Zájem o dotace na fotovoltaiku i tepelná čerpadla od loňského října vzrostl o desítky až stovky procent. V červnu byl v meziročním srovnání pětinásobný. Peněz je ale podle ministerstva životního prostředí dost, i kdyby byl vyčerpán nynější 39miliardový balík.

„Není to tak, že by jednotlivé druhy opatření z Nové zelené úsporám (NZÚ) měly svou vlastní výši alokace. Zájem NZÚ musíme pokrýt, tedy pokud bude třeba vyšší alokace, navýšíme ji,“ uvádí za ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát z tiskového odboru. V Evropské unii bude proto ministerstvo jednat během letošního podzimu o možnosti zastřešit NZÚ Modernizačním fondem.

Nová zelená úsporám je dotační program určený na energetické úspory pro rodinné i bytové domy. Trvá už od roku 2014, ale loni se podstatně rozšířil. Mezi nově podporovaná opatření patří zejména hospodaření s dešťovou vodou u obytných budov, výměna neekologických zdrojů energie pro vytápění, výstavba dobíječek pro elektroauta a energetické úspory při rekonstrukci a výstavbě bytových domů.

Nyní je na něj do roku 2030 z Národního plánu obnovy určeno minimálně 39 miliard korun. Jak uvedl nedávno na tiskové konferenci vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, letos z něj bylo vyčerpáno 3,1 miliardy korun. Celkem 8,6 miliardy už je „pod závazky“ rezervováno na konkrétní opatření a investice.

Chcete domů fotovoltaickou elektrárnu? Pozor na fígle neseriózních firem, varuje expert na instalaci

Fotovoltaika od tří megawatthodin

Mezi nejvyhledávanější úsporná opatření, která mohou pomoci jak domácnostem, tak firmám lépe se vyrovnat s rostoucími cenami energií, patří instalace fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Počet přijatých žádostí na fotovoltaiku (FVE) za letošní první pololetí byl téměř dvojnásobný oproti počtu za celý loňský rok. Šlo o více než 18 tisíc žádostí. Podobná situace je podle ministerstva životního prostředí i u tepelných čerpadel.

Dotace může pokrýt až polovinu nákladů na pořízenou fotovoltaiku, čerpadlo či jinou energetickou úsporu. Dotace na menší instalace fotovoltaických panelů činí podle webu ministerstva v průměru 55 tisíc, na větší 85 tisíc. Až v řádu stovek tisíc korun se mohou pohybovat dotace na komplexní tepelná čerpadla. „Průměrná dotace u zateplení se aktuálně pohybuje kolem 207 tisíc korun,“ uvádí Charvát.

Jak připomíná Luděk Lošťák, obchodní a technický ředitel firmy Zero living instalující domácí fotovoltaické elektrárny, lidé by se ale měli nejprve zamyslet nad tím, co se jim vyplatí. „Začít uvažovat o fotovoltaice má smysl u spotřeby od tří nebo čtyř megawatthodin ročně. Mnohem větší smysl to má pro domácnosti, které odebírají pět, šest megawattů a více,“ uvádí Lošťák. Důležité je podle něj také vzít v úvahu to, jestli rodina spotřebuje elektřinu během dne, kdy svítí slunce a panely vyrábějí elektřinu, nebo dokáže spotřebu tomuto rytmu přizpůsobit. To znamená nastavit třeba pračku či myčku, aby se spouštěly přes den.

Větší dotace znamená větší náklady

Velký zájem o fotovoltaiku a další úsporná opatření nicméně podle expertů vede zároveň k tomu, že se vyrojila řada neseriózních firem či obchodních zástupců, kteří mají snahu prodat i to, co domácnosti nepotřebují. Jejich provize se totiž počítají z uskutečněných objednávek.

„Všichni vám nabízí fotovoltaiku s bateriemi, ale v Praze to například vůbec nedává smysl, neboť nyní již existují možnosti odprodeje do sítě za pět až sedm korun za kilowatthodinu. Má to smysl, když máte výpadky a když neexistuje rozumný model výkupu do sítě, což byla situace zhruba do poloviny roku 2021,“ tvrdí Petr Pávek, který se zabývá instalacemi fotovoltaiky a zároveň je analytikem Svazu moderní energetiky.

Tito obchodníci přitom obvykle lákají lidi na to, že díky bateriím získají vyšší dotaci, místo až 125 tisíc za samotnou fotovoltaiku třeba 205 tisíc korun. Druhá věc ovšem je, že zhruba dvojnásobek musí ještě připlatit ze svého. Anebo si půjčit, což by mělo jít za lepší úrok než u běžného úvěru.

„V zásadě už jen razítko, které dokládá, že daný projekt je financován z projektu NZÚ, je pro banky garancí, že se jedná o ´zelené peníze´ a jejich přístup a úroková sazba by tak měly být nižší než v případě běžného spotřebitelského úvěru,“ připomíná Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.

Jde o další díl z našeho seriálu Udržitelný život. Partnerem Speciálu je společnost Skanska. Obsah vytváří redakce Ekonews.