Jedenáct procent z 252 léků, které jsou pro lidstvo podle Světové zdravotnické organizace základní, je výhradně rostlinného původu. To znamená, že bez přírodních zdrojů by o ně lidstvo přišlo. Vyrobit je totiž neumí.
Nejpoužívanějším lékem na světě je aspirin. Kyselina acetylsalicylová, která ho tvoří, je zároveň nejstarším léčivem, které lidé připravili synteticky. Bez salicinu z kůry vrby bílé by ho ale na konci devatenáctého století farmaceutická společnost Bayer těžko uvedla na trh. Je totiž pro léčbu zánětů a bolesti klíčovou složkou.
Ještě o pár desítek let dříve lékárna, z níž se postupem času stal německý výrobce léků Merck, začala prodávat úplně první přírodní produkt s terapeutickými účinky. Silné analgetikum morfin se přitom dodnes vyrábí z máku setého, i když ho lidé už umějí vytvořit uměle.
„Až 80 procent registrovaných léčivých přípravků pochází z rostlin, nebo se jejich výroba inspirovala přírodními produkty,“ říká praktická lékařka Marie Bourne, která se podílí na výuce praktického lékařství na 3. lékařské fakultě UK. S ubývajícími rostlinnými a živočišnými druhy neboli ztrátou biodiverzity ale mizejí i možnosti lidí objevovat nové, potenciálně významné léky. A současné zdroje surovin pro výrobu některých léčiv mohou být v ohrožení.
Inspirují se v přírodě
Rostliny byly vždy základem léčitelství. Většina moderních léků by bez nich nevznikla, přičemž farmaceutický průmysl dodnes mnohé neumí vyrobit synteticky. Světová zdravotnická organizace zveřejňuje seznam léčiv, která jsou pro lidstvo zásadní. To znamená, že mají klíčový význam pro veřejné zdraví vzhledem k rozšíření nemocí. V současnosti je to 252 léčiv včetně kyseliny acetylsalicylové a morfinu. Jedenáct procent léků ze seznamu je přitom výhradně rostlinného původu.
Mezi další příklady léků získávaných z přírody patří digoxin, který se používá k léčbě srdečního selhání nebo při poruchách srdečního rytmu. Nachází se v listech náprstníku. Lidé tuto rostlinu po staletí používali k léčbě otoků dobytka, než v osmnáctém století objevil jeho účinky na srdeční činnost anglický lékař a botanik William Withering.
Malárii léčí chinin pocházející z kůry chinovníku lékařského, vinkristin je zase užitečný při léčbě leukémie a pochází z barvínkovce růžového. Všechny tyto látky si navzdory pokroku ve výzkumu farmaceutického průmyslu zachovávají výhradně přírodní původ.
Farmaceutické společnosti navíc dodnes hledají nové látky v přírodě. „I když se dnes většina léčiv vyrábí synteticky, přírodní zdroje zůstávají důležité. Slouží nejen jako výchozí materiál, ale také jako inspirace pro nové molekuly,“ uvádí David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. „Některé látky se získávají z přírody, protože jejich syntetická výroba není dosud efektivní,“ dodává.
Tis proti rakovině
Vědci dosud prozkoumali z hlediska významu pro medicínu odhadem 35 až 70 tisíc rostlin. Úbytek biodiverzity tento výzkum ohrožuje. Podle studie publikované v odborném časopisu Science dnes druhy vymírají stokrát až tisíckrát rychleji než v minulosti. Zahrnuje to i byliny, houby nebo mikroorganismy, které zatím nebyly ani objeveny.
Zajímavý je v této souvislosti příběh paklitaxelu, který má obchodní název taxol a používá se hlavně při chemoterapeutické léčbě nádorových onemocnění prsu a vaječníku. Byl objeven v šedesátých letech minulého století a Světová zdravotnická organizace ho rovněž řadí mezi nezbytné léčivé látky. Až do devadesátých let se vyráběl z kůry tisu západoamerického, což vedlo k odlesňování. Výtěžnost této metody je totiž extrémně nízká.
Některé výzkumy uvádějí, že pro výrobu jednoho kilogramu paklitaxelu bylo potřeba pokácet až 2500 stromů. Nakonec se ale podařilo objevit způsob, jak látku produkovat šetrněji z jehličí tisu červeného, který roste i v Evropě. Na výrobu jednoho gramu léku je potřeba přibližně kilogram biomasy listů, přičemž strom není nutné kácet.
Mezi další látky, které se nevyrábějí synteticky, patří arbutin z medvědice lékařské, který se používá v urologii, či citrusové flavonoidy na cévní nedostatečnost. Řadí se k nim též alkaloidy, jako je atropin a skopolamin, jež slouží při léčbě křečí a astmatických záchvatů.
Druhy mizí rychleji, než je lidé prozkoumají
Celosvětové tržby farmaceutického průmyslu se v tomto roce podle odhadů vyšplhají na 1,21 bilionu dolarů (zhruba 28,4 bilionu korun), uvádí analytická platformy Statista. Největší podíl budou tvořit léky proti rakovině, kam patří zmíněná léčiva paklitaxel či vinkristin – hodnota této části trhu přesahuje 217 miliard dolarů (přibližně 5,1 bilionu korun). Do roku 2030 se očekává růst celého sektoru až na 1,53 bilionu dolarů (necelých 36 bilionů korun).
Tlak na spotřebu přírodních složek tak nadále poroste i kvůli tomu, že zájem o léky s nimi mají spotřebitelé. „Některé výrobky z našeho portfolia obsahují přírodní složky, přestože je možné je synteticky vyrobit. Spotřebitelé jednoznačně preferují přírodní původ. To hraje důležitou roli i v našich marketingových rozhodnutích,“ říká Nikola Moravcová z oddělení komunikace společnosti Zentiva.
„Ztráta biodiverzity znamená, že přicházíme o organismy s unikátními bioaktivními látkami. Pokud tyto organismy vymizí, ztrácíme nejen potenciál pro vývoj nových léčiv, ale i přístup k tradičním léčivým zdrojům,“ upozorňuje Monika Němečková, výkonná ředitelka společnosti Cooltivation, která se zabývá vertikálním pěstováním léčivých rostlin.
Kvůli mizení druhů lidstvo každé dva roky přijde nejméně o jeden potenciálně důležitý lék, odhadují někteří výzkumníci. „Mnoho rostlin je ohrožených, pomalu rostoucích nebo náročných na pěstování. Jejich sběr z přírody často není udržitelný,“ připomíná Němečková. „Navíc klimatická změna a degradace prostředí snižují jejich dostupnost. Udržitelné zdroje a řízené pěstování jsou nezbytné pro zajištění dostupnosti,“ dodává.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
