Poptávka pro prodejních automatech na různé farmářské produkty stoupla za poslední roky o stovky procent. Prodává se přes ně všechno od mléka po brambory. Farmáři některé automaty doplňují i čtyřikrát denně. Postavit byznys jen na nich se ale nedá.
Zvolte číslo produktu a přiložte kartu. Prodejní automaty už zdaleka neplní jen limonády a sušenky, stále častěji se v nich nabízejí i čerstvé produkty, jako jsou domácí sýry, mléko, vejce, a dokonce i hovězí maso, vázané kytice či brambory.
Automaty na ovoce a zeleninu – takzvané bramaty, jak se jim někdy zkráceně říká – jsou stále oblíbenější formou prodeje pro lokální farmáře a biozemědělce. Především pro ty, kteří chtějí nabízet své výrobky přímo zákazníkům, ale nechtějí nebo nemohou provozovat kamennou prodejnu s prodavačem.
Prodej bez prostředníků
Trend samoobslužných farmářských prodejen je v tuzemsku na vzestupu, jak vyplývá z odpovědí nevládních zemědělských organizací. Zájem o samoobslužné prodejny podle nich roste jak ze strany producentů, tak zákazníků, kteří čím dál tím víc oceňují kvalitu, původ potravin a ekologické aspekty výroby.
„Často není v silách zemědělců budovat a provozovat obchody s klasickou otevírací dobou. Většinou jsou překážkou časové a kapacitní důvody, zemědělci mají jako prioritu provoz samotné farmy, péči o pozemky a zvířata. Jakákoli forma samoobslužného prodeje může tyto limity odstranit a zpřístupnit farmářské produkty mnohem většímu počtu zákazníků, než by dokázala klasická prodejna,“ řekl ČTK Milan Kouřil, odborný poradce Asociace soukromého zemědělství ČR.
Navíc tento typ prodeje farmářům umožňuje prodávat bez prostředníků, což se pozitivně odráží na zisku. „Marže z přímého prodeje bývají výrazně vyšší než při prodeji do výkupu nebo přes obchodní řetězce, a to až o několik desítek procent,“ řekl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Pokud má farmář vhodnou lokalitu, promyšlený sortiment a zvládne logistiku doplňování, může samoobslužná prodejna tvořit důležitou a stabilní složku jeho příjmů, dodal Pýcha. Celkový obrat navíc zvyšuje nepřetržitý provoz automatu.
Prodejna za zhruba 200 tisíc
Zvýšení zájmu potvrzuje i zástupce firmy, která automaty farmářům prodává. „Během posledních let registrujeme opravdu vysoký nárůst zájmu farmářů o prodejní automaty. Mohu říci, že o stovky procent. Ale vycházíme z nízké základny,“ říká pro Ekonews Jiří Janeček, který stroje nabízí přes doménu Mujprodejniautomat.cz.
Zatímco před pěti lety mu chodily jedna až dvě poptávky měsíčně, nyní jsou jich nižší desítky. Nejčastěji farmáři poptávají automaty na mléčné produkty, následují vejce, maso, zelenina a med.
Cena automatu vhodného pro farmářské výrobky se pohybuje okolo 200 tisíc korun. „Jedná se o chlazené automaty s výtahem. Jsme schopni automaty vybavit i topením a třeba polepy s grafikou farmáře. Také velmi záleží na doplňkové výbavě a způsobu placení,“ pokračuje Janeček.
Výhodou prodejního automatu je, že se dá umístit prakticky kamkoliv. Potřebuje jen zastřešení, aby na něj nepršelo, a připojení k elektřině o napětí 230V/16A, což je běžná zásuvka v domácnosti. „Dále si musí potenciální zájemce zajistit místo a vyhovět legislativě o prodeji potravin,“ připomíná Janeček.
Automat slouží i jako reklama
Farmáři v praxi obvykle hledají místa, kde je větší pohyb lidí, protože automat musí mít takový obrat, aby se jeho provoz ekonomicky vyplatil. Zboží se doplňuje zpravidla jedenkrát týdně. „Přehled o stavu automatu a o počtu produktů v něm se dají zajistit pomocí telemetrie. Provozovatel tak uvidí třeba na svém telefonu, kolik produktů je aktuálně v nabídce, a podle toho může upravit i čas, kdy je potřeba automat doplnit,“ popisuje Janeček.
Nastavit se dá také datum expirace zboží a zákaz prodeje, pokud automat uvnitř překročí nastavenou teplotu. Automat zboží chladí a v zimě topí, aby nezmrzlo.
Výhodou tohoto způsobu prodeje je otevírací doba 24/7 i to, že vhodně umístěný automat je reklamou na farmářovy produkty, jak upozorňuje Janeček. Pokud chce zákazník větší objem zboží, které zná z automatu, může si pro něj k farmáři dojet.
„Někteří zemědělci chtějí mít více času na práci, a ne chodit prodávat kusové zakázky po každém zazvonění v obchůdku. Někteří chtějí zvýšit obrat a někteří propagovat své produkty. A nejlépe všechno dohromady. Také máme zákazníky, kteří mají jeden automat u farmy a jeden nebo i více v blízkém městě,“ doplňuje Janeček.
Sýraři prodávají za lepší cenu
Tři samoobslužné automaty má například Sýrárna Tonka z Vysočiny. Prodává v nich hlavně goudu v bochníčkách a pár doplňkových výrobků, například jogurt a čerstvé i nakládané sýry. Pro automaty se prý sýrárna rozhodla hlavně kvůli přístupu obchodníků k výrobcům.
„Nechci strkat všechny obchodníky do jednoho pytle, ale většina z nich si myslí, že jim produkt přivezete až pod nos za minimální cenu a pak se ještě zeptají, jestli vezmete prošlé zboží zpět. Zkušenosti jsou především z hlavního města. Tam se nám také mnohdy stalo, že nám obchodník za zboží dodnes nezaplatil,“ kroutí hlavou Antonín a Markéta Mokří, majitelé sýrárny.
„V našich automatech najde zákazník produkt přímo od nás, za férovou cenu pro obě strany. A to je největší bonus,“ dodávají. Své sýromaty jezdí doplňovat jednou za dva týdny. Vybrali do nich záměrně trvanlivější zboží a také automat větší velikosti, aby ho nebylo potřeba doplňovat častěji.
Jak Mokří říkají, prodej z automatu pro ně představuje příjemný doplněk. Zásadní je ale stále prodej ze dvora a na trzích, kde mohou se zákazníky komunikovat. „Lidé oceňují, že vše vyrábíme sami z vlastního mléka a v bio kvalitě – to je největší přidaná hodnota,“ usmívá se Antonín Mokrý.
Příjemný doplněk k příjmům
Pražská společnost Europlant provozuje zase automat na brambory. „Zájem zákazníků je velký a stoupá. Zákazníci se rychle naučili automat využívat a činí tak pravidelně,“ chválí si Petr Jirásek, vedoucí prodejny Europlantu.
Pytle s brambory do stroje doplňují každý den několikrát, o víkendu dokonce čtyřikrát denně. „Prodejní automat máme v plotu areálu naší firmy, kde je i prodejna. Doplňování tak máme za rohem, což je klíčové pro rychlou reakci na prázdný automat,“ zmiňuje Jirásek.
I on však upozorňuje, že pro celkový prodej firmy je to okrajová záležitost. „Spíše jde o reklamu, službu zákazníkům a prezentaci našich odrůd brambor,“ konstatuje Jirásek.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
