Více než tisícovka českých firem je blíže povinnému reportování o tom, jak jsou na tom s udržitelností. Budou muset povinně zveřejňovat data, jako je uhlíková stopa či spotřeba energie. Důvodem zavádění nové legislativy je nasměrování financí do zelené transformace ekonomiky.

Reportovací směrnice skrytá pod zkratkou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) nahrazuje stávající směrnici NFRD. Ta nyní určuje rozsah zveřejňovaných nefinančních informací pro největší evropské společnosti. Zavedením nové směrnice CSRD se povinnost rozšíří na zhruba tisícovku tuzemských podniků místo dnešních pětadvaceti. Na jejím znění se minulý týden dohodla Rada EU a Evropský parlament.

Nefinanční reportování se týká životního prostředí (například uhlíkové stopy podniku), sociální odpovědnosti firmy (tam patří třeba férové mzdy a rovná práva pro všechny) a kvality řízení firmy. Jde o takzvaná ESG kritéria (Environmental, Social, Corporate Governance).

Směrnice CSRD zavede podrobnější požadavky na reportování dat, určí nová pravidla pro zveřejňování informací o jejich udržitelnosti a vyjasňuje, jak ESG data reportovat. Jde například o emise skleníkových plynů a související cíle nebo o spotřebu energie a závislost na fosilních palivech.

V souvislosti se zavedením reportovací povinnosti se v EU rodí také standardy, podle kterých se firmy budou při sběru dat a jejich reportování řídit. Předběžné návrhy standardů může do 8. srpna 2022 připomínkovat veřejnost. Na jejich konečné podobě bude nyní na základě pověření Evropské komise pokračovat nově vzniklá pracovní skupina EFRAG. Ta je složena z desítek odborníků z různých oborů.

Často u nás chybí pochopení, že změna klimatu má vliv na rizika při podnikání, uvádí expert ministerstva životního prostředí

Na jaké firmy se bude reportovací povinnost vztahovat

Povinnost reportování bude pro firmy nabíhat postupně. Od 1. ledna 2024 bude platit pro největší korporace, které už nyní reportují podle stávající legislativy NFRD. Velké společnosti nad 250 zaměstnanců mají stanovený nejzazší termín pro reporting na 1. ledna 2025. Kótované malé a střední podniky se k reportingu připojí od roku 2026, mohou ale ještě využít dvouletou výjimku. Dá se ale očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázaly dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3).

Směrnice požadavky rozšiřuje na všechny velké společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně jedna miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na burze kromě mikro společností.

Jak vysvětluje právní kancelář Frank Bold, směrnice reaguje zejména na požadavky bank a investorů, kteří potřebují data o udržitelnosti kvůli poskytování financování. Důležitá budou data ale i pro samotné firmy. “Investoři a banky budou mít díky směrnici CSRD lepší nástroj k řízení svých investičních rizik a dostanou šanci přesněji nasměřovat finance do zelených projektů. Naopak firmy si potřebují uvědomit, že ESG informace představují klíč pro přístup k levnějšímu financování, ale také k úspoře nákladů,” uvedl ředitel Frank Bold Pavel Franc.

Nová legislativa by také měla firmám dát návod, která ESG data jsou podstatná a – jak dále uvádí Frank Bold – jak vyřešit současné chaotické prostředí, které vytváří ESG ratingové agentury a dobrovolné standardy, které po firmách vyžadují různorodé informace, což pro ně i investory představuje nadměrnou administrativní zátěž a dodatečné náklady. Nové reportovací standardy řeší tuto situaci podobně jako standardy finančního reportingu. Předběžné návrhy standardů už jsou zveřejněné, finální podobu získají na podzim.

Soláry na všechny vhodné střechy. EU navrhuje balíček, který má urychlit odchod od ruského plynu

Finální text směrnice má být členskými státy přijat do osmnácti měsíců. Směrnice počítá s účinností pro firmy od roku 2024. „Je klíčové, aby členské státy co nejdříve přijaly národní transpozici a zajistily, aby všechny firmy byly schopné reportovat od roku 2024, tak jak to Směrnice předpokládá. Navíc se členské státy budou muset rozhodnout, zda využijí možnosti zdržet platnost nových pravidel pro velké firmy, které nejsou na burzách obchodované, o další rok. Pokud by Česká republika tuto možnost využila, zkomplikovala by tím život investorům a bankám, kteří ESG data potřebují již nyní, a znevýhodnila by stovky společností v přístupu k udržitelnému financování,” popsal vedoucí sekce Odpovědných firem Frank Bold, Filip Gregor.

Evropská unie totiž plánuje do oblasti udržitelnosti každoročně investovat 500 miliard euro ze strany bank a investorů a bez kvalitních ESG dat podle Frank Bold nebude možné finance správně nasměrovat, a tím snížit závislost EU na fosilních palivech a na dovozu z Ruska. Masivní investice do zelených projektů jsou jedním ze zásadních pilířů balíčku REPower EU, který má řešit současnou cenovou i bezpečnostní krizi.

Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech, a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii povinné standardy vymezí, jaké informace mají být poskytnuty, ale konkrétní obsah bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma klimatický cíl nemá.

Nová legislativa se rodí v souvislosti s cílem Evropské unie být do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem. S tím bude souviset přesměrování soukromých a veřejných financí do činností podporujících transformaci směrem ke klimaticky neutrální ekonomice. Firmy kvůli tomu budou muset být zelenější, jinak dosáhnou hůře na financování a klesne jejich konkurenceschopnost. Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů. Dílčím cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990.

Plány na snižování uhlíkové stopy a postupné cestě ke klimatické neutralitě má většina států. Cíl nulových emisí do roku 2050 už si stanovilo nebo zvažuje stanovit přes 130 států. Čína jako jeden z největších producentů na světě plánuje emise snížit do roku 2030 o 65 procent oproti roku 2005. Uhlíkově neutrální chce být v roce 2060. Spojené státy plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce tohoto desetiletí. Uhlíkově neutrální chtějí být do roku 2050.

Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinářskému řemeslu naučila v plzeňské redakci MF Dnes. V roce 2007 ji profesní cesta zavedla do celostátní ekonomické redakce iDNES.cz, kterou několik let vedla. V roce 2020 založila s Martinou Ekonews.