Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.
„ČEPS drží bloky v záloze po celý rok. Jejich nasazení podle požadavků ČEPS se předpokládá především v obdobích nízké spotřeby elektřiny, kdy se nejčastěji objevují potíže s regulací napětí. Tyto situace zpravidla nastávají o víkendech, během prázdnin a státních svátků mimo zimní období,“ uvádí tisková mluvčí společnosti ČEPS Hana Klímová. Právě provozovatel přenosové soustavy ČEPS před nedávnem rozhodl, že se dva ze čtyř chvaletických bloků zatím zavírat nebudou.
Nedostatek elektřiny nehrozí
V médiích zaznívá, že bez uhelných elektráren, které jdou zapnout a vypnout podle potřeby, hrozí nedostatek elektřiny. Zvlášť v zimních měsících, kdy panuje takzvané temné bezvětří a obnovitelné zdroje energie nedokážou vyrábět. V tomto ohledu však ČEPS nespatřuje žádný zádrhel. I když se vypne celá elektrárna Chvaletice, Česko by nemělo mít nedostatek elektřiny, a to ani za nepříznivých podmínek počasí.
Uhelná elektrárna má nicméně pro soustavu i řadu dalších funkcí. Především dokáže produkovat a pohlcovat jalový výkon, bez něhož se síť neobejde.
„Jalový výkon si lze představit jako mazadlo v přenosové síti, které tam musíme mít, ale které nevykonává žádnou práci. A toho mazadla nesmí být ani moc, ani málo, musí být v rovnováze,“ vysvětlil v rozhovoru s Ekonews Zdeněk Müller, vedoucí katedry elektroenergetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT.
„Když si představíte energetickou síť tak, že by ji netvořily vodiče, ale třeba potrubí naplněné tlakovou vodou, tak jalový výkon zvyšuje tlak. Čím víc zvyšujete v nějakém uzlu tlak, tím víc se z toho uzlu energie šíří do ostatních uzlů. Injekcí jalového výkonu zvyšuji napětí, a tím způsobuji, že energie proudí do daného místa´, nebo odchází z daného uzlu pryč,“ popsal Müller.
Chvaletice bez uhlí
Moderní fotovoltaické a větrné elektrárny umějí sice jalový výkon také produkovat i pohlcovat, ale jen pokud mají dostatečně velký činný výkon. Jakmile přestane svítit a foukat, jsou pro řízení sítě nepoužitelné.
V létě roku 2027 má docházet k odstávkám uhelných elektráren Tušimice, Ledvice a paroplynové elektrárny Počerady. V soustavě tím pádem bude málo řiditelných zdrojů – bude svým způsobem odlehčená. Bez dvou chvaletických bloků by pro správce soustavy bylo obtížné síť ukočírovat, pokud by nastala nějaká porucha či nestabilita.
Jeden z chvaletických bloků se má podle společnosti ČEPS přestavět na takzvaný synchronní kompenzátor – na zařízení, které dokáže jalovinu jak vyrábět, tak eliminovat. Potom už by Chvaletice nemusely spalovat uhlí a kompenzátor by sloužil pouze na vyrovnávání jalového výkonu v síti.
„Opatření má minimalizovat budoucí provozní náklady bloků ve Chvaleticích. Náš odhad realizace je jeden rok, technická specifikace je nyní diskutována s vlastníkem elektrárny,“ uvádí Klímová ze společnosti ČEPS. Skupina Sev.en, která elektrárnu Chvaletice vlastní, zatím nechce rozhodnutí provozovatele přenosové soustavy komentovat.
Cena za pohlcování jaloviny
Podle Jana Krčála, analytika organizace Fakta o klimatu, by přestavba jednoho generátoru na synchronní kompenzátor mohla vyjít na řádově sto milionů korun. „Je to krátkodobé řešení, které takto může využít stávající generátory u klíčových uhelných elektráren, které by se jinak odstavovaly a bouraly. Pro stabilizaci sítě se v budoucnu dají podobně využít i plynové elektrárny,“ uvádí analytik.
„Velmi pravděpodobně značná část technologie zůstane původní, nebo může zůstat původní – elektrická výzbroj, transformátory, vypínače, dost možná i samotný generátor. Určitě bude zlikvidována turbína, která již není součástí nové technologie,“ popisuje Müller z ČVUT. „Klíčové je nastavení obchodního modelu, tedy jakým způsobem se bude financovat provoz toho zařízení. Řízení jalového výkonu je v řadě situací jakýsi povinný vedlejší produkt, tady se stane produktem hlavním,“ dodává Müller.
Už teď je jasné, že regulovaná složka ceny elektřiny pro spotřebitele bude v následujících letech růst. A to nejen kvůli jednomu synchronnímu kompenzátoru, ale i kvůli dalším opatřením, které se týkají úprav, modernizace a posílení přenosové soustavy a distribučních sítí.
Kdo nastartuje ze tmy
Dalším důvodem, proč mají dva bloky Chvaletic zůstat v provozu, je jejich zapojení do procesu obnovy soustavy po případném blackoutu. Chvaletice neumějí nastartovat ze tmy bez pomoci, napětí jim nejdříve musí dodat přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Pak by ale chvaletické bloky mohly podávat napětí dál a rozšiřovat pomyslný ostrůvek, který by síť postupně znovu oživil.
Jelikož uhelné elektrárny neslouží jen k řiditelné výrobě elektřiny, ale mají i další funkce, vyvstává otázka, kdo tyto funkce zajistí, až tu uhelné zdroje nebudou. „Pro řízení jalového výkonu a setrvačnost máte dnes již různé typy zařízení, takzvané grid forming technologie,“ uvádí Krčál z Fakt o klimatu. „Například jednoduché tlumivky: ty si můžete představit jako mařiče jalového výkonu. Nebo mnohem složitější zařízení Statcom, které dokáže jalový výkon regulovat oběma směry a také plní mnohem více funkcí. Oboje jsou statická zařízení, nic se tam netočí, akorát stabilizují síť,“ vysvětluje Krčál.
O pozornost se taky hlásí bioplynové stanice, které na rozdíl od fotovoltaických či větrných elektráren fungují nehledě na počasí. „Bioplynové stanice mohou za uhelné bloky zaskočit v různých energetických službách. Jejich decentralizovaný charakter vede také k posilování energetické bezpečnosti,“ míní Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom.
„V případě výpadku proudu, nebo dokonce blackoutu mohou bioplynové stanice napájet kritickou infrastrukturu ve svém okolí a po dodatečných technologických úpravách i startovat takzvaně ze tmy,“ dodává Habart.
Jak ale upozorňuje Müller, bioplynové stanice jsou tak malé, že pro soustavu jsou v tomto ohledu v zásadě neviditelné. „Je to dobrá věc z pohledu ekologie a uhlíkové stopy, ale pro obnovu soustavy je to nepoužitelné, protože by jich bylo potřeba mít ideálně tisíc na jednom místě,“ uvádí Müller.
Počerady a Kladno zavřít, říká ČEPS
Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače oznámila záměr uzavřít tři své uhelné elektrárny – Chvaletice, Počerady a teplárnu Kladno – loni v listopadu. Jenže velké konvenční elektrárny jsou součástí kritické infrastruktury a do jisté míry na nich závisí fungování celé společnosti. Státní společnost ČEPS proto musela vyhodnotit, zda se opravdu mohou zavřít, či zda je Česko ještě bude potřebovat.
Co se týče Počerad, ČEPS v jejich konci neshledal žádný problém. Zdroj se nachází na Mostecku v těsné blízkosti dalších uhelných zdrojů, ve stejném areálu navíc operuje paroplynová elektrárna společnosti ČEZ. I Kladno se z hlediska provozovatele přenosové soustavy může vypnout, i když v tomto případě je situace o něco zamotanější. Soustava sice teplárnu nepotřebuje, avšak bez jejího provozu nebude mít kdo zásobovat Kladno teplem.
Před pár dny ztroskotala jednání mezi skupinou Sev.en a městem Kladno o upravení smlouvy o dodávkách tepla a pokračování provozu. Aktuálně to tedy vypadá, že teplárnu převezme jiná společnost, která pro město zajistí dodávky tepla. Každopádně se s největší pravděpodobností obyvatelům Kladna zvýší účty za energie.
Sára Mazúchová
Sára začínala ve studentském časopise Brainstorm. V ekonomické redakci MF Dnes a iDNES.cz ji naprosto pohltilo téma energetiky, kterému se bude věnovat, dokud to bude zajímavé (tedy s největší pravděpodobností až do konce svých dnů). Má dvouletého syna a až na to jednou bude mít čas, napíše knížku.
