Velká plastová revoluce. Tak by se daly označit všechny změny, které už jsou schválené na úrovni Evropské komise a nyní je třeba je převést do českých zákonů. Vypořádat se s nimi budou muset jak zákazníci, tak především firmy, pro něž budou v řadě případů znamenat zvýšené náklady.
Ministerstvo životního prostředí už sepsalo návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a nyní jej posílá do připomínkového řízení.
Níže přinášíme výčet nejdůležitějších změn, včetně termínů, do kdy je třeba se s nimi vypořádat, spolu s krátkým komentářem.
Zákaz konkrétních jednorázových výrobků
Nejpozději od 1. července roku 2021 se nesmí uvádět na trh a od 1. července roku 2022 se nesmí na pultech obchodů objevit žádný z následujících výrobků, a to i v případě, že by šlo o bioplast:
- Plastové vatové tyčinky
- Plastové příbory, talíře
- Plastová brčka a míchátka
- Plastové tyčky k balónkům
- Nádoby na potraviny a nápoje z expandovaného polystyrénu
- Produkty z oxo-rozložitelných plastů
„Používání jednorázových výrobků je přehnané,” říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Odhaduje se, uvedl, že v Česku se ročně prodá 300 miliónů plastových brček, dvacet miliónů plastových talířů, 60 miliónů plastových příborů, 40 miliónů nádob na jídlo z expandovaného polystyrénu.
Výrobci nyní podle něj už hledají, více či méně úspěšně, alternativy. „Zkoušíme to i v poslanecké sněmovně, máme dřevěné příbory,” dodal.
Úklid na pláži v Hamiltonu, Kanada. Foto: Unsplash
Snížení spotřeby
Následující výrobky dostaly ještě čas na polepšení. Evropská unie nařizuje „jen“ snížit jejich spotřebu. Tu je ale nejprve třeba změřit, přesná čísla za většinu výrobků nejsou k dispozici. První data musí státy dodat za rok 2022.
Čeho se snížení spotřeby týká:
- Plastové nádoby na potraviny, kdy je jídlo určeno k okamžité spotřebě, bez další kuchyňské úpravy
- Plastové nápojové kelímky, včetně jejich víček
- Kelímky z kartónu s vnitřním plastovým potahem
- Kelímky z bioplastu
Kelímky na kávu. Foto: Unsplash
Jak spotřebu snížit? Ministr životního prostředí Brabec nevylučuje jako jednu z možností jejich zpoplatnění, například kávových kelímků.
„Když jsme zpoplatnili igelitové tašky, klesla jejich spotřeba o osmdesát procent,” dokládá účinnost finančního znevýhodnění nějakého výrobku či obalu.
Další cestou, kdy lze naopak ekologičtější chování zvýhodnit, jsou podle ministra zálohy na kelímky, podobně jako to už dnes funguje na různých festivalech či akcích.
Povinnost značení výrobků
Další skupina výrobků, a hlavně jejich producenti, dostala za úkol přidat na obal informace, že jde o výrobek z plastu, a o tom, kam ho po použití vyhodit.
Nová povinnost se týká těchto výrobků:
- Hygienické vložky
- Tampóny a jejich aplikátory
- Vlhčené ubrousky
- Tabákové výrobky včetně cigaret a jejich filtry
- Nápojové kelímky
Povinnost výrobce podílet se na úklidu odpadů
Za papírové, plastové, či skleněné obaly uváděné do oběhu dnes výrobci platí společnosti Eko-kom stanovený poplatek a Eko-kom má poté zajistit sběr odpadu. Nově se bude povinnost finančně se na „úklidu” podílet týkat i výrobců či dovozců tabákových výrobků s filtry, vlhčených ubrousků a balonků.
„Drtivá většina výrobců bude tuto povinnost plnit prostřednictvím kolektivního systému,” předpokládá ministr Brabec s tím, že vzniknou pro tento účel nové systémy.
Víčka a PET láhve. Foto: Unsplash
Zvláštní povinnosti u konkrétních výrobků
- U nádob přichytit pevně uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu tak, aby se nemohlo oddělit. To se týká jak nejrůznějších PETek, tak i mlékových lahví, ale i mléčných výrobků či džusů prodávaných v kartónových krabicích. Povinnost od července roku 2024.
Povinnost pro obsah recyklátu
- Pet láhve musí od roku 2025 obsahovat 25 procent recyklátu
- Od roku 2030 musí obsahovat 30 procent recyklátu všechny plastové nápojové láhve
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
