Vídeňské domácnosti začnou příští léto zčásti svítit a topit díky vodíku. Hlavní město Rakouska se pustilo do přestavby jedné z největších plynových turbín v zemi. Část zemního plynu používaného jako palivo nahradí vodíkem.

Vídeň hodlá skončit se spalováním fosilních paliv do roku 2040. Protože hledání alternativních paliv může být cestou z krize, Rakušané přestavěli na částečný pohon vodíkem městskou paroplynovou elektrárnu Donaustadt, uvedla pobočka kanceláře města Vídeň Eurocomm-PR Praha.

Na projektu spolupracuje společnost Wien Energie s největším rakouským poskytovatelem elektřiny Verbund a německými firmami Siemens Energy a RheinEnergie. Podniky do projektu plánují investovat částku pohybující se kolem deseti milionů eur, tedy necelých 250 milionů korun. Podle Eurocomm-PR Praha navíc shánějí další investory zvenčí.

Výkon paroplynové elektrárny dosahuje 395 megawattů, kombinovaná produkce tepla má výkon 350 megawattů. Výsledkem je elektřina pro 850 tisíc vídeňských domácností a teplo pro více než 150 tisíc domácností. Elektrárnu provozuje městská společnost Wien Energie od roku 2001.

Za třetinou energie bude vodík

Přestavba plynové turbíny Siemens typu 4000F proběhla během letošního léta. Výkon elektrárny Donaustadt se díky ní mimo jiné zvýšil o 23 megawattů. „Turbína získala nové vylepšené lopatky, spalovací systém, analyzátor plynů a kontrolní systém, optimalizací prošla i spalovací komora,“ uvádí Eurocomm-PR Praha. S přimícháváním vodíku začnou ve Vídni ale až v létě 2023, neboť je potřeba dokončit další přípravné práce. Teprve po úspěšném odzkoušení bude moci za rok Donaustadt získat povolení k dlouhodobému provozu.

V první fázi testování se 15 procent běžně používaného zemního plynu nahradí vodíkem. Následně se podíl vodíku zdvojnásobí. Přimíchávání vodíku do zemního plynu v tomto rozsahu a na tak velké turbíně používané pro komerční účely proběhne úplně poprvé.

Eurocomm-PR Praha tvrdí, že přimícháváním 15 procent vodíku z obnovitelných zdrojů by paroplynová elektrárna uspořila během jednoho roku kolem 33 tisíc tun oxidu uhličitého. Bude tak záležet na tom, zda se pro pohon elektrárny podaří zajistit dostatek zeleného vodíku.

Vedoucí programu Energetika Hnutí Duha Jiří Koželouh pro Ekonews.cz si myslí, že se současným stavem poznání dává nasazení vodíku v energetice smysl. V prvních fázích je podle něj částečné přimíchávání vodíku do zemního plynu vhodným krokem, v budoucnu může vodík zcela převládnout.

Vodík se k výrobě energie hodí kvůli tomu, že jeho spalování neprodukuje emise oxidu uhličitého. Problematická je ale jeho výroba. Koželouh zdůrazňuje, že využívání vodíku v energetice má smysl pouze ve chvíli, kdy se jedná o zelený vodík, který pochází z obnovitelných zdrojů. Podle údajů uvedených Evropskou komisí se nicméně až 96 procent vodíku na energetické účely dnes vyrábí ze zemního plynu.

Vodík má potenciál změnit globální rozložení sil v energetice. Ale jen ten zelený

Dalších 115 turbín zralých na přestavbu

Pokud vídeňská paroplynová elektrárna úspěšně projde příští rok zkouškami, může to být začátkem velké modernizace. V Evropě se totiž nachází dalších 115 turbín Siemens typu 4000F, které bude možné na vodíkový pohon přestavět. Další na řadě by mohla být turbína v Kolíně nad Rýnem, kterou provozuje společnost RheinEnergie.

Plynovou turbínu Siemens typu 4000F využívá v tuzemsku elektrárna Počerady. Paroplynový cyklus je součástí severočeské uhelné elektrárny vlastněné polostátní společností ČEZ od roku 2014.

Firma Siemens již dříve představila plynovou turbínu na spalování vodíku. S několika dalšími evropskými společnostmi pracuje na projektu Hyflexpower, který financuje Evropská komise. Ředitel společnosti Siemens Energy Jaroslav Lahoda uvedl, že vodík bude „až do výše 100 procent doplňovat zemní plyn, který se nyní používá pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny“. Koncem letošního léta se v rámci projektu Hyflexpower plánuje první ukázkové spuštění turbíny na vodík ve francouzském Saillat-sur-Vienne, která má vyrábět elektřinu pro papírnu Smurfit Kappa.

Za volantem vodíkového elektromobilu. Čistí vzduch, ale v Česku není snadné mu naplnit nádrž a navíc je dražší

Klimaneutralita jako základ pro život

„I v budoucnu budeme potřebovat elektrárny k zajištění spolehlivého zásobování energií ve městě. Provozním pokusem pracujeme s našimi partnery na konkrétním řešení, jak bychom elektrárnu Donaustadt mohli do budoucna provozovat klimaneutrálně,“ vysvětlil výkonný ředitel Wien Energie Michael Strebl.

Vídeň v březnu letošního roku vydala Klimatickou příručku, která naznačuje, jakou cestou se rakouská metropole v následujících letech vydá. „Cíl je jasný: Vídeň bude do roku 2040 klimaticky neutrální,“ píše Jürgen Czernohorszky, městský radní pro klima, životní prostředí, demokracii a lidské zdroje.

Starosta Michael Ludwig chce, aby Vídeň zůstala nejlepším městem pro život i za dvacet let. Letos totiž rakouská metropole získala první místo v žebříčku Economist Intelligence Unit, který každoročně hodnotí města podle kvality života jejich obyvatel. Klimatickou strategii pak starosta považuje za jeden z hlavních prostředků, jak toho dosáhnout.

S využitím vodíku počítá i Česko. Kabinet Andreje Babiše schválil v létě 2021 Vodíkovou strategii České republiky s tím, že „vodík a vodíkové technologie jsou jedním z hlavních nástrojů pro dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů tak, jak jsou stanoveny v Zelené dohodě pro Evropu“. Strategie počítá s využíváním vodíku v dopravě, chemickém průmyslu, ale i s přimícháváním maximálně dvou procent vodíku do zemního plynu dodávaného do domácností.

K využití vodíku v turbínách pro výrobu elektřiny a tepla, jak na tom pracuje vídeňský projekt, se vláda postavila ve schváleném dokumentu spíše kriticky. „V prvních provozech již existují turbíny spalující vodík, ale v komerčním provozu jejich použití zatím vzbuzuje pochyby, a to především kvůli nízké celkové účinnosti dané malou výhřevností vodíku,” uvádí strategie.