Nízkoemisní zóny už fungují ve více než 300 evropských městech. V Česku se zatím nepřipravuje žádná, přestože ministerstvo životního prostředí letos na jaře jejich zavedení zjednodušilo. Do roku 2030 nicméně bude potřeba najít řešení, jak splnit přísnější limity pro kvalitu ovzduší.
Praha je na tom ohledně znečištění z dopravy z tuzemských měst nejhůře. Ačkoliv stávající limity na kvalitu ovzduší hlavní město plní, s plněním těch nových bude mít za pět let problém. Nová evropská směrnice o kvalitě ovzduší totiž od roku 2030 zpřísní většinu z nich.
Pro oxid dusičitý (NO2) a prachové částice do velikosti 10 mikrometrů (PM10) se hranice posune ze 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu na polovinu, u prachových částic do velikosti 2,5 mikrometru (PM2,5) ze 20 mikrogramů na polovinu. A pro benzen bude místo limitu pět mikrogramů platit hranice 3,4 mikrogramu na kubík vzduchu.
„Doprava se na znečištění ovzduší v Praze podílí zhruba ze 70 až 80 procent,“ uvádí Markéta Braun Kohlová, výzkumná pracovnice z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. „Velký vliv má i víření prachových částic, které se z ulic nedokážou samy vyčistit,“ dodává.
Praha o zónách uvažuje
Hlavní město se dlouhodobě potýká především s vysokými hodnotami oxidu dusičitého a prachových částic. „V Praze nebudeme schopni splnit budoucí limity pro oxid dusičitý ani na některých pozaďových lokalitách,“ upozorňuje Michael Lažan, předseda spolku Senzor vzduchu, který se snaží o zlepšení tuzemského ovzduší. „Modely dříve počítaly s hodnotami kolem pěti mikrogramů, ale měření pasivními vzorkovači ukazují až čtyřnásobné koncentrace,“ vysvětluje.
Pražský magistrát proto přemýšlí o další regulaci přílivu aut do centra. Zatím v hlavním městě fungují pouze zóny omezující vjezd nákladních automobilů a autobusů s tím, že podmínkou pro získání souhlasu k vjezdu do těchto zón je, aby vozidlo splňovalo emisní normu EURO 6.
„O zavedení nízkoemisních zón na vybraných územích se uvažuje, ale přijatá novela zákona o ochraně ovzduší opomíjí naše připomínky,“ uvádí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Praze vadí především to, že zákon neumožňuje odlišný režim pro rezidenty nebo podnikatele v dotčeném území. „To komplikuje vstřícný přístup vůči občanům i projednávání se samosprávami,“ vysvětluje mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Prahu navíc trápí rostoucí počet aut. Dopravní ročenka Technické správy komunikaci za minulý rok uvedla, že v hlavním městě je registrováno 1,3 milionu vozidel. Oproti roku 2023 přibylo přes 24 tisíc aut, přičemž do metropole neustále dojíždějí spousty vozů ze Středočeského kraje.
„To jsou obrovská čísla i z hlediska prostoru, který tato vozidla potřebují například k parkování. Je málo pravděpodobné, že se bez účinných opatření v dopravě podaří nové limity do roku 2030 splnit,“ uvádí Markéta Braun Kohlová.
Co by kdyby
Vyhlídky na rok 2030 nejsou optimistické. „Z pohledu nových limitů by se rozšířilo území s překračováním imisního limitu platného pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 až na 83 procentech měřicích stanic,“ uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Pokud by se současné koncentrace nezměnily, v případě suspendovaných částic PM10 by docházelo k překročení ročního imisního limitu přibližně na 0,4 procentech území, u oxidu dusičitého na 0,1 procentech území a u benzenu přibližně na šesti procentech měřicích stanic.
Nově navíc bude stanoven imisní limit pro průměrnou denní koncentraci PM2,5 a oxidu dusičitého. Doposud byla u PM2,5 stanovena pouze povolená průměrná roční koncentrace a v případě oxidu dusičitého průměrná roční a hodinová koncentrace.
Pokud by za pět let ovzduší vypadalo jako v současnosti, docházelo by k překročení limitu koncentrace částic PM2,5 na přibližně 56 procentech stanic, v případě oxidu dusičitého na jednom procentu stanic.
Podle Michaela Lažana však situace může být i horší. Mapy znečištění, které vytváří Český hydrometeorologický ústav, totiž ukazují průměrné koncentrace škodlivin v síti čtverců o velikosti jeden kilometr čtvereční. Neodrážejí tak hodnoty z konkrétních míst. Vyšší koncentrace naměřené u silnic nebo v průmyslových oblastech, které se vyskytují jen na malém území, se proto na těchto mapách nemusí objevit.
Nízkoemisní zóny fungují
Mnohá evropská města už v reakci na znečištění vjezd aut s vyššími emisemi omezila. V Evropě dnes funguje více než 300 nízkoemisních zón, přičemž jejich počet roste.
Výzkumy navíc potvrzují, že toto opatření funguje. Podle analýzy zavedení nízkoemisních zón v Bruselu a Antverpách klesají polutanty v ovzduší ve městech s nízkoemisními zónami rychleji než ve městech bez nich. Například v Paříži poklesly koncentrace PM2,5 a PM10 o více než 30 procent, hodnoty oxidu dusičitého se snížily o více než 40 procent.
„V Londýně, Paříži i Miláně je po deseti letech patrný pokles polutantů,“ uvádí Lažan ze spolku Senzor vzduchu. „Milán má navíc systém nastavený velmi flexibilně a může reagovat na aktuální znečištění, upravovat poplatky nebo dočasně omezit vjezd. Taková dynamická regulace funguje nejlépe,“ dodává.
Zavádění nízkoemisních zón by mělo být v tuzemsku pro obce od tohoto roku snazší, protože ministerstvo životního prostředí na jaře novelizovalo zákon o ochraně ovzduší. Nově odpadla třeba povinnost zřídit objízdnou trasu stejné kategorie, která byla pro mnohé obce prakticky neproveditelná. Zóny se budou řídit digitálně, bez fyzických plaket, a obce mohou vybírat poplatky za vjezd, které následně musí použít na zlepšení kvality ovzduší.
„Nová právní úprava dává městům větší flexibilitu v nastavení režimu a umožní dosáhnout lepších výsledků,“ tvrdí Krejčí z resortu životního prostředí. Ministerstvo podle ní připravuje aktualizovaný metodický pokyn, který by měl pomoci s implementací.
V Ostravě musejí nejdřív dostavět silnice
Většina tuzemských měst se k zavedení zón zatím nechystá. „Studie ukázaly, že zavedení restrikcí v dopravě by přineslo jen marginální snížení emisí, ale vyžádalo by si nezanedbatelné finanční náklady,“ uvádí Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí Magistrátu města Ostrava.
Studie podle Boháče trvalý zákaz vjezdu nákladní dopravy s celkovou hmotností nad šest tun do centra města nedoporučila. Důvodem je, že nejsou dostavěné potřebné silnice. „Rozšíření restrikce nákladní dopravy by bylo možné realizovat až po dostavbě základní komunikační sítě,“ uvedl Boháč.
Na zavedení nízkoemisních zón se nechystá ani Brno nebo České Budějovice. Kvalita ovzduší se ve městech údajně v posledních letech zlepšila a platné roční limity nejsou překračovány.
„Od roku 2019 nebyl v Brně překročen žádný zákonem stanovený imisní limit, pokud pomineme překročení krátkodobého imisního limitu prachových částic na stanici Brno-Výstaviště, která je umístěna přímo u staveniště multifunkční arény Brno a současně zde probíhá více stavebních akcí – stavba velkého městského okruhu a protipovodňových opatření,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Proto město nechystá zónu dříve než po roce 2030, až budou platit nové evropské normy.
„V roce 2024 nebyly překročeny stávající platné imisní limity základních znečišťujících látek, jako jsou prachové částice PM10 a PM2,5 nebo benzo(a)paren,“ sdělil Radek Kyrian, vedoucí odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice.
Problémy s překračováním limitů nemá ani Hradec Králové. „Hradec Králové má díky svému urbanistickému uspořádání kvalitně navržený systém dopravy a výstavby komunikací uspořádaných do kruhových městských objezdů, a tím je objízdná trasa téměř dostatečná. V praxi máme ověřeno, že pokud je na malém městském okruhu omezena doprava, dochází na velkém městském okruhu k problémům s kapacitou a k dopravním zácpám,“ uvedla Kateřina Malá z tiskového oddělení Magistrátu města Hradec Králové.
Plán se připravuje
Špatná kvalita ovzduší má v Evropě vážné dopady na zdraví. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí zemřelo v roce 2022 téměř 240 tisíc lidí v zemích Unie předčasně kvůli vystavení vysokým koncentracím prachových částic PM2,5. Dalších 70 tisíc úmrtí bylo přičítáno nadlimitnímu množství přízemního ozonu a téměř 50 tisíc oxidu dusičitému.
Pokud se kvalita ovzduší nezlepší a města nezavedou nízkoemisní zóny po roce 2030, Česko bude muset přijmout další opatření, aby se vyhnulo sankcím a soudním sporům za neplnění evropských standardů. „Města budou muset najít řešení na snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší,“ potvrzuje Braun Kohlová. Podle ní nestačí spoléhat na obnovu vozového parku, protože přechod na novější auta probíhá v Česku pomaleji než jinde v Evropské unii.
Vysoké koncentrace prachových částic navíc v dohledné době nevyřeší ani větší podíl elektromobilů. „Elektrická auta sice nemají výfukové emise, ale kvůli vyšší hmotnosti produkují více prachu oděrem brzdových destiček a materiálu z vozovky než vozy se spalovacími motory,“ tvrdí Braun Kohlová.
Praha aspoň nyní připravuje Plán udržitelné mobility do roku 2030 a nový Plán zlepšování kvality ovzduší ve spolupráci s ministerstvem. Podle Hofmana budou jejich součástí opatření zaměřená na vysoce znečišťující vozidla, obnovu vozového parku taxislužeb, rozvoj dobíjecí infrastruktury i podporu bezemisní dopravy.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
