina v květnu před dvěma lety zanechal tisíce zákazníků s nedokončenými instalacemi fotovoltaickým elektráren. Zároveň tak trochu předznamenal to, co se děje letos. Problémy nicméně zasáhly nejen firmy zaměřené pouze na instalaci solárních elektráren, ale také energetické firmy, které působily i v dalších odvětvích, takže měly diverzifikovaný byznys.
Padala jedna za druhou
Společnost GoldenSun vstoupila do úpadku na konci roku 2024, protože nebyla schopná dostát svým závazkům. Letos na jaře do insolvence spadla firma Solek kvůli tomu, že její expanze do zahraničí a vysoké zadlužení narazily na prudký pokles cen elektřiny a zpřísněné podmínky na klíčových trzích. V témže období požádal o ochranu před věřiteli GEEN Holding. Podle Seznam Zprávy dluží téměř tři miliardy korun.
V červenci následovala společnost Hydropol se závazky ve výši necelých dvě stě milionů korun, jak informoval Deník N. Restrukturalizace trvající od roku 2024 nevyšla firmě S-Power Energies, která skončila v insolvenci v témže měsíci. A firma Woltair, jež působila v odvětví moderní energetiky a byla schopná přitáhnout řadu zvučných investorů, po krátkém moratoriu podala návrh na insolvenci začátkem srpna.
V úpadku se ocitl také jeden z největších distributorů fotovoltaických panelů v Česku, společnost Nanosun. V návrhu na insolvenci přiznala závazky ve výši stovek milionů korun.
Kde hledat příčiny vlny insolvencí
Po rekordním růstu instalací v letech 2022 až 2024 nastal letos v segmentu domácích fotovoltaik výrazný útlum. Data Solární asociace ukazují, že v prvním pololetí tohoto roku bylo připojeno o 26 procent méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období loni. Instalace bateriových úložišť klesly dokonce o 37 procent a na střechách rodinných domů přibylo téměř o deset tisíc elektráren méně než v minulém roce.
Za meziroční pokles mohou klesající ceny elektřiny. Důležitou roli však sehrály také změny dotačního programu Nová zelená úsporám od 20. února spočívající ve snížení maximálně podporovaného výkonu fotovoltaické elektrárny z 10 kWp na polovinu a horní hranice dotace ze 160 tisíc korun na 140 tisíc.
Během boomu z předchozích let, který podporovaly vysoké ceny elektřiny, štědré dotace a s tím spojená očekávání rychlé návratnosti investic, navíc vstoupilo do oboru více než tisíc nových instalačních firem, takže jejich celkový počet přesáhl 1300. To vedlo k prudkému nárůstu konkurence a v některých případech k nekalým obchodním praktikám.
Po překotném růstu přišlo vystřízlivění
Firmy často stavěly své strategie na předpokladu pokračování mimořádně příznivých podmínek a neustálého růstu poptávky, aniž by měly dostatečné finanční rezervy nebo flexibilní obchodní modely pro případ nepříznivého vývoje nebo změny na trzích. Tam, kde se k ekonomickému tlaku přidalo slabé řízení, přehnané ambice při expanzi do zahraničí či podcenění rizik, vedla cesta k insolvenci velmi rychle.
S postupným poklesem cen elektřiny se tržní prostředí začalo vracet k normálu. Vedení řady podniků však nedokázalo včas přizpůsobit svou strategii novým podmínkám, což v kombinaci s rostoucím finančním tlakem vedlo k rychlým pádům. Současná vlna insolvencí tak není náhlým „kolapsem odvětví“, jak se objevilo v některých médiích. Je spíše přirozenou korekcí trhu, který po období prudkého růstu vstoupil do střízlivější a udržitelnější fáze.
Článek byl publikován na webu oenergetice.cz.