Do zelených projektů se v Ratiboři nedaleko Vsetína pustili kvůli úsporám. Dnes vyrobí více elektřiny, než spotřebují, třídí vysoce nad republikovým průměrem a myslí hlavně na to, aby se místním dobře žilo.
V Ratiboři na Valašsku bydlí přes osmnáct set obyvatel. Obec leží jen sedm kilometrů od Vsetína a obklopují ji Hostýnské vrchy. Martin Žabčík se tady v roce 2014 stal místostarostou a od roku 2018 nastoupil na pozici starosty. Za poslední roky se to tu výrazně změnilo.
Se zelenými opatřeními začal novopečený místostarosta už rok po svém nástupu. Jako první se pustil do řešení odpadů. Právě do jejich likvidace a uložení putovaly velké finanční částky z obecního rozpočtu.
V Ratiboři začali proto každý kilogram komunálního odpadu monitorovat. Na popelnice i pytle umístili QR kódy a dnes díky tomu mají detailní přehled o každé domácnosti i firmě. K tomu zavedli systém odměn.
„Například ve čtyřčlenné domácnosti, která za rok odevzdá maximálně 28 popelnic, má každý člen nárok na slevu 100 korun. Pokud navíc rodina vytřídí alespoň osm pytlů plastů, získá dalších 100 korun slevy,“ vysvětluje starosta.
Celkově rodina ušetří ročně až 500 korun, což už je znatelná částka. Bez slevy by v letošním roce zaplatila tři tisíce korun. Žabčík podotýká, že program funguje velmi dobře. To se odráží i na celkovém hospodaření obce.
Odpadky si svážejí sami
Ratiboř patří mezi tuzemské premianty v nakládání s odpady, vytřídí se tady na 70 procent komunálu. Vesnice s přehledem plní cíl zákona o odpadech, který se 70 procenty počítá až pro rok 2035. Podle dat ministerstva životního prostředí se aktuální republikový průměr pohybuje okolo 44 procent.
Svoz si v obci řídí sami a mají také vlastní odpadový vůz. Na tuně díky tomu ušetří přes tisíc korun. „Teď směřujeme k tomu, že v rámci mikroregionu Střední Vsetínsko zakládáme svozovou společnost. Cílem je rozšířit náš systém i do dalších dvanácti obcí v okolí,“ popisuje Martin Žabčík.
Ratiboř se snaží využít vše na maximum. „Z našeho katastru neodvážíme ani tunu stavební suti. Všechno shromažďujeme ve sběrném dvoře, kam dvakrát ročně přijede drtička a třídička,“ říká.
Následně ze směsi vytvoří stavební materiál, který pak využívají na opravy cest, chodníků a podobně. V Ratiboři využívají i odpadní dřevo, ze kterého dělají topnou štěpku na prodej.
Dešťovkou umývají hroby
„K zeleným opatřením nás přivedly hlavně finance. Abychom byli schopni fungovat soběstačně, nezbývalo než se vydat touto cestou. K odpadům se postupně přidávala energetika a hospodaření s vodou. S příchodem různých krizí se objevovala nová řešení a my jsme na ně reagovali,“ vzpomíná starosta.
Když stavěli v roce 2022 velké komunitní centrum, přidali fotovoltaiku, dvě jednotky rekuperace a systém na jímání tepla. Do té doby místo pro setkávání v Ratiboři chybělo. Dnes se tam konají plesy, přednášky, divadla i koncerty. V budově sídlí i pizzerie, která odebírá velkou část vyrobených kilowattů a zároveň její pece vyprodukují hodně tepla na opětovné využití.
Část centra slouží jako denní stacionář pro desítku seniorů. „Protože je umístěný přímo na vesnici, klienti se cítí víc doma mezi svými. Nemusejí nikam dojíždět, mnozí tam dokonce docházejí pomalu pěšky s chodítkem nebo s holí. Dopoledne tráví v centru, mají program a jsou v kontaktu s ostatními,“ doplňuje Žabčík.
Na budově mají další drobnosti, které zlepšují hospodaření. Dešťovku jímají do nádrže a používají ji na splachování. Ušetří ročně mnoho vody i peněz za stočné. Podobný systém dříve vyzkoušeli na základce a na kostele, odkud voda putuje na místní hřbitov. Tam je potřeba na zalévání i umývání hrobů.
Od února sdílejí elektřinu
Fotovoltaické panely pokrývají také střechy dalších sedmi obecních budov, celkově jde o výkon 130 kilowatthodin. V únoru začali vyrobenou elektřinu sdílet, aby ji co nejlépe využili. Nejvíce jí putuje na čističku vod, ale i tak mají elektřiny nadbytek a prodávají ji do sítě.
„Máme panely na obecním úřadě, škole, školce, fotbalových šatnách, hasičárně, několika skladech a na velké zastávce v centru obce, kde je sice nulová spotřeba, ale vešlo se tam 20 kilowatt výkonu,“ uvádí starosta.
„Začátky byly složité. Pochopit všechny technické detaily a nastavit systém tak, aby dobře fungoval, nebylo úplně snadné. Řekl bych, že ho pořád ještě ladíme,“ hodnotí Žabčík.
Ratibořští uvažují zároveň nad tím, že by na sběrný dvůr umístili kontejnerovou baterku. Ta by večer poháněla veřejné osvětlení. Do budoucna by se do sdílení ještě mohlo přidat místní zemědělské družstvo. V rámci mikroregionu jsou navíc připraveni založit energetické společenství, zatím ale vyčkávají.
Jedna tůň změní okolí
Ratiboř trápí i problémy se suchem. Vesnice se nachází v horské oblasti a je z větší části obklopená lesy. Ty byly v minulosti poměrně silně zasaženy kůrovcovou kalamitou.
Předloni nedaleko vybudovali tůň o rozloze 350 metrů čtverečních. „Jednou malou vodní plochou uděláte pro oblast opravdu hodně. Je zajímavé sledovat, jak se plní životem,“ podotýká starosta.
„Neustále hledáme místo, kde udělat nové tůně. Není to jednoduché, protože jsou okolo nás samé těžko přístupné příkré svahy,“ dodává.
Letos se díky projektu EU Be ready pustili i do boje s horkem. „Nejprve se v obci určovaly tepelné ostrovy a následně se navrhovala různá opatření. Brněnská firma Fairteco měla vizi vybudovat bioklimatickou zastávku a nabídla nám, že ji udělá v rámci projektu právě u nás,“ vysvětluje.
Od začátku září tak uprostřed obce stojí autobusová zastávka s „přírodní klimatizací“. Když se pod ní člověk postaví, cítí znatelný rozdíl. Na stříšce má adiabatické panely, kterými protéká voda a proudí jimi vzduch. Ty pak zvlhčují a ochlazují okolí.
Voda v systému cirkuluje zhruba 16 hodin, poté se z něj vypustí a zalije zelenou střechu a rostliny u zastávky. Tím se zastávka sama udržuje a připravuje na další cyklus.
Zastávka rozproudila diskuzi
Projekty Ratiboře si všímají i jinde. Vesnice letos obdržela ocenění Zelená obec roku společnosti ČSOB, přičemž starosta si soutěž pochvaluje. „Získali jsme spoustu nových kontaktů a navázali známosti s dalšími oceněnými, kteří se navzájem navštěvují,“ říká.
V roce 2019 se valašská obec umístila na druhém místě soutěže Vesnice roku a o tři roky později zase bodovala v Evropských cenách obnovy vesnice, kde dosáhla na zlato.
„Důležité jsou kontakty. Vždy to stojí na tom, koho potkáte,“ shrnuje starosta. A také záleží na spolupráci se spoluobčany. V Ratiboři třeba využívají pocitové mapy, kde místní hodnotí oblasti obce a okolí pomocí smajlíků.
Pravidelně v rámci zpravodaje také rozesílají dotazníky. Mají dobrou návratnost, protože odpovědi lidé mohou zasílat prostřednictvím mobilní aplikace. „Tyto nástroje hojně používáme při tvorbě dlouhodobé strategie,“ doplňuje Žabčík.
„Nedávno jsme udělali anketu ohledně zastávky a výsledky jsou opravdu zajímavé. Když se rozdělily podle věku, ukázalo se, že mladší generace je těmito inovacemi nadšená, má vztah k moderní architektuře a je otevřenější. Starší jsou naopak opatrnější, praktičtější a se změnami se spíš perou,“ bilancuje starosta.
„Co mě ale baví nejvíc, je zpětná vazba a diskuze. Je to přitom jen obyčejná autobusová zastávka, ale najednou se z ní stává téma, o kterém lidé mluví, vyměňují si názory, hodnotí, zda se jim líbí, nebo zda je to zbytečné. Je skvělé, že projekt dokáže rozproudit veřejnou diskuzi,“ říká.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
