V pondělí začíná další klimatická konference, kde lídři světa budou řešit, jak zastavit globální oteplování a jak se na ně adaptovat.
Z elegantního černého SUV čínské značky BYD vystupuje Luiz Inácio Lula da Silva, prezident Brazílie, hostitelského státu letošní klimatické konference COP30. A ještě než ve svém projevu přivítá v amazonském městě Belém hlavy států, které se sjely 6. a 7. listopadu na Summit lídrů, daří se mu světu vyslat jasnou zprávu. Tím, že si Brazílie vybrala čínské elektromobily jako oficiální dopravní prostředek, signalizuje tento největší jihoamerický stát, že v rámci své nízkoemisní transformace se obrací právě na Čínu. A Brazílie v tomto směru není jediná.
Belém, město, kde 60 procent obyvatelstva žije ve favelách a 82 procent na ulicích bez jediného stromu, se na následující dva týdny (od 10. do 21. listopadu) stane epicentrem klimatické diplomacie. Delegace z celého světa budou mít ve stínu obtížné geopolitické situace a při rostoucím napětí v mezinárodních vztazích zásadní příležitost propojit opatření v oblasti klimatu s životy lidí a řešit skutečné výzvy, kterým čelí.
I v kontextu 10. výročí Pařížské dohody bude největší pozornost tento rok věnovaná tomu, jak státy navážou na příslib z předloňské konference COP28, a sice odklonu od fosilních paliv. Byť je jasné, že hranice oteplení o 1,5 °C bude překročená už v této dekádě, generální tajemník OSN António Guterres volal po co nejrychlejším návratu do bezpečnějších teplotních mezí.
Řada představitelů států také argumentovala, že zpomalení globálního oteplování je dnes klíčem k jejich hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti. Podle BloombergNEF stojí světovou ekonomiku škody extrémních klimatických jevů okolo 1,4 bilionu dolarů ročně.
Dalšími zásadními body COP30 bude téma přizpůsobení se změně klimatu, a sice dojednání globálního adaptačního cíle s jasnými indikátory, jak lze klimatickou odolnost měřit (a financovat). Klíčové bude i podrobné dojednání, jak pro potřeby klimatem nejohroženějších států ročně mobilizovat 300 miliard dolarů do roku 2035, resp. 1,3 bilionu dolarů z rozšířené palety zdrojů. Řeč bude i o obchodu, spravedlivé transformaci, (ne)odlesňování apod.
Bedlivě pozorovanou delegací budou USA. Protože tento globálně největší výrobce i spotřebitel ropy nebude zastoupen na nejvyšší úrovni, lze očekávat, že jeho úmyslem bude proces vyjednávání rozvracet. O to zajímavější bude ochota či schopnost zejména Evropské unie, Číny a Indie domluvit se (pod brazilským vedením) na věrohodném i realistickém plánu snižovat emise a posilovat důvěru v mezinárodní spolupráci.
A perlička na konec: jedná se o první COP, na kterém se oficiálně ruší povinnost nosit z důvodu vysokých teplot kravaty. O propocené košile, podrážděnost či zvýšený krevní tlak ale zcela jistě nouze nebude…
Romana Jungwirth Březovská
Romana působ jako analytička v Asociace pro mezinárodní otázky a zároveň se věnuje výzkumu v rámci CzechGlobe. Jejím tématem je klimatická politika, bezpečnost a diplomacie.
