Dnešní a čtvrteční noc bude na řadě míst v Česku tropická, předpovídal Český hydrometeorologický ústav. V Praze už to byla i ta pondělní, čímž hlavní město stvrdilo svůj statut nejteplejšího místa v Česku, které má největší problém s tepelnými ostrovy.
Vlna veder, která Česko nyní svírá, skončí pravděpodobně v pátek s příchodem studenější fronty. Zdaleka ale nepůjde o poslední epizodu tohoto ani dalších letních období. Počet tropických dnů a nocí totiž v důsledku klimatické změny narůstá.
Ještě před padesáti lety byly tropické dny v České republice spíše výjimečné a vyskytovaly se v jednotkách za rok. Dnes jich klimatologové evidují desítky ročně, a podle predikce modelů jich v budoucnu bude stále přibývat. Za tropický den v tuzemsku se považuje takový, kdy teplota dosáhne alespoň 30 stupňů Celsia. „Mezi lety 1961 až 1970 jsme ve Strážnici na jižní Moravě zaznamenali v průměru devět tropických dní. V posledním desetiletí se v průměru vyskytuje ve stejné oblasti až 35 takových dní ročně,“ uvádí Radim Tolasz, klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se Česko od 60. let oteplila o 2,4 stupně. „Za posledních deset až patnáct let je počet tropických dnů zhruba trojnásobný oproti období 1961 až 1990,“ uvádí.
Z datové platformy ClimRisk vyplývá, že v budoucnu lze očekávat další nárůst. Například Brno mezi lety 1991 až 2020 průměrně zaznamenalo 20 tropických dnů. V roce 2035 by se jich v oblasti mohlo vyskytovat až 30. V Plzni bylo mezi lety 1991 až 2020 v průměru zaznamenáno 16 tropických dní ročně. Za deset lety by jich město mohlo zažít až 25. Průměr Pardubic za stejné období činí přibližně 17 tropických dní, za deset lety by se mohl zvýšit k téměř 26 tropickým dnům.
Horké noci
Nejteplejším místem v Česku je centrum Prahy. Hlavní město dosahuje teplot přibližně až o tři stupně vyšší, než je průměr zbytku republiky. Ve městech se také častěji vyskytují tropické noci, které nastávají ve chvíli, kdy teplota vzduchu ani v noci neklesne pod 20 stupňů Celsia. Výskyt vysokých nočních teplot podporují tepelné ostrovy ve městech, které vznikají především v oblastech s velkou zástavbou a nedostatkem zeleně.
„Tepelné ostrovy umocňují dopady klimatické změny v městském prostředí, kde žije nejvíce lidí. V letech 1961 až 1990 se vyskytlo za celou dobu v centru Prahy jen sedm takových nocí, tedy průměrně jednou za čtyři až pět let. Od roku 1991 jich ale bylo už více než 150, tedy v průměru tak čtyři za rok. To je obrovská změna, nárůst je vlastně 15krát násobný při změně nočních teplot jen o 2 °C,“ popisuje Zahradníček.
Například ve Strážnici na jižní Moravě byly v průběhu šedesáti let zaznamenány pouze dvě tropické noci a to v letech 1963 a 1967. „V posledních letech jsme takových nocí ve Strážnici zaznamenali 21, ale pořád platí, že se nevyskytují každoročně,“ dodává Tolasz.
Dopad na ekosystémy i lidské zdraví
Problémem jsou i vyšší teploty v horských oblastech. I přestože většinou nejsou tak vysoké jako v nížinách nebo městech, nárůst se pozoruje i tam.
„V horských oblastech nejde přímo o horké dny nebo tropické noci, ale maximální denní teplota bývá i na horách častěji než dříve hodně vysoká. A je to pro obyvatele i ekosystémy stejně nezvyklé, jako horké dny v nížinách,“ doplňuje Tolasz. Například na šumavském Churáňově se v 60. letech zaznamenalo ročně průměrně sedm letních dní, tedy takových, kdy denní teplota převyšovala 25 stupňů. V posledním desetiletí na stejném místě zaznamenali klimatologové takových dní již třináct.
Většinou nejsou problematické jednotlivé horké dny, ale dlouhotrvající vlny veder. „U nás se již běžně vyskytuje deset i více dní s teplotou nad 30 °C za sebou, extrémní byl rok 2015 se sedmi dny s teplotou nad 37 °C. Přežívat takové dny bývá složité. Nepříjemné to je i pro volnou krajinu, kde horké dny zhoršují bezsrážková období a prohlubují sucho,“ popisuje Tolasz. Nedostatek vody ovlivňuje zemědělství, lesnictví i vodní hospodářství. Při velkých a dlouhotrvajících vedrech se také zvyšuje energetické zatížení.
Vlny veder dopadají i na lidské zdraví. Nejvíce jsou ohrožení malé děti, senioři a osoby s chronickými onemocněními. „ Horké vlny způsobují výrazné zdravotní komplikace, bohužel zvyšují i úmrtnost obyvatelstva. Z meteorologických extrémů způsobuje nejvíce nadúmrtí. Pokud dojde i k špatné kombinaci s vlhkostí vzduchu, tak už tělo to není schopné fyziologicky zvládnout,“ uvádí Zahradníček.
Klimatologové předpokládají, že počet tropických dnů a nocí se bude i nadále zvyšovat. „Velkou neznámou je, zda se bude „jen“ prodlužovat období, kdy se mohou vyskytovat. Před lety jsme horké dny zaznamenávali jen v červenci a v srpnu, dnes jsou běžně i v červnu a v září a sporadicky v květnu nebo v říjnu,“ dodává Tolasz.
Podle klimatických modelů se do poloviny století v průměru počet tropických dnů v Česku zvýší na trojnásobek a do konce století až na čtyřnásobek.
„Například v centru Prahy se čeká nárůst z 13 dnů za rok na 43 ke konci století a v nejhorším scénáři až k 70 horkým dnům za rok. U tropických nocí je ten rozdíl ještě výraznější. Oproti průměru jeden den za rok z období 1981 až 2010 dojde k nárůstu na 26 za rok ke konci století a v nejhorším scénáři až dokonce na 60,“ dodává Zahradníček.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
