Od nového roku si bytové a panelové domy mohou snadněji pořídit vlastní fotovoltaiku. Unie komunitní energetiky (UKEN) proto připravila manuál, ve kterém popisuje přípravy před zapojením elektrárny až po konkrétní rady, jak se na domovní schůzi na solárech dohodnout.
Energetický regulační úřad vydal na začátku roku novou vyhlášku, která umožňuje jednodušší sdílení elektřiny v bytových a panelových domech. Ještě loni se celý dům počítal jako jeden zákazník. Znamenalo to, že si jednotlivé domácnosti nemohly například vybrat vlastního dodavatele a ručily za placení všech ostatních.
To od 1. ledna letošního roku neplatí. Energetický regulační úřad umožnil, aby lidé mohli vyrobenou elektřinu sdílet a zároveň nepřišli o zákaznická práva. V domě se podle nových pravidel vytvoří jedno hlavní odběrné místo, na které se připojí společný zdroj energie. Bytům pak zůstávají vlastní, takzvaně přidružená odběrná místa.
Díky změnám a kvůli vysokým cenám elektřiny má o vlastní soláry zájem stále více bytových a panelových domů. Nový manuál má družstvům a společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) pomoci vyznat se v přípravách fotovoltaiky i její instalaci.
Nový rozměr domovní schůze
Kdo někdy byl na schůzi společenství vlastníků, nejspíš ho představa společné elektrárny v domě vyděsí. I domluva na opravě výtahu nebo barvě nové fasády se může na domovní schůzi protáhnout na několik hodin. S vlastním zdrojem energie navíc přicházejí do domu zcela nové vztahy a závazky.
Pokud má SVJ o fotovoltaiku zájem, musí se připravit na dlouhou cestu. Zvláště když vlastní solární panely jsou novou a mnohdy neznámou agendou, ke které mohou být někteří obyvatelé domu nedůvěřiví.
Každopádně je pro začátek dobré shromáždit co nejvíce informací. Zájemce o soláry by měl nejprve obejít dodavatelské firmy, distribuční společnosti i jiné domy, které už v okolí vlastní fotovoltaiku mají. Dobré je také nepřijmout první nabídku, ale nechat si navrhnout více verzí od různých firem.
Autoři manuálu doporučují především dopředu zjistit, zda střecha solární panely unese. Některá místa pro fotovoltaiku nejsou vhodná, protože na ně nedopadá během dne dostatek slunečního svitu. Může se tím pádem stát, že na střeše nebude pro soláry dostatek prostoru.
Dále je nutné zjistit, zda distributor k síti novou výrobnu vůbec připojí. Na zjištění stačí pár kliků na internetu. Společnosti si na webové stránky začínají dávat mapy, kde vyznačují místa, kde je elektrárnu možné ještě připojit. Není to však pravidlem a některé distributory je potřeba napřímo kontaktovat.
Zájemce o soláry by dopředu měl také vědět, kolik elektřiny dům spotřebuje. „Základem každého projektu je jeho energetická bilance, tedy znalost o spotřebě elektřiny a potenciálu pro její výrobu,“ píši autoři manuálu od UKEN. A radí, jak lidé sami mohou bilanci vypočítat.
Instalaci solárů by také měla předcházet oprava domu, aby vyrobená elektřina zbytečně neutíkala. Snížit energetickou náročnost je dobré nejprve zateplením a výměnou oken.
Budou chtít vědět, kdy se elektrárna začne vyplácet
Po shromažďování informací přichází na řadu obávaná domovní schůze, tedy projednání projektu s ostatními obyvateli domu. Lepší je podle manuálu scházet se s nimi nejdřív osobně než řešit fotovoltaiku přes vzkazy do schránek, telefon nebo e-maily. Přímý kontakt je podle autorů klíčový zejména s těmi, kteří s projektem dopředu nesouhlasí.
Všechny informace je dobré poskytnout lidem k dispozici několik dnů před schůzí. Budou mít díky tomu totiž dostatek času se zamyslet nad změnami, které fotovoltaika přinese.
Jednou z nich například je, že účty za elektřinu budou domácnostem chodit do schránky měsíčně. Podobně je tomu u rodinných domů, které dnes již vlastní soláry mají. Pro obyvatele domu je rovněž zásadní vědět, kolik přesně bude celá instalace stát a kdy se jim peníze investované do vybudování elektrárny vrátí na nižších účtech za elektřinu.
S návratností souvisí to, kolik elektřiny se během dne vyrobí a kolik kilowattů podle alokačního klíče připadne na každou domácnost. Právě tato čísla hrají klíčovou roli v tom, jak se fotovoltaika na střeše projeví jednotlivým domácnostem v cenách za energie.
Na domovní schůzi mohou také padnout praktické rady od obyvatel, jak solární energii využít na maximum, pokud se pro ni dům rozhodne. Vhodné je například zdůraznit, že lidé budou moci levněji prát nebo používat sušičku přes den.
Jak rozdělit zisky z prodeje a jak je danit
Aby se projekt mohl rozjet, musí s instalací souhlasit dostatečný počet domácností. Minimální počet udávají stanovy každého SVJ či družstva. Souhlas je potřeba nejen k samotné instalaci, ale také k případné žádosti o úvěr nebo pro navýšení příspěvku do fondu oprav, pokud v něm není dostatek peněz.
Dopředu je rovněž dobré určit, v jakém poměru se vyrobená elektřina rozdělí. SVJ nebo družstvo se případně může dohodnout, jak se tyto poměry změní, pokud se další člověk bude chtít přidat. Dopředu by mělo být jasné i to, jak se budou dělit zisky z prodeje elektřiny. Autoři navíc v manuálu podrobněji popisují, kdy a za jakých podmínek se výdělky daní.
Pro hladký průběh instalace je namístě, aby se obyvatelé domu včas domluvili na časovém plánu. A to zejména v případě, že stanovy obsahují podmínky pro výběrová řízení. Pokud je v nich totiž zanesen požadavek na to, aby se při investicích vždy vybíralo z většího počtu nabídek, může být při současné vysoké poptávce po fotovoltaických elektrárnách obtížné tento počet zajistit rychle.
Podíleli se energetici, banka i bytová družstva
Obyvatelé bytového domu nebo paneláku nicméně nemusí zůstat pouze u solárních panelů. Kromě akumulátorů uchovávajících vyrobenou energii, které jsou v dnešní době stále docela drahé, doporučuje manuál zvážit možnost spojení solárů a tepelného čerpadla, případně ohřívání vody sluneční energií. Pokud k tomu jsou v domě či okolí vhodné podmínky, vlastníci mohou zaplatit i nabíječku pro elektromobily.
Na manuálu spolupracovala Unie komunitní energetiky s Hnutím DUHA či Svazem českých a moravských bytových družstev. Na projektu se podílel Energetický regulační úřad, Česká spořitelna a projekt Domy sobě. V manuálu jsou proto obsažené různé pohledy na všechny fáze instalace.
„Hlavním důvodem pro sepsání manuálu byl zájem UKEN na co největším rozšíření konceptu sdílení elektřiny v bytových domech, protože to zapadá do naší vize komunitní energetiky. I proto jsme manuál psali s důrazem na maximální srozumitelnost jinak relativně složité problematiky,“ vysvětluje jeden z autorů manuálu Tomáš Jagoš, který působí jako expert na energetiku Hnutí DUHA a UKEN.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
