Celosvětový úbytek mrchožroutů, jako jsou hyeny a supi, ohrožuje nejen ekosystémy, ale také lidské zdraví. Aktuální studie vědců ze Stanfordovy univerzity odhalila nové souvislosti.
Úbytek supů bělohlavých, hyen skvrnitých a dalších velkých mrchožroutů dopadá podle nového výzkumu ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences na ekosystémy a lidská společenství způsobem, který může vést k většímu počtu nemocí a úmrtí lidí. „Důkazy, které jsme našli, jsou velmi jasné,“ uvedl Rodolfo Dirzo, ekolog ze Stanfordovy univerzity a spoluautor výzkumu. „Mrchožroutů ubývá, ale ne rovnoměrně. Nejvíce se to týká velkých a specializovaných druhů,“ dodal.
Vědci analyzovali zdravotní stav 1376 druhů mrchožroutů od nejmenších rejsků až po velké bílé žraloky. Populace 36 procent z nich se přitom zmenšují. Problémy mají jednak velcí živočichové a jednak druhy živící se výhradně mršinami, jako jsou supi. Tento úbytek má řadu důsledků pro lidské zdraví a žádný z nich není dobrý, jak upozornil web Anthropocene Magazine.
Menší mrchožrouti, jako jsou potkani nebo toulaví psi, přitom práci těch velkých nenahradí. V Keni bylo rozkládání mršin hospodářských zvířat téměř třikrát pomalejší, když se na jejich likvidaci nepodíleli supi. Podobnou dynamiku vědci zaznamenali v Austrálii, když se v okolí nevyskytovali ďáblové medvědovití. V Jižní Karolíně klesla spotřeba králičích těl bez supů o 90 procent.
Léky pro dobytek zabíjely supy
Mrchožrouti zbavují prostředí těl, která mohou znečišťovat vodní toky, přechovávat choroboplodné zárodky a přitahovat další druhy zvířat přenášejících nemoci. Pokud není mrchožroutů dostatek, přináší to problémy. Příkladem může být sup indický.
Tento druh začal od poloviny devadesátých let v Indii záhadně vymírat. Příčinu se nakonec podařilo vypátrat – pro supy byly smrtelné nové léky proti bolesti pro dobytek, které se začaly používat. Výzkum dvou ekonomů navíc odhalil, že se vymírání supů časově shoduje s prudkým nárůstem počtu toulavých psů, prodejem vakcín proti vzteklině, znečištěním vody a úmrtím lidí. Vypočítali, že výsledkem bylo 104 tisíc lidských úmrtí ročně navíc, přičemž hlavním důvodem bylo pokousání vzteklými psy. V Etiopii vědci zase spočítali, že likvidace uhynulých hospodářských zvířat hyenami skvrnitými v blízkosti jednoho města zabránila u lidí pěti případům antraxu nebo dobytčí tuberkulózy.
„Začínáme přesně chápat, jak jsme závislí na jednotlivých druzích,“ řekl Chinmay Sonawane, doktorand na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Myslím, že jakmile si tyto souvislosti začneme více uvědomovat, budeme více nakloněni ochraně těchto druhů, protože tím v konečném důsledku chráníme své zdraví,“ dodal.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
