Zatímco dřív zimní smog patřil v tuzemsku k hlavním ekologickým problémům, teplejší zimy i výměna kotlů přinesly zlepšení. Horší jsou naopak léta. Znečištěné ovzduší dnes Čechům zkrátí podle odhadů život každý rok o čtyři dny.
Vzduch v tuzemsku je dnes čistší než před dvaceti lety. Podle letošní zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí se počet předčasných úmrtí spojených s prachovými částicemi menšími než 2,5 mikrometru snížil mezi lety 2005 a 2022 bezmála o polovinu.
Před dvaceti lety částice označované PM 2,5 způsobily více než 13 tisíc úmrtí, zatímco před třemi lety už jen necelých sedm tisíc. Česko je tak podle agentury na dobré cestě ke splnění cíle Evropské unie, která požaduje do roku 2030 snížení počtu úmrtí způsobených znečištěním ovzduší nejméně o 55 procent oproti roku 2005.
Emise klesají
Zlepšení situace je výsledkem příznivějších meteorologických podmínek, výměny starých kotlů, obnovy vozového parku a dalších opatření, která cílí na velké zdroje emisí. Dlouhodobý pokles znečišťujících látek potvrzují i data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu za posledních deset let statisticky významně klesají,“ uvádí Václav Novák, vedoucí oddělení Informačních systémů kvality ovzduší ČHMÚ.
Historicky nejnižších hodnot dosáhly znečišťující látky, jako jsou oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2), oxid uhelnatý (CO), prachové částice PM 2,5 a PM 10, benzo[a]pyren, benzen či olovo, v roce 2023. Loňský rok přinesl podle předběžných údajů mírné zvýšení, přesto hodnoty zůstávají jedny z nejnižších za poslední dekádu.
Zmenšují se navíc regionální rozdíly z hlediska kvality ovzduší, jak upozorňuje ČHMÚ. Dlouhodobě nejzatíženější přesto zůstává aglomerace Ostrava – Karviná – Frýdek-Místek. Naopak Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský kraj a Vysočina patří k oblastem s nejčistším vzduchem.
Od roku 2020 se k nim přidala i Praha a Jihomoravský kraj, kde dříve bývaly nadlimitní koncentrace častější. „V ostatních regionech bylo v roce 2023 vymezeno dosud nejmenší území s nadlimitními koncentracemi polutantů, bez zahrnutí přízemního ozonu,“ dodává Novák.
Přívalové deště čistí vzduch
Změna klimatu má na kvalitu vzduchu dvojí vliv. V zimě ji zlepšuje a v létě naopak zhoršuje. „Teplejší zimy vedou ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší díky nižší intenzitě vytápění, menšímu počtu inverzí a lepším rozptylovým podmínkám. V posledních několika letech pozorujeme opakované výrazné poklesy koncentrací těchto látek ve srovnání s desetiletými průměry,“ popisuje Novák. Výrazné poklesy znečištění zaznamenal hydrometeorologický ústav například v únoru let 2020 a 2022 a v lednu roku 2023.
V létě naopak znečištění roste. „S vyššími teplotami a větším počtem slunečných dnů stoupají koncentrace přízemního ozonu,“ vysvětluje Novák. Vyšší hodnoty přízemního ozonu ústav zaznamenal během horkých let 2015, 2018 a 2022, kdy dlouhá doba sucha a veder vytvořila ideální podmínky pro jeho vznik.
Ozon vzniká chemickou reakcí mezi oxidy dusíku (NOx) a těkavými organickými látkami za přítomnosti slunečního záření. „V důsledku oteplování se epizody zvýšených koncentrací ozonu mohou objevovat dříve než v typickém období duben až září,“ dodává Novák. V roce 2022 se zvýšené koncentrace ozonu v Česku vyskytly už v březnu.
Zatímco sucha zvyšují koncentrace prachových částic, přívalové deště, které jsou dalším projevem klimatické změny, mohou vzduch krátkodobě vyčistit. Například loni během extrémních srážek v polovině září došlo k výraznému poklesu koncentrace PM 10 i ozonu.
Riziková rakovina
Přestože je ovzduší v Česku čistší než dříve, jeho dopady na zdraví přetrvávají. Stačí totiž i relativně malé koncentrace škodlivin. „Znečištění ovzduší může ovlivňovat nejen kardiovaskulární a respirační onemocnění, ale také má vliv na rozvoj rakoviny, mozek a poruchy plodnosti. Vzhledem ke své schopnosti pronikat do krevního řečiště a způsobovat záněty může znečištění ovzduší poškodit téměř všechny orgány a systémy v těle,“ popisuje praktická lékařka Marie Bourne, která se podílí na výuce praktického lékařství na 3. lékařské fakultě UK v Praze.
Znečištění ovzduší působí na lidi různě. Mezi nejohroženější skupiny patří děti, senioři, těhotné ženy a lidé s chronickým onemocněním.
„Prvních tisíc dnů života od početí do dvou let je zásadních pro zdravý vývoj. Expozice znečištěnému ovzduší v tomto období může zvýšit riziko chronických onemocnění, které se mohou projevit až v dospělosti,“ uvádí Ondřej Mikeš, environmentální epidemiolog z centra Recetox brněnské Masarykovy univerzity. U malých dětí se často projevují záněty dýchacích cest se sípotem, u starších lidí zase kardiovaskulární potíže.
„Nejrizikovější jsou stále suspendované částice. Nejde jen o prach, ale i aerosoly, které mohou pocházet z mnoha zdrojů. Nejproblematičtější jsou ty, které vznikají při spalovacích procesech a mohou obsahovat velkou paletu látek, včetně karcinogenních,“ popisuje Mikeš.
Dlouhodobá expozice těmto látkám podle Státního zdravotního ústavu zvyšuje riziko onemocnění srdce, cév, dýchacích cest a může přispívat i k rozvoji diabetu či ovlivňovat neurologický vývoj u dětí a neurologické poruchy u dospělých.
Odhady Státního zdravotního ústavu uvádějí, že průměrné množství částic PM 2,5 v ovzduší se loni pohybovalo kolem 12,6 mikrogramu na metr krychlový. Průměrná maximální lokální koncentrace těchto částic byla 17,8 μg/m3.
Kouření je třikrát horší
Před dvanácti lety zařadila Mezinárodní Agentura pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace aerosolové částice mezi prokazatelné karcinogeny. Podle studií se snížení očekávané délky života začíná projevovat při dlouhodobé expozici aerosolovým částicím PM 2,5 již při průměrné ročně koncentraci pět mikrogramů na metr krychlový. Průměrná expozice PM 2,5 podle odhadů Státního zdravotního ústavu vedla v roce 2024 k asi šesti tisícům předčasných úmrtí.
Vliv přízemního ozonu je spíše akutní. Může docházet k dráždění očí, poškození plicního epitelu nebo zvýšení rizika astmatických záchvatů. „Dlouhodobé vystavení ozonu zvyšuje riziko kardiovaskulární mortality, zejména u lidí s chronickými nemocemi,“ doplňuje Bourne.
Podle Mikeše se zlepšení kvality ovzduší může vyjádřit i číselně z globální studie celkové zátěže různých onemocnění. „V roce 1991 odpovídala ztráta délky života vlivem znečištěného ovzduší v Česku zhruba dvanácti dnům ročně, v roce 2021 už jen čtyřem oproti hypoteticky zcela čistému ovzduší,“ uvádí Mikeš. Znečištěné ovzduší přesto zůstává významným rizikovým faktorem. „Průměrný dopad kouření v České republice je ale přibližně trojnásobný,“ dodává.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
