Michaela Thomas

Nechtěla už jsem být designérkou odpadků.

Michaela Thomas je už jedenáct let majitelkou a šéfkou designového studia, agentury Butterflies and Hurricanes. Velmi vyhraněného designového studia, které si své klienty přísně vybírá. Od pouhého navrhování obalů před lety její studio přešlo k výběru obalů s co nejmenším dopadem na životní prostředí.

Michaela Thomas navštívila před lety konferenci o obalovém designu. Na ní jeden přednášející mluvil o tom, jak se obal rychloobrátkového zboží stává prakticky hned odpadem, „Tehdy jsem nahlédla, že jsem designérka odpadků,“ říká majitelka studia Butterflies and Hurricanes.

Michaela Thomas došla k tomu, že už nechce dělat design kvůli egu a kvůli tomu, kolik vydělá peněz. Naopak se rozhodla pokusit o to, aby se stal nástrojem společenské změny.

Následující přerod popisuje jako strašnou dobu. Během ní se rozloučila s většinou zaměstnanců i s tehdejší společnicí firmy, která se bála, že jim spadnou zisky. Což se také stalo. Dolů šly obraty i výdělky.

Michaela ale věří, a dokazuje to na svém příkladu, že růst je možné i jinak než jen tím, že více vyděláváme a prodáváme.

Za poslední roky také přestala doufat v to, že velké značky a korporace mohou být těmi, kdo nutné změny směrem k větší udržitelnosti prosadí a iniciují.

„Mnoho věcí je greenwashing. Naučili jsme se žít ve světě uměle vytvořených potřeb, mnoho firem prodává nesmysl. Když ten nesmysl zabalíte sebezeleněji, vysadíte dvě stě tisíc stromů, tak to nezakryje to, že se vozí a balí nesmysl,“ říká tvrdě.

Co je podle ní největší nesmysl západní civilizace? Co vše považuje za greenwashing? A jak z toho ven?

Dozvíte se dále v podcastu.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.