První bytovky ze dřeva v Praze už stojí. Jejich výstavba je rychlejší a jsou udržitelnější

Dřevostavby mohou v Česku od letošního srpna růst mnohem výš, než bylo dosud povoleno. Nová legislativa umožňuje, aby se vyšplhaly až do výšky 22,5 metru. To v praxi odpovídá sedmi až osmi podlažím.

Na pomezí pražských Stodůlek a Řeporyjí, které se postupně zahušťuje novými vilkami a bytovými domy, stojí čtyři nové elegantní budovy s modřínovou fasádou. Čtyřpatrové bytovky lemované předzahrádkami jsou prvním projektem výškových dřevostaveb určených k bydlení v hlavním městě. Místo železobetonu mají konstrukci ze smrkového dřeva.

Jako vůbec první se do jednoho z domů v lednu nastěhovali Michal Tor s manželkou a dvěma psy. Původně hledali byt v této lokalitě hlavně kvůli blízkosti dálnice i přírody. Materiál, z něhož je dům postavený, pro ně zpočátku nebyl rozhodující. Nakonec je ale bydlení ve dřevě nadchlo.

„Po nastěhování jsme si připadali spíš jako někde na horách nebo na chalupě, ne jako ve městě. Dřevo mám rád, jako rekreační objekt máme srub,“ vypráví Michal Tor.

Protože si střeží soukromí, vydáváme se společně na prohlídku do vzorového dvoupokojového bytu. Ten voní novotou a taky dřevem, kterým jsou obložené stropy, podlahy i velkorysá terasa – ta navazuje na interiér a zásobuje ho dostatkem světla. Vyjít se na ni dá jak z obýváku, tak z ložnice.

Přestože dům stojí v blízkosti frekventované silnice, hluk do bytu přes zavřená okna neproniká. Ani Michal Tor nepozoruje, že by byl v jeho bytě větší hluk než v těch, ve kterých dřív bydlel. O tom se totiž někdy ve spojitosti s dřevostavbami mluví. Pokud jsou ale navržené správně, plní stejné akustické normy jako zděné či betonové stavby.

Dům je postaven z takzvaných CLT panelů, což je křížem vrstvené dřevo a technologie, která se pro budování výškových dřevostaveb hojně využívá. V tomto konkrétním projektu tvoří nosné vnitřní stěny, stropy i balkony, a dokonce i výtahovou šachtu, která je podle developera první svého druhu v Česku.

Úsporné bydlení

Michalu Torovi se líbí také to, že jeho nový domov patří do kategorie úsporného bydlení. Právě díky použití dřeva a různých moderních technologií získal projekt energetický průkaz v nejúspornější kategorii A. Je postaven tak, aby spotřeboval co nejméně energie. O jak velkou úsporu půjde, se ukáže při prvním vyúčtování, na které Torovi teprve čekají.

Spotřebu energie sledují přes tablet v bytě nebo přes mobilní aplikaci. Systém chytré domácnosti řídí vytápění, letní chlazení i venkovní žaluzie, které se automaticky nastavují podle požadované teploty a intenzity slunce.

Vytápění a chlazení v podlaze i ohřev vody zajišťují geotermální vrty s tepelnými čerpadly. Podle developera, české pobočky rakouské společnosti UBM, to může přinést až osmdesátiprocentní úsporu energie oproti vytápění elektrokotlem a přibližně čtyřicetiprocentní úspory ve srovnání s konvenčními zdroji, například plynem.

Chytré technologie hlídají také vlhkost, což je jeden z parametrů, na který se v případě dřevěných domů upírá větší pozornost. Podle Josefa Wiedermanna, jednatele UBM Development Czechia, je dobré úroveň vlhkosti monitorovat v jakékoliv stavbě, bez ohledu na materiál konstrukce. Ve zmiňovaném projektu ve Stodůlkách senzory sledují vlhkost přímo ve stavební konstrukci domu a dokážou odhalit i úniky vody. Vlhkost v bytě se reguluje klasickým a automatickým větráním.

Podobně jako vlhkost se u dřevostaveb řeší i požární bezpečnost. Ta je díky moderním technologiím a normám srovnatelná s klasickými stavbami. Dřevěné CLT panely jsou navrženy tak, aby při požáru vydržely stejný nápor jako konvenční stavební materiály.

„Dřevo je sice hořlavé, ale svou požární odolností se betonu či cihlám vyrovná. Navíc plní statickou funkci i během požáru – odhořívá pomalu, kdežto například ocel rychle ztrácí svou nosnost a stabilitu. V případě masivních dřevěných konstrukcí navíc požární odolnost ještě roste,“ ujišťuje Josef Wiedermann.

Cena už neodrazuje

V budoucnu by měly dřevostavby zlevnit díky prefabrikaci (panely se vyrobí v továrně a na místě stavby se jen smontují), která celý proces výstavby zefektivňuje. Zatím se to ale v cenách neprojevuje. Pro kupující jsou byty cenově srovnatelné s konvenční výstavbou, přestože náklady na výstavbu ze dřeva jsou podle UBM momentálně o zhruba deset procent vyšší. Nese je však developer.

„Je to na úkor našeho zisku, ale jsme přesvědčeni, že v budoucnu mohou být náklady nižší než u klasické výstavby. K tomu je třeba vytvořit robustní dodavatelský řetězec nejen v zahraničí, ale i v Česku. Výstavba ze dřeva bude ještě konkurenceschopnější, až se trh vícepodlažních dřevostaveb v Česku více rozvine,“ doplňuje.

V Česku se vedle projektu UBM připravují i další výškové bytové dřevostavby. Z oslovených developerů má aktuálně v plánu dřevěný bytový dům JRD, nejdál je však Skanska Residential s projektem Dřevák ve Stodůlkách. Dům se 72 byty má být hotový do roku 2027 a je součástí areálu domů postavených klasickou cestou. Stavba odstartovala na konci června a podle Skansky už je polovina bytů ve všech třech budovách prodaná.

„Nadpoloviční většina klientů si pořizuje byt pro vlastní bydlení, zhruba třetina chce svůj byt dlouhodobě pronajímat,“ uvádí vedoucí marketingového oddělení Skanska Residential Jan Pohorský. Firma prý zvažuje možnost využití vyššího poměru dřeva jako stavebního materiálu i u dalších projektů.

Profil kupujících se podle něj zásadně neliší od těch, kteří si kupují byty v konvenčních projektech. „Jsou to lidé, kteří oceňují moderní bydlení, ale navíc vnímají dřevo jako krásný prvek v interiéru i jako stabilní a bezpečný stavební materiál. Nejčastější formou financování jsou pak v tomto projektu vlastní prostředky,“ uvádí.

Sázka na dřevo

Důvodů, proč developeři začínají sázet na dřevo, je více. Klasické stavebnictví naráží na své limity, zejména kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly. Podle UBM navíc roste tlak na udržitelnost, a to nejen ze strany legislativy, ale také od samotných kupujících. Více se zajímají o ekologické prvky a energetickou úspornost.

„Přístup mateřské firmy v Rakousku je takový, že u každého nového projektu vždy zvažuje, zda by bylo možné jej realizovat ze dřeva. Buď jako čistou, nebo hybridní dřevostavbu. Tímto přístupem se řídíme i my v Česku,“ říká Wiedermann.

Developeři díky většímu využití dřeva dokážou snížit uhlíkovou stopu budov, k čemuž je tlačí evropská legislativa. Podle té by novostavby postupně neměly být povoleny v jiném standardu než v bezemisním. UBM předpokládá, že díky využití technologií, které pomohou uspořit energie, jako jsou už zmíněné geotermální vrty s tepelnými čerpadly, fotovoltaické panely a venkovní stínění, klesnou dlouhodobé provozní emise nově navržených budov přibližně o 69 procent.

Bydlet rychleji

Další motivací je zmíněná rychlost prací. „Hrubou stavbu domu se stovkou bytů zvládneme pod 18 měsíců. U běžné výstavby to bývají dva roky a víc. Při montáži hrubé stavby ze dřeva jsme schopni postavit zhruba jedno patro za týden. Úspora času je významná,“ říká Josef Wiedermann.

Proto se podle něj česká pobočka po vzoru rakouské matky rozhodla vyzkoušet výškové dřevostavby i v Česku a je velmi pravděpodobné, že budou následovat další rezidenční projekty využívající dřevo jako konstrukční materiál. Prefabrikace snižuje nároky na personál, zmenšuje objem stavebních prací na místě, nevzniká špína ani hluk. „Panely se rozplánují digitálně, označí a pak jen smontují na místě,“ doplňuje.

Využití dřevěné konstrukce pro zrychlení prací se týká i rezidence Drdla ve Žďáru nad Sázavou. Stojí za ní Česká spořitelna a její projekt Dostupné bydlení, v jehož rámci vzniká nájemní bydlení zejména pro zaměstnance kritické infrastruktury, jako jsou lékaři, policisté, hasiči nebo učitelé. Žďárský projekt je tvořen z osmdesáti procent dřevěnými prefabrikáty.

„Druhým faktorem, proč jsme se tam rozhodli pro dřevo, bylo to, že nám tento materiál umožnil zvýšit energetickou efektivitu bytů. Náklady na vytápění jsou u žďárských bytů měsíčně o čtvrtinu nižší než u těch standardních, panelových. Nájemníci tak ušetří na energiích zhruba 12 tisíc korun ročně v porovnání s bydlením v zatepleném panelovém domě, respektive až 32 tisíc korun v porovnání s bydlením v nezatepleném panelovém domě,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Uvedené úspory se vztahují k bytu 2+kk o výměře 55 metrů čtverečních.

Spořitelna plánuje, že bude dostupné bydlení ze dřeva stavět nadále. „Žďár je pilotním a zatím jediným projektem, v němž jsme využili dřevostavby. Nicméně předpokládáme, že v dalších, zejména regionálních projektech je opět využijeme,“ doplnil mluvčí.

Peníze na dřevo

Z pohledu financování nejsou podle oslovených bank dřevostavby žádnou zvláštností, a to ani ty vícepodlažní. „Vždy záleží na konkrétní nemovitosti a zejména na tom, zda je odhadcem posouzena jako vhodná k zajištění, což je ale drtivá většina dřevostaveb, které jsou schváleny stavebním úřadem,“ říká Ondřej Šuchman, manažer úvěrů na bydlení skupiny Komerční banky.

Typ konstrukce podle něj nemá vliv ani na stanovení úrokové sazby, ani na další podmínky úvěru. Naopak platí, že dřevostavby se velmi často staví v energetické třídě A nebo B, které banka zvýhodňuje v rámci hypotečních úvěrů na udržitelné bydlení.

Podobně je to i u ČSOB: rozhoduje zástavní hodnota a standard projektu, nikoliv použitý materiál. A stejně jako Komerční banka, i ČSOB zvýhodňuje úsporné projekty v energetické třídě A a B.

Ani z pohledu pojištění nejsou výškové dřevostavby zásadní oříšek. Podle mluvčí Allianz Marie Petrové nemá typ materiálu použitý pro výstavbu vliv na výši pojistného nebo na doporučenou pojistnou částku. „Nicméně tento údaj pro statistické vyhodnocení sbíráme, nelze tedy vyloučit jeho vliv v budoucnu,“ uvedla. V případě dřevostaveb je podle ní vždy důležité zvážit konkrétní konstrukční techniky a materiály, protože moderní technologie mohou výrazně snížit rizika spojená s tradičními dřevostavbami.

Typ materiálu nehraje roli ani pro Kooperativu, která hodnotí zejména technický stav, lokalitu a rozsah krytí. U dřevostaveb nicméně doporučuje vyšší úroveň pojištění, zahrnující více pojistných rizik a vyšší limity plnění. Pokud jsou pak v takové nemovitosti nainstalovaná čidla, například pro požár, únik vody a vlhkost, u příslušných škod pojišťovna neodečítá spoluúčast.

„Cena pojištění závisí na více faktorech. Zejména na výši pojistných částek a limitů plnění, zvolené spoluúčasti, na povodňové zóně a další rizikovosti místa pojištění. Konkrétně můžeme očekávat cenu pojištění takové nemovitosti okolo několika tisíc korun ročně v závislosti na konkrétní lokalitě a míře rizika,“ uvedl mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Zlom díky legislativě

K většímu rozmachu dřevostaveb by měla pomoci i nová česká legislativa, která od srpna letošního roku umožňuje, aby dosahovaly výšky až 22,5 metru. To v praxi odpovídá sedmi až osmi podlažím. V zahraničí, kde už je vícepodlažní bytová výstavba ze dřeva běžná, se nebojí stavět ani vyšší budovy.

Byť dřevěné stavby pravděpodobně nenahradí ty železobetonové úplně, jejich podíl na trhu poroste. UBM odhaduje, že do roku 2050 dosáhnou projekty ze dřeva 20 až 30 procent. Mohou také, byť jen částečně, přispět k řešení bytové krize. Díky rychlosti výstavby se mohou dostat na trh dřív.

„Je ale důležité dodat, že zásadní překážkou v Česku zůstává pomalý a komplikovaný povolovací proces, který je pro dřevostavby stejně složitý jako pro jakýkoliv jiný typ budov. Skutečný přínos dřevostaveb proto může být naplněn až v kombinaci s klíčovými opatřeními, především se zjednodušením a zrychlením stavebního řízení,“ říká Wiedermann.

Podle Jana Pohorského ze Skansky se v severských zemích ukázalo, že rozvoj dřevostaveb nespustil primárně soukromý development, ale především veřejný sektor. „Často tam vznikaly administrativní budovy s podmínkou, že musí být realizovány ze dřeva. Tím se vytvořilo podhoubí a základní objem výstavby a to je zásadní klíč k úspěchu,“ říká.

Aby se dřevo – ať už v podobě CLT panelů, rámových konstrukcí, či jiných technologií – skutečně prosadilo, musí ho podle Pohorského přijmout celý trh, nikoli jen jednotliví developeři. „Klíčová je existence silného a stabilního dodavatelského řetězce, který díky dostatečnému odbytu dokáže pracovat i s cenou,“ dodává.

Článek byl publikován v časopise Reportér.