Za likvidaci nepoužitých léků Česko letos zaplatilo přes 57 milionů korun. Jejich hodnota dosahovala miliard

Stát v posledních letech platí výrazně více peněz za likvidaci nepoužitých léčiv z domácností. Za posledních šest let vyšlo spalování tohoto odpadu na 258 milionů korun. Může za to vyšší objem likvidovaných léků, ale i změna systému.

Náklady na likvidaci nepoužitých léčiv v tuzemsku letos jen za prvních deset měsíců přesáhly 57 milionů korun a překonaly loňský rok. Podle dat z českých krajů roste již šest let v řadě jak množství odevzdaných léků, tak výše účtovaných částek za likvidaci. V Česku ovšem neexistuje centrální evidence, která by celkový objem likvidovaných léčiv sledovala.

Hodnota likvidovaných léků přitom není nízká. Podle posledních dostupných dat se pohybuje v jednotkách miliard korun. Stát tak paradoxně platí za některé léky dvakrát – za jejich pořízení i za jejich likvidaci.

Bez veřejných zakázek vzrostly náklady

Likvidaci léků mají na starosti kraje, kterým následně vynaložené prostředky hradí ministerstvo financí. Do roku 2019 kraje vybíraly zpracovatele odpadních léčiv ve veřejných zakázkách. Novela zákona o léčivech a pokyny ministerstva financí však systém změnily. V současnosti lékárny odevzdávají léčiva oprávněným firmám, které je likvidují a jimž stát náklady na likvidaci zpětně proplatí.

Likvidace nevyužitých léků vyšla v roce 2020 na více než 27 milionů korun, letos to bylo zmíněných 57 milionů za deset měsíců. Ministerstvo financí nárůst vysvětluje větším množstvím odevzdaných léčiv a vyššími cenami energií.

„Před touto změnou hradil stát náklady vzniklé s odevzdáním nepoužitelných léčiv a jejich odstraněním lékárnám, nyní je hradí přímo jejich likvidátorům,“ uvádí Nikola Morava z odboru pro vnější vztahy a komunikaci ministerstva financí. Ke změně došlo především kvůli snaze zjednodušit administrativu. „Jediným účelem bylo zajistit, aby si osoby přebírající od lékáren nepoužitelná léčiva své náklady uplatňovaly sdruženě za všechny lékárny přímo vůči krajským úřadům a lékárny mohly nepoužitelná léčiva předávat k likvidaci bezúplatně a bez zbytečné administrativní zátěže způsobené přefakturací,“ vysvětluje Morava.

Česká lékárenská komora nicméně upozorňuje, že spousta jiného papírování jim naopak přibylo. „Lékárny musí evidovat a archivovat ohlašovací listy podle jednotných pravidel a předávat čtvrtletní přehledy o množství převzatých léčiv krajskému úřadu. Pro lékárny to znamená další administrativní povinnost,“ uvádí mluvčí komory Veronika Orendášová.

Nevědí, kolik léků se vyhodí

Nový systém refundací navíc odstranil prvek konkurence, který dříve představovala veřejná soutěž. A to podle některých krajů vedlo k růstu nákladů. Nejvýrazněji se změna projevila v Ústeckém kraji. „Nový systém refundování s sebou přinesl razantní skokové navýšení nákladů mezi roky 2019 a 2020. Jedná se v podstatě o zdvojnásobení nákladů na svoz a odstranění při téměř shodném množství nepoužitelných léčiv,“ uvádí Magdalena Fraňková, tisková mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Klíčová je podle kraje nedostatečná kontrola. Osoby oprávněné k likvidaci léčiv nemají povinnost nikomu dokládat reálné náklady. Povinnou přílohou žádostí jsou faktury, které ale nejsou vystavěny konkrétnímu odběrateli služby, protože ji nikdo explicitně nesjednává.

„Navýšení nákladů tak můžeme přisuzovat absolutní absenci kontroly skutečně vynaložených nákladů na předmětnou službu i přiměřeného zisku jejích poskytovatelů a rovněž navýšení přepravních nákladů vzhledem ke vzdálenosti koncových zařízení,“ doplňuje Fraňková.

Na celostátní úrovni navíc dnes nikdo systematicky nesleduje, kolik léčiv se skutečně likviduje. Poslední údaje publikoval Státní ústav pro kontrolu léčiv ve zprávě o reálném využití léčiv z roku 2020. Podle ní se v roce 2018 v tuzemsku zlikvidovalo před 570 tun léků v hodnotě více než 4,5 miliardy korun. Tedy zhruba šest procent z celkového množství uvedeného na trh.

Novější zprávu ústav neplánuje. „Aktuálně nemáme k dispozici novější obdobnou zprávu,“ sdělilo Ekonews oddělení komunikace ústavu. „Rovněž nám není známo, že by výsledky obdobného průzkumu týkajících se reálného využití léčiv zveřejnil jiný státní orgán bez zdravotní pojišťovny,“ dodalo.

Ministerstvo zdravotnictví data o objemu likvidovaných léků nevede. „Jaký objem léčiv je likvidován, ministerstvo zdravotnictví neeviduje, stejně tak neeviduje náklady,“ uvádí mluvčí resortu Ondřej Jakob. Jediným zdrojem údajů tak zůstávají kraje.

Stát hradí léky i jejich likvidaci

Odborníci upozorňují, že stát veřejnými penězi platí stejný lék dvakrát. Nejprve za jeho pořízení v rámci systému veřejného zdravotního pojištění a následně za jeho zničení. „Vzniká dvojí zbytečné vynakládání veřejných finančních prostředků ze systému – zaprvé na zabezpečení léčivých přípravků obyvatelstvu, zadruhé za likvidaci těchto léčivých přípravků,“ uvádí Jozef Kolář z Ústavu aplikované farmacie Masarykovy univerzity.

Zdravotní pojišťovny nemohou mít informace o tom, zda pacient léky skutečně využije poté, co si je v lékárně vyzvedne. „VZP kompetence a možnosti k dohledu nad tím, jak pacient s léky zachází a co dělá s léky, které nespotřebuje,“ uvádí Viktora Plívová, tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

„Je obecným jevem, a to nejen v Česku, snížená adherence některých pacientů k léčbě, což má šanci vypozorovat a případně změnit hlavně ošetřující lékař. Zdravotní pojišťovna nemá informace o tom, do jaké míry jsou již vydané a uhrazené léčivé přípravky skutečně použity. Situace, že je recept předepsán, ale není vydán, však není tak častá,“ uvádí Elenka Mazurová, tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny. Jenom Česká průmyslová pojišťovna zaplatila v roce 2024 za léky vydané na recept bezmála 5,2 miliardy korun.

V roce 2023 vydaly zdravotní pojišťovny za léky na předpis 62 miliard korun, tedy necelých deset procent celkových výdajů na zdravotní péči. V témže utratily české domácnosti za doplatky na předepsané léky 16,4 miliardy a volně prodejné léky je stály přibližně 21,5 miliardy korun.

Nejlevnější je Praha

Krajská data ukazují, že množství likvidovaných léků rok od roku roste. Ve Středočeském kraji se v roce 2020 vysbíralo 66,5 tuny léčivých přípravků, jejichž likvidace stála necelých 3,5 milionu korun. V roce 2024 skončilo ve spalovnách 95 tun léčiv z tohoto kraje a náklady vzrostly k osmi milionům korun. Za prvních šest měsíců roku 2025 se pak zlikvidovalo přes 51 tun léků za 4,2 miliony korun.

V Jihomoravském kraji šlo v roce 2020 na likvidaci přes 74 tun léčiv, loni to bylo o 20 tun více. Olomoucký kraj nechal v roce 2020 zlikvidovat necelých 33 tun léků, loni 46,5 tuny. Pouze v Praze se situace víceméně nezměnila – v roce 2020 se z pražských lékáren do spalovny dostalo přes 123 tun léčiv, loni 124 tun.

Cena za likvidaci jedné tuny nepoužitých léčiv se výrazně liší kraj od kraje a důvody nejsou zcela jasné. V Pardubickém kraji se cena za likvidaci jedné tuny nevyužitých léčiv blíží 68 tisícům korun. Olomoucký kraj uvádí cenu v rozmezí 20 až 35 tisíc korun za tunu s tím, že celkovou cenu ovlivňují ještě náklady na přepravu a manipulaci nebo počet a typ odpadních nádob. V Jihomoravském kraji činí průměrná cena včetně dopravy, pořízení a údržby nádob a kontejnerů 79 tisíc korun za tunu. Kraj Vysočina uvádí, že cena za likvidaci tuny léčiv činí asi 21,5 tisíce.

Nejlevnější je překvapivě Praha. Magistrát dostal v roce 2024 od ministerstva financí na pokrytí nákladů za sběr a odstranění léčiv přes 6,17 milionu korun, za prvních devět měsíců letošního roku pak 3,6 milionu.

„Cena za odstranění jeden tuny léčiv je přibližně 11,5 tisíce korun bez DPH. Ve spalovně v motolské nemocnici, která zajišťuje likvidaci léčiv z lékáren v areálu, je cena přibližně 13 tisíc korun za tunu včetně nákladů na sběr,“ uvádí mluvčí Magistrátu města Prahy Vít Hofman.

Velké rozdíly v nákladech na likvidaci léčiv mezi kraji existovaly i před změnou metodického pokynu. Zmiňuje to i zpráva Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro rok 2018, ve které se uvádí, že ze získaných dat se nepodařilo zjistit vysvětlení razantních cenových rozdílů za likvidaci léků.

Ministerstvo financí změnu systému refundací v dohledné době neplánuje. „Muselo by dojít ke změně zákona o léčivech, který nestanoví žádný limit pro výši úhrady. Tento zákon však spadá do gesce ministerstva zdravotnictví,“ uvádí Morava z ministerstva financí.