Vína z Rakouska, Francie, Španělska, Itálie či Maďarska obsahují mnohem více věčných chemikálií, než tomu bylo v minulosti. Ročníky z počátku této dekády jich mají několikanásobně více než na začátku milénia, odhalila nová studie.
Evropská unie má v nadcházejících týdnech rozhodovat o omezení používání pesticidů, jako je flutolanil a flufenacet. První je prostředkem k hubení hub a plísní, druhý plevele. Oba mají společné to, že obsahují kyselinu trifluoroctovou, jež patří do skupiny věčných chemikálií.
Právě tato kyselina se podle nedávno zveřejněné studie bruselské neziskové organizace Pesticide Action Network Europe vyskytovala ve všech testovaných vínech ve značném množství. Ve vzorku rakouského bílého vína Gemischter Satz činila její koncentrace 320 mikrogramů na litr. O studii informovaly například servery The Guardian či Politico.
Studie zahrnovala 39 vín z let 2021 až 2023 z deseti zemí, přičemž průměrná naměřená hodnota byla 122 mikrogramů kyseliny trifluoroctové (TFA) na litr vína. U dalších deseti vzorků z let 1974 až 2015 koncentrace nepřekročila 40 mikrogramů.
Asociace evropských vinařských podniků Comité Européen des Entreprises Vins podle webu Politico výsledky zpochybnila s tím, že vzorek je příliš malý a studie neprokazuje souvislost s používáním pesticidů. Je nicméně potvrzeno, že zmíněné pesticidy se na tuto kyselinu rozkládají.
Čtyři toxické, ale co ty ostatní?
Kyselina trifluoroctová zatím nepatří k těm věčným chemikáliím, u nichž Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovuje limit. Ten činí 4,4 nanogramu na kilogram lidské váhy týdně a týká se látek PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS. Všechny patří do skupiny per- a polyfluoroalkylových sloučenin vytvořených člověkem, které se vyznačují velmi silnou vazbou uhlíku s fluorem. Zároveň mají schopnost se ukládat v živých organismech a přirozeně se téměř nerozkládají. Proto se jim říká věčné chemikálie.
Zmíněné látky jsou prokazatelně toxické, nicméně u tisíců dalších věčných chemikálií vědci přesné účinky na člověka neznají. Jednou z nich je kyselina trifluoroctová. „Dosavadní zkoumání účinků TFA na savcích naznačuje možná rizika pro reprodukční zdraví (může mít negativní dopady na plodnost mužů i žen, pozn. aut.). Evropská agentura pro chemické látky proto navrhla klasifikovat TFA jako reprotoxickou látku kategorie 1 B, což by mělo za následek přísnější regulaci a omezení jeho použití,“ uvádí nezisková organizace Arnika, která se na PFAS zaměřuje.
„Pokud nebudou přijata rychlá a efektivní opatření, hrozí nejen narušení reprodukčního zdraví lidí, ale i systematické ohrožení planetárních hranic, na kterých závisí udržitelnost života na Zemi,“ tvrdí Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky organizace Arnika.
Organické pěstování nepomohlo
Studie zvláště upozorňuje na to, že ve vínech ročníků 1988 a starších je kyselina trifluoroctová téměř nezjistitelná. Pak ovšem začíná její koncentrace růst. Ve vínu z roku 1988 vědci naměřili 13 mikrogramů TFA, v roce 2015 to bylo 40 mikrogramů a v ročníku 2023 činil průměr zmíněných 122 mikrogramů.
Osmnáct ze 39 mladších zkoumaných vín pocházelo z Rakouska, pět z Francie, po třech z Lucemburska a Itálie. Dvěma vzorky byly zastoupeny Maďarsko, Chorvatsko, Španělsko a Belgie a po jednom vinaři z Německa a Řecka. Studie zahrnovala bílá, červená i růžová vína, a to jak organická, tak běžná.
„Žádná nekontaminovaná vína už nejsou. Dokonce ani organické pěstování je nemůže ochránit před těmito látkami, protože TFA je nyní v prostředí všudypřítomná,“ citoval web Politico Michaela Müllera, profesora farmaceutické a medicinální chemie na Freiburské univerzitě.
„Toto varování bychom neměli ignorovat,“ říká Helmut Burtscher-Schaden z rakouské nevládní organizace Global 2000, který studii vedl. „Významná množství TFA v rostlinách znamenají, že pravděpodobně vstřebáváme z potravin mnohem víc této věčné chemikálie, než jsme si dosud mysleli,“ dodal.
Tomáš Pohanka
Tomáš kdysi dávno projevil přání, že by se chtěl živit tím, že si bude číst. Splnilo se mu to, i když jinak, než si představoval. Přečetl spoustu článků v týdenících Euro, Ekonom i v deníku MF Dnes. Je ale fakt, že občas i něco napsal.
